Již XVI. ročník vrcholného odborného
a strategického bilancování
české teplárenské obce Teplárenské
dny opustily svou dosavadní mateřskou
scénu (Pardubice a Hradec
Králové) a minulý týden se přesunuly
do západních Čech. Elita českého
teplárenství se tentokráte sešla
v Plzni. V TT se k tradiční výstavě
i k odborným seminářům budeme
vracet. Naše dnešní ohlédnutí věnujme
pozoruhodné technické a technologické
inovaci, s níž v západočeské
metropoli spurtuje hostitelská Plzeňská
teplárenská.
Je to výkonově největší český energoblok
na spalování biomasy za cca
870 milionů Kč: 11,6 MWe + 35 MWt.
Nový komplex má oproti klasickým
kondenzačním elektrárnám dvojnásobnou
účinnost: až 90%. Návratnost
investice je propočtena na 10 let.
Nový kotel spálí až 14 t biomasy za
hodinu a za rok spotřebuje až 120 000 t
štěpky. Přepočteno na uhelný koeficient
to vydá až za 90 000 t uhlí. Biomasa je
energeticky náročný materiál: má menší
výhřevnost a před vložením do kotle
musí splňovat optimální parametry. Firma
proto stála před úkolem obstarat si
adekvátní sušicí komplex. Zařízení za
dalších 80 mil. Kč veškeré palivo před
vstupem do kotle rozdrtí a vysuší.
Projekt s p ředstihem
Plzeňská teplárna byla postavena ve
dvou etapách v 70. a 80. letech, na bázi
projektu Energoprojektu Praha.
Koncepce generelu teplárny je od
počátku řešena tak, aby nevyloučila
rozšíření o další energetický blok v rámci
III. etapy výstavby. Toto rozhodnutí
padlo v roce 1996. Byl postaven jeden
vysokotlaký fluidní kotel o výkonu 128
MWt (K6) s parametry vyráběné páry
13,6 MPa, 540 °C a instalován další
turbogenerátor (TG2) s kondenzační
odběrovou parní turbinou o výkonu 50
MWe. Nová jednotka byla dokončena
a uvedena do provozu na konci roku
1999.
Teplo je vyvedeno prostřednictvím
horké vody do soustavy centralizovaného
zásobování Plzně teplem. Elektřina
směřuje do distribuční soustavy
ČEZ – ZČE Plzeň na úrovni 110 kV.
Kdo vypěstuje
a dodá OZE ve velkém?
Generální ředitel Ing. Tomáš Drápela
v rozhovoru s TT už před loňskými
Vánocemi upozorňoval na problémy
se zajišťováním vhodného paliva,
zejména na bázi OZE, pro velkokapacitní
výrobu energie a tepla. Mimo jiné
předpokládal, že Plzeňská teplárenská
by časem dokázala spálit až 240 000 t
biomasy ročně.
Management firmy zatím neotálí
a hledá i jiné surovinové vstupy a technologie.
Už před časem si uvědomil
potřebnost a efektivnost energetického
využití odpadu z krajského města
a jeho okolí. Myšlenka postavit moderní
spalovnu, jež ho ekologicky zlikviduje
přímo na největší skládce v kraji
(v Chotíkově), však neměla (podobně
jako v Liberci, či v Karviné) na růžích
ustláno. Firma se spojila se zkušenými
projektanty, navázala kontakty s regionální
exekutivou a ráda by maximálně
využila i dostupné evropské fondy.
První zadání - exploatovat na 60 000 t
odpadu ročně - by nejenom citelně ulevilo
přetíženým skládkám v okolí města,
ale i dostálo stále přísnější bruselské
liteře na ekologicky a zdravotně akceptovatelnou
likvidaci tohoto průvodního
jevu moderní společnosti. Navíc by
spalovna mohla nahradit až 15 % spotřeby
uhlí.
Logika věci je zřejmá: pokud na
jihozápadě republiky vznikne moderní
spalovna odpadu (kupř. roštová s roční
spotřebou až 100 000 t odpadu), což by
podle studie proveditelnosti bylo možné
za cca 2,5 mld. Kč, pak na ní Plzeňáci
a občané v okolí města vydělají několikrát:
eliminací jinak nezbytných nákladů
na sběr, svoz, třídění a ukládání odpadu
(jeho 1 t ve spalovně se zfruktifikuje
2500-3000 Kč, oproti cca 6000 Kč za
skládkovaného odpadu v II. polovině
nynější dekády) a razantním ozdravěním
zdejšího životního prostředí, postupným
návratem půdních záborů a uvolněním
přetížených transportních linií
s vyváženým odpadem. A malá pikantérie
na závěr: ve městě piva se škála
energeticky zajímavých surovinových
komodit logicky rozrostla o - pivovarské
mláto. Aby si s ním dokázali komplexně
poradit, vznikl tu společný projekční tým
s jeho producentem Prazdrojem.
Zpátky k b iomase
Přechod na ni pro firemní management
nepředstavuje žádné novum.
Plzeňská teplárenská spaluje dřevní
štěpku spolu s uhlím už bezmála celou
dekádu. Portfolio jejich dlouhodobých
dodavatelů zahrnuje na 20 subjektů.
Plzeňáci nejsou jediní, kdož v ČR aktivně
využívají biomasu. Třebaže cena
biomasy je momentálně oproti uhlí
o dva řády vyšší, své odběratele tepla
ujistili, že popisovaná investice cenu
tepla v Plzni neovlivní. Mimochodem,
ta i nadále patří k nejnižším v celé ČR
a firma je přesto zisková. Vloni Plzeňská
teplárenská utržila zhruba 2,5 mld.
Kč. Hrubý zisk činil cca 780 mil. Kč.
Nový zdroj by mohl inspirovat následovníky
i v jiných velkých městech a aglomeracích
po celé republice. Plzeňský zatím
běží ve zkušebních podmínkách. Dodavatel
by ho měl předat do plného provozu
v září. Nicméně už nyní je přifázován
síť a dodává první zelenou elektřinu.
jeho převzetí bude Plzeňská teplárenská
generovat až 30 % elektřiny z OZE.
Kdo se přidá? B. Olšer
