Když nanočástice ze zlata ozáří laserový paprsek, tak dramaticky zvýší svou teplotu, vysoko nad bod varu vody. Už delší dobu víme, že je tímto způsobem možné vytvořit ve vodě bubliny. Nové experimenty nizozemských vědců a snímky pořízené vysokorychlostní kamerou ale ukazují, že po ozáření nanočástic vznikají obrovské bubliny, které vzápětí prudce explodují. Když nanočástice zlata ozáří laser, tak na povrchu těchto nanočástic společně oscilují elektrony. Vznikají tím kvazičástice plazmony, které ohřejí okolní vodu mnohem rychleji a intenzivněji, než kdyby laserový paprsek mířil do samotné vody. Zatím ale nebylo jasné, jak přesně tento proces probíhá, především v jeho úvodní fázi. Bylo to hlavně kvůli tomu, že vědci používali ke studiu vzniku bublin na ozářených nanočásticích kamery, které snímají děje v milisekundových intervalech. Nizozemský tým použil velice rychle pracující kameru Brandaris128, kterou vyvinuli na Univerzitě ve Twente. Díky ní mohli badatelé sledovat tvorbu bublin kolem nanočástic v nanosekundových intervalech. Zjistili, že kolem nanočástic v úvodní fázi vznikají bubliny, které jsou několiksetkrát větší než finálně vytvořené bubliny. Tato velká bublina velmi rychle exploduje a pak již kolem nanočástic vznikají menší bubliny. Velikost prvotních bublin je přitom závislá na výkonu laseru, a také na obsahu plynů v kapalině. Výzkum chování bublin kolem laserem ozařovaných nanočástic je významný kvůli aplikacím takových nanočástic. Laserem zahřívané nanočástice se dnes využívají v biomedicíně, například při léčbě nádorů. Chování bublin souvisí s úspěšností léčby a s mírou poškození okolní tkáně. V takovém případě je explozivní růst bublin spíše na škodu věci. Podobné nanočástice se ale také využívají při katalyzování chemických reakcí. Pro takové aplikace by explozivní chování bublin mohlo být naopak výhodou.
