Letošní největší autosalon v Evropě, kterým je každým druhým rokem tradiční IAA (Internationale Automobil-Ausstellung) ve Frankfurtu/M., se nesl ve zcela jiném duchu, nežli jsme doposud na autosalonech prožívali. Jejich komerční zaměření samozřejmě zůstalo, ale protože novinky připravené pro trh byly známy už s tak značným předstihem, žádná velká překvapení v tomto směru se nekonala. Bylo ale sympatické, že tuto gigantickou výstavu automobilů a jejich techniky ovládla atmosféra mobility blízké budoucnosti, se kterou se návštěvník setkal na každém kroku. Připravit motoristickou veřejnost na to, že ještě možná optimalizace spalovacího motoru už jeho dominující roli v pohonu dopravních prostředků nezachrání, je určitě chvályhodné. Automobilky se musí s velkými náklady snažit, aby jim vlak revolučních změn neujel, takže na stáncích dominovaly jejich studijní kreace, které se mohou relativně brzy, byť třeba ne v tak atraktivní formě připravené pro návštěvníky, objevit v sérii.
Samozřejmě prim hrály všemožné varianty hybridů a elektromobilů,
kterým byl speciálně věnován celý jeden pavilon, na vyhrazených
stanovištích si je mohli zájemci sami vyzkoušet. Také převozní
služba výstaviště se s nimi neslyšně prodírala masami, díky
jejich tichému chodu nic netušících návštěvníků. Je zajímavé nejen
to, kolik firem se zabývá vývojem komponentů pro nové pohony,
ale kolik už i jejich modulů výrobci nabízejí.
Velkým magnetem je vývoj nových akumulátorů, které stále svými
parametry pokulhávají za požadavky, nicméně už vznikla řada
nových firem ve formě společných podniků, které různé varianty
lithiových akumulátorů sériově vyrábí. Až překvapující je aktivita
univerzit a odborných škol ve vývoji zajímavých vozítek s neméně
zajímavými alternativními pohony. Další rozsáhlou kapitolou je zajištění
dobíjení elektromobilů a plug-in hybridů, kterou řeší nejen
velké elektrárenské koncerny, ale také řada malých firem s vidinou
participace na tak obrovském byznysu. Je ale zřejmé, že pro zajištění
mobility budoucnosti musí dnes různá průmyslová odvětví
táhnout za jeden provaz.
I když elektromobily nikterak výrazněji do dealerských sítí nevstoupily
a Frankfurt spoustu nových vozů s elektrickým pohonem
ukázal, stále se k takovému kroku chystají zatím jenom ojediněle. Od
známých automobilek by to měl být např. elektrosmart třetí generace
(elektromotor 55 kW), který už nebude jenom součástí různých testovacích
projektů, ryze elektrickým vozem pro běžný provoz má být
od roku 2013 také BMW i3 (125 kW) z výrobní linky v Lipsku nebo
Volvo C30 Electric (82 kW) vzešlé ze spolupráce se Siemensem.
Lepší situace je u hybridních vozů, kde dominantní postavení japonských
značek Toyota a Honda budou chtít dohnat evropské značky
jako BMW (X6 Hybrid), Porsche (Panamera S Hybrid), Citroën
a Peugeot s vůbec první kombinací naftového motoru s elektromotorem
(DS5 Hybrid 4, 3008 Hybrid4) nebo Audi (A8 Hybrid). Ale je tu
ještě další alternativní pohon s využitím vodíku, kde se velice aktivně
angažuje Mercedes-Benz. Nehodlá ho ovšem použít jako palivo
spalovacího motoru, ale pro výrobu elektrické energie přímo ve voze
v palivových článcích pro hnací elektromotor, resp. elektromotory.
Vyvrcholením oslav vodíku na reprezentačním představení novinek
Mercedesu bylo předvedení výzkumného vozu F 125 s dvojicí
vyklápěcích dveří, jehož čtyři elektromotory využívají energetický
systém tvořený vodíkovými palivovými články, akumulátory typu
lithium-síra a zásobníkem na 7,5 kg vodíku vyrobeným z porézního
materiálu, což stačí pro ujetí více než 1000 km. Cenné praktické
zkušenosti v této oblasti už získaly tři vozy Mercedes třídy B F-Cell
s palivovými články, které letos projely s vodíkovým palivem 14
zemí na čtyřech kontinentech.
Ale autosalon musí plnit také svoji komerční stránku a tak se samozřejmě
ve firemních expozicích objevila nejen stávající nabídka
vozů sériové produkce, ale přestavily se také novinky, na které si
už dělají prodejci místo ve svých výkladních skříních. V době, kdy
automobilky reagují ve stále narůstající míře na citlivý faktor emisí
CO2 a také na určitou změnu chování západní civilizace, kdy starší
lidé po velkých vozech netouží a mladí, často žijící sami, je nepotřebují,
poptávka se přesouvá k vozům nižších segmentů. Musí mít
ovšem příslušný komfort a bezpečnostní techniku převzatou z vyšších
automobilových tříd.
Mezi automobilovými kompakty může být příkladem nová generace
třídy B Mercedesu, která svým dynamickým tvarováním,
výbavou i praktičností koriguje dřívější snahu jeho tvůrců zajistit
vozu až přehnanou důstojnost. Další významnou novinkou mezi
kompakty je druhá generace modelu i30, tvořícího základ prodejů
automobilky Hyundai (u nás čtvrtý nejprodávanější automobil loňského
roku). Nárůstem jeho rozvoru, délky a šířky se zvětšil prostor
v kabině i zavazadelník. K novinkám patří ještě např. BMW řady 1,
Honda Civic, Toyota Yaris, kosmetickými změnami prošly i další
modely. Ale je třeba se zmínit o jednom z nejvýraznějších nových
vozů, kterým je Volkswagen up! patřící do kategorie malých vozů
s největším nárůstem prodejů.
Dá se počítat s tím, že jenom v Evropě by se mohlo těchto malých
vozů VW prodat až 150 000, když nepočítáme, že svoje upderiváty
budou vyrábět také koncernové značky Seat a Škoda. Naše
automobilka přivezla do Frankfurtu designovou studii MissionL,
která přestavuje novou modelovou řadu vyplňující mezeru mezi
Fabií a Octavií. Sériový vůz se od studie údajně nikterak zvlášť
odlišovat nebude a do prodeje se dostane napřesrok. Dobrá zpráva
pro Evropu: kromě jediné se žádná čínská automobilka na IAA neprezentovala,
ovšem špatná zpráva pro Evropu říká, že Čína se už
chystá na invazi svých elektromobilů.
