Pod záštitou projektu RU GGEDISED, který čerpá podporu z grantu č. 731198 Evropské komise v rámci výzvy Smart Cities and Communities programu Horizon 2020, několik evropských měst formuluje, realizuje a sdílí svá inovativní technická i ekonomická řešení směřující k udržitelnému, odolnému a flexibilnímu chytrému městu budoucnosti. Město Brno se do projektu zapojilo v roli města-následníka, který se inspiruje zkušenostmi vybraných vzorových měst. Pro replikaci zvolených řešení v Brně nabídlo město málo využívanou průmyslovou oblast Špitálka v těsném sousedství centra a připravuje její radikální přeměnu v zónu, kde progresivní technologie vytvoří podmínky pro pohodlné bydlení, práci, rekreaci a komunitní aktivity. Špitálka nabízí unikátní možnost vyzkoušet v omezeném měřítku celý konglomerát technologií, které činí město skutečně „chytrým“, a vytváří tak základ pro jejich postupnou aplikaci v celém městě.
V posledních letech klade Evropská unie čím dál větší důraz na udržitelný rozvoj a odolnost založené na pokročilých technologiích šetrných k životnímu prostředí. Četná setkání a jednání předcházela přijetí závěrečných dokumentů závazných pro všechny členy EU. Není překvapivé, že dohody o tak složitém tématu, které zahrnuje nejen technické, ale také mimořádně silné ekonomické a sociální aspekty, nejsou nikterak snadné. Nejen právní závazky zemí EU, ale možná ještě více neklamné příznaky klimatických změn, pandemie a politické turbulence probudily zájem mnoha institucí, obcí i jednotlivců o využití moderních technologií v každodenním životě. Úsilí o snižování emisí oxidu uhličitého a spotřeby energie z fosilních paliv se stává jedním z hlavních cílů aktuálních inovací.
Společnou cestou k udržitelnosti a odolnosti Je zřejmé, že inovativní řešení jsou spojena s určitou mírou rizika, které by však mohlo být potlačeno vzájemnou výměnou praktických zkušeností mezi podobnými subjekty. Právě taková myšlenka dala v roce 2014 vzniknout evropským projektům poeticky označovaným jako „majákové“ (lighthouse). Města v EU se potýkají s podobnými výzvami: jak zajistit bezpečnou, cenově dostupnou a čistou energii, jak zavést inteligentní elektromobilitu, jak chytrým sběrem, analýzou a prezentací dat zvýšit životní komfort obyvatel a získat jejich součinnost také při společném úsilí o integraci environmentálně šetrných přístupů ke každodennímu životu. V rámci projektu RUGGEDISED nabídla Evropská unie možnost na jedné straně vybraným vzorovým městům (lighthouse cities) demonstrovat technické i ekonomické modely zavádění environmentálně šetrných postupů a na druhé straně městům-následníkům (follower cities) inspirovat se získanými zkušenostmi, replikovat je s nutnými modifikacemi ve svém prostředí a snad se i vyvarovat některých zbytečných zdržení či chyb. Spolu s technickou progresivitou je vždy posuzována i dlouhodobá udržitelnost a ekonomická životaschopnost každého řešení. Projekt RUGGEDISED (www.ruggedised.eu) jako jakýsi inkubátor budoucích chytrých a udržitelných měst získal financování v rámci výzvy Smart Cities and Communities programu Horizon 2020. V roli vzorových měst projektu RUGGEDISED fungují nizozemský Rotterdam, švédská Umea a skotský Glasgow. První písmena jejich jmen spolu se základní charakteristikou záměru vlastně dala vzniknout akronymu projektu: Rotterdam, Umea and Glasgow: Generating Exemplar Districts in Sustainable