Meziročně se výroba surové oceli v České republice snížila o 10 procent. Vyplývá to z prvních odhadů odvětvového svazu Hutnictví železa, který o nich informoval v polovině února. Zatímco v roce 2011 vyrobily naše hutní podniky přes 5,5 mil. t oceli, loni to bylo jen 5,07 mil. Součet jejich tržeb poklesl téměř o 7 mld. na zhruba 100 mld. Kč. V době před ekonomickou krizí v roce 2009 přitom české hutě vyráběly mezi 6 a 7 megatunami oceli ročně a součet jejich tržeb dosahoval 130 mld. Kč. „Na vině je zejména malá poptávka v Evropské unii. Většina hutní výroby v České republice najde uplatnění v zemích EU, dále se již nevyplácí ocelové výrobky exportovat kvůli vysokým nákladům na dopravu,“ vysvětlil důvody loňského poklesu viceprezident odvětvového svazu Hutnictví železa Jaroslav Raab. Podílelo se na něm rovněž zastavení významných státních investic do rozvoje infrastruktury. Podstatná část hutních výrobků totiž směřuje právě do dopravního stavebnictví. „Zatímco globální spotřeba oceli od roku 2010 roste, a to zejména díky rozvojovým zemím, v EU máme nyní mezi 15 až 20 procenty nadbytečných výrobních kapacit. Výhled na příští roky není pro Evropu nikterak optimistický, na úroveň před krizí v roce 2009 se jen tak nedostane, výroba poslední roky spíše stagnuje,“ dodal Jaroslav Raab. Prognóza vývoje v ČR však podle něj úplně pesimistická není – lze očekávat, že v letošním i příštím roce tržby českých ocelářských podniků mírně porostou. Po loňských – zatím pouze odhadovaných – 100 miliar dách by letos měly dosáhnout 105 a napřesrok 115 mld. Kč. Celosvětově došlo loni podle předběžných odhadů k mírnému nárůstu produkce oceli: meziročně se zvýšila z 1529 na 1548 megatun. Globální spotřeba oceli ve stejném období vzrostla z 1381 na 1409 megatun, z nichž 65 procent našlo uplatnění v asijských zemích. V letošním roce se předpokládá další mírný nárůst spotřeby na 1455 megatun. Hlavním motorem nárůstu výroby oceli jsou v posledních letech země BRIC, tedy Brazílie, Rusko, Indie a především Čína, která se během 10 let stala jasnou ocelářskou jedničkou, vyrábějící 45 procent veškeré oceli. Ještě v roce 2001 se přitom Čína na světové produkci oceli podílela pouze 18 procenty. V roce 2011 však vyrobila 683,9 megatuny oceli a druhé Japonsko tak překonala více než 6násobně. Podíl zemí Evropské unie na celosvětové ocelářské produkci se v letech 2001 až 2011 snížil z 22 na 12 procent. Česká republika se v globálním srovnání umístila na 28. místě, v Evropě skončila desátá.
