Vzhledem k tomu, že v několika uplynulých dekádách dochází k rapidnímu snižování přirozeného obsahu humusu v půdě a extrémnímu vyčerpávání zemědělských půd, není velkým překvapením, že výzkum huminových látek se dostává do popředí zájmu mnohých vědeckých pracovišť po celém světě. Jedním z nich je také Centrum materiálového výzkumu na Fakultě chemické, Vysokého učení technického v Brně (CMV). Rozsáhlý tým vědeckých pracovníků se zaměřuje jak na základní výzkum tohoto pro život nezbytného materiálu, tak také na využití v moderních zemědělských a průmyslových aplikacích. Při vyslovení pojmu huminová látka většina laické veřejnosti pravděpodobně netuší, co si pod tímto slovním spojením představit. Přitom se jedná o nejrozšířenější organický materiál na Zemi, vzhledem k tomu, že huminové látky představují základ organické hmoty půdy. Jsou hojně zastoupeny především v zemině a kaustobiolitech (rašelina, hnědé uhlí či lignit). Jako jedna z nejdůležitějších složek půdy vznikají biochemickými přeměnami organických zbytků v půdě vlivem působení mikrobiálních organismů, v procesu zvaném humifikace. V půdním ekosystému jsou tyto látky veledůležité, lépe řečeno nezbytné, vzhledem k tomu, že mimo jiné podporují činnost půdních organismů, jsou zodpovědné za transport živin z půdní hmoty do těl rostlin, mohou přispívat k samočištění půdy či zpomalovat mobilitu toxických polutantů. Úrodnost zemědělských půd se odvíjí právě od obsahu a kvality huminových látek, lze tedy říci, že význam huminových látek je znám již dlouhou dobu, aniž by lidstvo mělo podrobnější představu o původu či vlastnostech tohoto cenného přírodního materiálu. Základní výzkum je realizován pomocí špičkového laboratorního vybavení, zřetel je brán především na porozumění a podpoření funkce huminových látek v prostředích jejich přirozeného výskytu. Konkrétně se na pracovišti CMV studuje například afinita huminových látek vůči toxickým polutantům; za využití vhodných modelových materiálů je simulováno jejich přirozené prostředí a prostřednictvím difuzních experimentů je studován vliv huminových látek na transport vybraných polutantů v hydrogelových médiích. Tento výzkumný záměr spěje především k prohloubení znalostí o přirozených mechanismech imobilizace těžkých kovů a dalších toxických látek v půdě a možnostech jejich podpoření, především využitím vhodných postupů hospodaření s půdou. Další kapitolou základního výzkumu huminových látek, podrobně studovanou na pracovišti CMV, je dosud ne zcela objasněná chemická struktura huminových látek. Jedná se o natolik komplexní skupinu sloučenin, že ji nelze popsat jedním strukturním vzorcem. Z tohoto důvodu se huminové látky studují pomocí moderních spektroskopických a mikroskopických metod či pomocí termické analýzy. Aplikovaný výzkum je zaměřen mimo jiné na vývoj inovativních forem huminových látek, využitelných především v zemědělství a ochraně životního prostředí. Ve spolupráci s několika komerčními firmami se vědci CMV snaží vyvinout materiály na bázi huminových látek, které by byly „šité na míru“ konkrétním aplikačním potřebám. V dnešní době je většina zemědělských přípravků určených k hnojení dodávána v práškové a tekuté formě. Aplikace těchto forem hnojiv ovšem nese s sebou několik úskalí. Prášková forma poměrně snadno podléhá větrné erozi, zatímco tekutá forma má nevýhodu v tom, že při její aplikaci dochází k extrémním výkyvům koncentrace účinných látek v půdě. Na řešení těchto problémů se intenzivně pracuje právě ve spolupráci s komerční sférou. Na akademické půdě Fakulty chemické, Vysokého učení technického v Brně je vyvíjen moderní huminový preparát na bázi hydrogelových materiálů, jehož výhoda spočívá především v tom, že odolává větrné erozi a je navržen tak, aby se účinný obsah uvolňoval postupně, čímž lze zabránit náhlým výkyvům koncentrací zmiňovaných účinných látek. Hydrogely huminových látek mají výhodu také v tom, že obsahují majoritní podíl vody, a tím pádem mohou být využity v aridních oblastech s nízkým ročním úhrnem srážek, coby jakási přirozená zásobárna vody. Vědci CMV, jež působí na Fakultě chemické, Vysokého učení technického v Brně zabývající se tematikou huminových látek, mají před sebou ještě mnoho práce a zajisté budou muset vyvinout velké úsilí, aby chemie huminových látek byla dovedena k dokonalosti. Proto jim popřejme hodně entuziasmu do další činnosti.