Energy Deployment. Vzorová města se snaží vytvořit vzorové čtvrti zaměřené zejména na udržitelné hospodaření energiemi a získané zkušenosti předávají městům- následníkům, kterými jsou vedle Brna také italská Parma a polský Gdaňsk. Komplexnost problému si vyžádala vytvoření konsorcia 34 partnerů, zahrnující vedení jednotlivých měst, univerzity, instituce výzkumné i vývojové, průmyslové podniky a společnosti. Členy konsorcia jsou také Magistrát města Brna a Vysoké učení technické v Brně. Vzorová města formulovala svá inovativní řešení, postupně je implementují a své zkušenosti prezentují jak v podobě veřejně dostupných dílčích i souhrnných zpráv na webu projektu, tak při osobních i online setkáních a odborných diskusích a při studijních návštěvách na místě. Samozřejmě každé ze 32 vzájemně úzce provázaných vzorových řešení je připravováno podle konkrétních potřeb i podmínek konkrétního města, ovšem paleta řešení v každém městě zahrnuje vždy problematiku generování, vzájemné výměny a skladování tepelné i elektrické energie, úspor energie, jejího využití pro čistou elektromobilitu v individuální i hromadné dopravě a jako podstatný rys chytrých měst také problematiku sběru a analýzy dat pro rozmanité účely řízení procesů ve čtvrti. Průkopnická povaha inovativních řešení znamená, že při implementaci je nutno provádět kroky neobvyklé a nevyzkoušené, ale ohled na ekonomické a sociální dopady vyžaduje, aby se řešení předběžně otestovalo v omezeném měřítku. Proto i vzorová města aplikují své inovace ve vybraných čtvrtích: Rotterdam ve čtvrti Heart of South, Umea v univerzitním kampusu a Glasgow v centru města na George Street a Duke Street. Typické je, že vybrané čtvrti nejsou nijak luxusní. Jde naopak o části města potřebující přestavbu a revitalizaci, čtvrti, kde žijí běžní obyvatelé a kde sídlí rozmanité podniky a firmy a vyskytují se zde také prostory pro komunitní a kulturní aktivity či instituce spojené se vzděláváním či zdravotnictvím. Právě pestrost a rozmanitost využívání budov se jeví pro aplikaci některých postupů jako velmi výhodná.
Brněnská replikační zóna Špitálka Ze souboru inovativních řešení ve vzorových městech si města-následníci vybrala k replikaci taková, která odpovídají jejich vlastním podmínkám i záměrům. Brno zvolilo pro budování pilotní chytré čtvrti chátrající průmyslovou oblast Špitálka, konkrétně její segment v západní části areálu společnosti Teplárny Brno, která po reorganizaci své činnosti již nebude pozemek ani budovy na něm potřebovat. Oblast Špitálky přímo navazuje na historické centrum města a je zároveň součástí ochranného pásma městské památkové rezervace. V 19. století bylo Brno nazýváno moravským Manchesterem a dosud nese zřetelnou pečeť své industriální minulosti. Právě industriální architektura v posledním období poutá zaslouženou pozornost odborné i laické veřejnosti. Je tedy velmi žádoucí brownfieldy revitalizovat a přebudovat, avšak současně zachovat genia loci a historický kontext místa. V roce 2017 rozhodl Magistrát města Brna, že právě Špitálku zahrne do projektu RUGGEDISED jako svou replikační oblast a budoucí chytrou čtvrť. Tomuto rozhodnutí předcházelo definování urbanisticko-architektonického konceptu území. Poté následovala mezinárodní urbanistická ideová soutěž pro celou základní sídlovou oblast (o rozloze 24,55 ha), která zahrnuje lokalitu budoucí chytré čtvrti a její blízké