EU musí urychlit investice do modernizace
rozvodné elektrické sítě,
aby se evropská energetická infrastruktura
během několika let neocitla
v kritické situaci.
Evropský parlament se v současné
době zabývá Návrhem nařízení Evropského
parlamentu a Rady o hlavních
směrech transevropské energetické
infrastruktury a o zrušení
rozhodnutí č. 1364/2006/ES, jež řeší
způsob podpory projektů Transevropských
energetických sítí TEN-E.
Projekty mají zajistit zlepšení propojenosti
a zvýšení kapacity národních
energetických přenosových sítí.
Evropská energetická infrastruktura
bude v následujících letech
vyžadovat rozsáhlou modernizaci
a rozšíření, bez nichž nebude možné
zajistit bezpečnost dodávek elektrické
energie. Evropská komise
odhaduje budoucí potřebu investic
do energetických přenosových soustav
až na 140 mld. EUR. V návaznosti
na to Komise plánuje v příštím
finančním období (2014 – 2020)
z evropských zdrojů vynaložit 9,1
mld. EUR na posílení propojenosti
a optimalizaci národních přenosových
soustav. Cílem Nařízení je
také stanovit koridory, které budou
mít pro EU prioritní význam.
Snahu Komise podporuje europoslanec
Pavel Poc (ČSSD), zpravodaj
k Nařízení o transevropské
energetické infrastruktuře ve výboru
pro životní prostředí Evropského
parlamentu: „Česká republika musí
usilovat o zařazení mezi prioritní
koridory a zapojit se do budování
transevropských energetických sítí
s evropskou finanční podporou. To
vidím jako náš strategický zájem.
Protože jedině dobrá funkčnost přenosové
sítě nás může ochránit před
nečekanými blackouty.“
Výstavba větrných parků a solárních
elektráren v Německu vyvolává
problém nárazového zatížení
přenosové sítě, které by mohlo narušit
jeho stabilitu a v extrémních
případech způsobit dokonce jeho
výpadek. Toto riziko se dotýká
i ČR, jejíž přenosová soustava se
využívá pro tranzit energie z Německa
do Rakouska. Nebezpečí
totálního výpadku elektřiny se nedá
plně vyloučit ani přesto, že naše
přenosová soustava je považována
za jednu z nejkvalitnějších v Evropě
a energetické propojení s okolními
státy je na velice vysoké úrovni.
Připravované Nařízení také umožňuje
stanovit tzv. projekty společného
zájmu, které budou financovány
z evropských zdrojů a budou podléhat
rychlejšímu schvalovacímu řízení.
V současnosti trvá až 15 let, než
je povolení ke stavbě elektrických
sítí vydáno. Podle nového nařízení,
které by mělo vstoupit v platnost
na začátku roku 2013, by měla zkrácená
procedura trvat jen tři roky.
Státem vlastněná společnost ČEPS,
která přenosovou soustavu zajišťuje,
se nevyhne rozsáhlým investicím
do energetické sítě. Proto
by vymezení prioritních koridorů
mohlo být pro ČR velice výhodné
vzhledem k možnosti využití prostředků
EU a ke zrychlení schvalovacího
řízení. „Pokud nevyužijeme
finanční prostředky z nástroje
pro propojení Evropy, přeneseme
finanční náklady na výstavbu nových
energetických sítí na občany.
Je jasné, co to znamená - vyšší
účty za elektřinu,“ upozorňuje
europoslanec Poc. „Naše současná
vláda má k tomuto finančnímu
nástroji řadu výhrad a jeho vznik
nepodporuje.“ /spp/