okolí. Po vyhodnocení soutěže bylo zadáno zpracování územní studie, která poslouží jako podklad pro změnu Územního plánu města Brna a regulačního plánu lokality. Souběžně s územní studií vznikal také urbanisticko-architektonický návrh, tzv. Master plan již jen pro samotnou budoucí chytrou čtvrť Špitálka o rozloze 2,5 ha. Tyto dokumenty specifikují zástavbu nové chytré čtvrti. Z původní zástavby má být dvoulodní hala rekonstruována v tzv. Culture Hub a uzpůsobena pro pořádání kulturních a jiných hromadných akcí jak pro obyvatele čtvrti, tak i širšího okolí. Vizuální dominantou má zůstat původní chladicí věž, která má být přestavěna vloženou vestavbou a využívána jako tzv. Event Hub pro výstavy, prodejní prostory a v nejvyšším patře pro letní kino či místo setkávání s neobvyklým výhledem na město. Veřejný prostor obohatí také vodní plocha na místě bývalé točny železniční vlečky. Nové budovy Work and live budou prstencovitě obklopovat centrální veřejný prostor tak, že zachovají volnou prostupnost parteru, ale současně zaručí jistou intimitu čtvrti. Jejich modulární vnitřní struktura umožní modifikovat či propojovat jednotlivé jednotky podle potřeb širokého spektra budoucích uživatelů, od studentů až po movitější klientelu. Protože Špitálka leží v centru města, nemá ve svém bezprostředním okolí vhodné prostory pro rekreaci a sport. Radikální přestavba celého prostoru však nabízí možnost vytvořit podmínky pro tyto volnočasové aktivity přímo uvnitř nové čtvrti. Proto je plánováno využít střechy budov jako zelené, s možností zřídit na některých z nich např. komunitní zahrádky, a propojit je navzájem lávkami pro rekreační běh, opět s mimořádným výhledem do okolí. Tento koncept jistě nesmírně zatraktivní bydlení i práci v nové čtvrti a velmi příznivě zapůsobí i na její okolí, neboť oslabí nežádoucí efekty vzniku tzv. tepelného ostrova města. V těchto kulisách mají být replikována vybraná řešení ze vzorových měst tak, aby nová čtvrť byla skutečně chytrá, tedy environmentálně ohleduplná, co nejméně závislá na energii z fosilních paliv, co nejvíce soběstačná a hospodárná ve spotřebě energie, co nejvíce využívající čistých technologií pro dopravu a samozřejmě také podněcující své uživatele ke společnému úsilí o udržitelný rozvoj. Jakkoli propracovaná jsou vzorová řešení, jejich konkrétní aplikace musí být podložena solidním výzkumem, pečlivým odborným posouzením a důkladnou diskusí expertů se zadavatelem. Město Brno proto spolu s Vysokým učením technickým zorganizovalo sérii šesti kulatých stolů, experti z VUT vypracovali rešerše a studie ke klíčovým tématům (tepelný a elektrický grid, mobilita, IT a datové sítě atd. — respitalka.brno.cz) a na jejich základě byla formulována tzv. Bílá kniha, která shrnuje specifické podmínky pro realizaci stavby a doplňuje dříve předložený územní plán, pokud jde o použití inovativních technologií a přístupů. Právě probíhající etapa projektu budování chytré čtvrti Špitálka se zaměřuje na přípravu projektové dokumentace a na hledání strategického investora, který revitalizaci Špitálky dotáhne do úspěšného konce. V této etapě mohou být s výhodou využity také zkušenosti vzorových měst s tvorbou a modelováním vhodných podnikatelských záměrů a byznysových plánů. Výstavba Špitálky má být zahájena vybudováním dopravní a technické infrastruktury v roce 2025 a dokončena uvedením do provozu v roce 2028.
Výroba, skladování a výměna tepelné energie Každé z měst angažovaných v projektu RUGGEDISED se snaží podporovat využívání místních obnovitelných zdrojů energie, aby dosáhlo co největší nezávislosti na fosilních palivech a co největšího snížení emisí oxidu uhličitého co nejefektivněji. Podmínky v jednotlivých městech se samozřejmě navzájem liší, a to zejména kvůli odlišné geografické poloze, klimatu a také sociální a ekonomické situaci. Velkou výhodou Špitálky je, že tato chytrá čtvrť je teprve ve fázi plánování a může tedy v předstihu zahrnout aplikaci inovativních technologií do vznikající projektové dokumentace. Celková spotřeba energie na Špitálce bude jistě výrazně snížena již tím, že všechny nově stavěné budovy jsou projektovány jako pasivní a pro budovy rekonstruované se požaduje alespoň standard blízký pasivnímu (NZEB — nearly zero energy building). Podobně jako vzorová města zamýšlí také Špitálka instalovat tepelná čerpadla a využít alespoň částečně geotermálního skladování tepla i chladu. Celková vyrovnaná tepelná bilance chytré čtvrti bude přitom upřednostněna před tepelnou bilancí jednotlivých budov, nezbytná tedy bude vzájemná výměna tepla či chladu mezi jednotlivými objekty, což musí být samozřejmě podloženo také spolehlivým měřením a zpracováním dat. Na rozdíl od rotterdamské čtvrti Heart of South, která má excelentní podmínky pro skladování tepla či chladu v mocných vodonosných vrstvách a jež také díky tomu již dosáhla úplné nezávislosti svého velkého centra Ahoy na fosilních palivech, Špitálka takové možnosti bohužel nemá a úplné nezávislosti na energii z fosilních paliv zatím nedosáhne. Na druhé straně však může svou energetickou bilanci vylepšit alespoň částečně na základě inspirace jinými řešeními ze vzorových měst, například využitím odpadního tepla z různých zdrojů, jako jsou pekárny, pivovary, datová centra, získáváním zbytkového tepla z odpadních vod či rozehřátých asfaltových povrchů. Analýzy a testy provedené ve vzorových městech mohou také varovat před neefektivními návrhy. Navzdory excelentním podmínkám pro skladování tepelné energie se v Rotterdamu ukázalo jako neefektivní např. získávání a skladování tepla z povrchových vod, poněvadž biologický film řas ve stojaté vodě znemožňoval účinnou výměnu tepla a spotřeba energie na pohon čerpadel, která by bránila jeho tvorbě udržováním alespoň minimálního průtoku, převážila očekávaný přínos.
Elektrická energie z obnovitelných zdrojů Ve vnitrozemském městském prostředí mírného klimatického pásma připadá jako obnovitelný zdroj elektrické energie v úvahu především sluneční svit. Stejně jako ve všech vzorových městech jsou fotovoltaické panely plánovány i ve Špitálce jako rozhodující zdroj elektřiny. Pro umístění fotovoltaických panelů se primárně nabízejí nezastíněné ploché střechy objektů. Projekt Špitálka však do celého procesu výstavby chytré čtvrti promítá zásadu, že lidé mají přednost před technologiemi. Jak již bylo zmíněno, zelené střechy budov budou propojeny unikátní stezkou v oblacích (skywalk) a budou sloužit k volnočasovým aktivitám, sportování, setkávání lidí i komunitnímu zahradničení. Zelené střechy podstatně snižují efekt tepelného ostrova, zlepšují místní klima a napomáhají vytvářet živou a moderní čtvrť, kde mohou lidé pohodlně žít, pracovat a trávit volný čas. Bohužel však takové zelené střechy mohou být využity pro instalaci fotovoltaických panelů pouze v omezené míře (poloprůhledné panely na „biosolárních“ střechách). Většina fotovoltaických panelů má tedy být instalována na fasádách nových budov nebo jako stínicí prvky na veřejných prostranstvích. Vzhledem k tomuto omezení Špitálka pravděpodobně nebude schopna pokrýt ani v letních měsících veškerou svou spotřebu elektrické energie ze solárních panelů. Samotná povaha fotovoltaické výroby elektřiny vyžaduje energii ukládat do baterií a následně ji spotřebovávat s ohledem na preferované cíle (úspora ve špičce — peak shaving, úspora nákladů, potlačení závislosti na fosilních palivech atd.). Pro optimální využití elektřiny z fotovoltaických panelů vytvořila vzorová města několik různých modelů, které mohou být inspirací pro chytrou čtvrť v Brně. Několik vzorových řešení reaguje také na skutečnost, že elektřina se nespotřebovává pouze ve vnitřních prostorách bytů, kanceláří, prodejen, kaváren a restaurací, v koncertním sále nebo galerii, ale také na venkovních plochách. Na veřejných prostranstvích chytré čtvrti Špitálka bude instalováno chytré LED veřejné osvětlení s automatickým stmíváním a řízením jasu v závislosti na denní době, na množství přirozeného světla a na okolním provozu. Zde by Špitálka mohla využít zkušenosti z Glasgow, kde pouliční osvětlení nejen reaguje na aktuální provoz v okolí, ale ve sloupech lamp jsou integrovány nabíjecí jednotky pro elektromobily a rovněž senzory znečištění ovzduší napojené do bezdrátové sítě.
Elektromobilita Podpora a propagace elektromobility v Evropské unii je v posledních letech trvalou součástí boje proti globálnímu oteplování cestou systematického snižování emisí skleníkových plynů z dopravy a dospěla již k návrhu budoucího zákazu výroby automobilů se spalovacími motory. Je tedy naprosto nevyhnutelné přizpůsobit tomuto trendu chytrá města budoucnosti. Samozřejmě všechna vzorová města zařadila elektromobilitu mezi svá preferovaná inovativní řešení. Glasgowský příklad instalace nabíječek pro elektromobily ve sloupech veřejného osvětlení byl již zmíněn. Umea buduje pomalé (22 kW) i rychlé (50 kW, 250 A) nabíjecí stanice v universitním kampusu a ve frekventovaném prostoru u vchodu do nemocnice. Dostupné nabíječky pro zaměstnance, návštěvníky, studenty i taxislužby by měly uživatele podnítit, aby přešli na ekologičtější způsob dopravy a přispěli tak k ochraně životního prostředí, snížení emisí výfukových plynů a v neposlední řadě také k poklesu hlukové zátěže ve městě. Rotterdamský plán předcházet vzniku odběrových špiček instalací inteligentního systému řízení nabíjení elektromobilů v oblasti Heart of South se nakonec nemohl realizovat kvůli právním překážkám a alternativní varianta se zamýšlenou instalací nabíječek na soukromém parkovišti centra Ahoy ztroskotala na skutečnosti, že parkoviště musí zůstat volné pro pořádání koncertů a podobných hromadných akcí. Veškeré zkušenosti vzorových měst však mohou napomoci městům-následníkům co nejrychleji dospět k cíli a vyvarovat se zbytečných komplikací technických, právních i obchodních. Podmínky pro podporu elektromobility v chytré čtvrti Špitálka jsou specifické. Revitalizované území je rozlohou poměrně malé a je obklopeno dosti rozsáhlým areálem starších průmyslových objektů, který byl v minulosti pro veřejnost jen velice málo prostupný. V oblasti se proto budou realizovat velké dopravní stavby, které významně promění mapu této části města a zajistí potřebné dopravní napojení chytré čtvrti. Jak bylo zmíněno výše, její nové obytné budovy tvoří pomyslný prstenec s centrálním otevřeným prostorem, vnitřním náměstím, kde se může setkávat velký počet lidí. Budovy jsou navrženy tak, aby byly v parteru záměrně „otevřené“ a aby umožňovaly návštěvníkům projít do areálu, ale zároveň nenarušovaly intimitu vnitřních prostor. V takovém prostředí jsou nejdůležitějším prostředkem pro podporu elektromobility zejména pomalé nabíječky (např. wallboxy), které umožní obyvatelům a pracovníkům nabíjet e-auta, e-kola a e-koloběžky během pracovní doby nebo přes noc. Je nutné zajistit také dostatečný a vhodný prostor pro instalaci distribuční trafostanice a samozřejmě i dostatečný výkon pro parkovací místa s nabíječkami. Naopak není potřebné plánovat rychlé nabíječky uvnitř relativně uzavřeného prostoru chytré čtvrti, kam nebude ve větším měřítku zajíždět žádná dálková doprava. Její nároky na dobíjení budou řešeny v rámci realizace dopravního napojení v okolí. Shodou okolností je to právě společnost Teplárny Brno, na jejímž nevyužívaném území se chytrá čtvrť Špitálka plánuje, která již v Brně buduje síť veřejných nabíječek včetně rychlonabíječek o výkonu až do 150 kW.
Senzory, data, bezdrátové sítě Co je ten klíčový rys, který činí město „chytrým“? Chytrá města jsou charakterizována jako technologicky moderní městské oblasti, které s využitím různých elektronických prostředků sbírají specifická data o chodu města (občanech, zařízeních, budovách), zpracovávají a analyzují získané informace a využívají je k monitorování a řízení rozmanitých oblastí činnosti, např. dopravy a dopravních systémů, energetických zdrojů, inženýrských sítí, vodovodní a kanalizační sítě, nakládání s odpady, školství a zdravotnictví a různých komunálních služeb. Pro rozvoj chytrého města je podstatná angažovanost a iniciativa obyvatel i ekonomicky činných subjektů ve městě. Proto je zásadní, aby chytré město prostřednictvím svého smart datového portálu názorně a efektivně zpřístupňovalo data veřejnosti a vytvářelo tak živnou půdu, v níž může kdokoli využívat data města pro své inovativní projekty, pro výzkum a kontrolu nebo se informovat o aktuálním stavu věcí ve městě. Jsou to tedy především data, jejich pořizování, přenos, archivace, monitorování, analyzování a v neposlední řadě veřejná prezentace, co tvoří ten nejpodstatnější rys chytrého města. Všechna tři vzorová města zaměřila některá svá inovativní řešení právě na otázky sběru, zpracování a zveřejňování dat. Některé dílčí aplikace již byly zmíněny, např. inteligentní veřejné osvětlení vybavené mj. senzory znečištění ovzduší v Glasgowě. Některé dříve komentované funkce či záměry města si nelze bez efektivní práce s daty vůbec představit. Například fotovoltaické elektrárny nelze efektivně provozovat bez důkladného měření, sběru dat a rozumné kontroly provozních režimů akumulace a spotřeby energie. Vzorová města věnovala mnoho úsilí vytvoření sofistikovaných modelů jak technologických, tak i obchodních, aby dosáhla těch cílů, které si stanovila jako prioritní, ať již to bylo celkové snížení spotřeby energie z fosilních paliv, nebo snížení nákladů cestou vhodného rozložení spotřeby na periody nízkého tarifu, nebo předcházení vzniku odběrových špiček apod. Je třeba poznamenat, že tyto modely vyžadují dlouhodobé zkoumání místních podmínek, chování uživatelů a také ekonomických okolností, ale po nezbytném doladění může být jejich přínos rozhodující. Velmi zajímavý design „inteligentní“ budovy představilo město Umea, které se přiklonilo k myšlence, že je při rostoucím počtu lidí (obyvatel, studentů či návštěvníků) vhodnější upřednostnit co nejlepší využití stávajících budov před neustálou výstavbou dalších nových budov. V tomto duchu se Umea zaměřila na snižování spotřeby energie spíše cestou organizačních opatření (dle skutečné obsazenosti místností, vylepšeným systémem rezervací učeben apod.) než opatření technických (zlepšováním tepelné izolace či vzduchotěsnosti budov). Vedle ekonomických ukazatelů v podobě snižování spotřeby energie přitom město sleduje také hlediska zdravotní a cílí na spokojenost uživatelů. Zaměřuje proto pozornost na optimální řízení vnitřního klimatu místností v závislosti na počtu přítomných osob, provozu zařízení, na oslunění, teplotě vnějšího prostředí i předpovědi počasí. Automatické řízení větrání, vytápění a chlazení a osvětlení na základě naměřených údajů, kombinované s analýzou údajů o aktuálním počasí i předpovědí počasí umožňují, aby bylo zásobování budovy teplem na určitou dobu sníženo, což způsobí jen prakticky neznatelný pokles vnitřní teploty, ale přináší překvapivě významné úspory energie. Pečlivé sledování obsazenosti budov v kombinaci s předpovědí počasí umožňuje navíc využívat budovy (zejm. z betonu, cihel) jako tepelné zásobníky energie podobným způsobem, jakým se v současnosti používají zásobníky teplé vody. Díky tomu se mohou dodavatelé dálkového vytápění vyhnout spouštění posilovacích jednotek pro případ špičkového zatížení. Systém je ještě efektivnější, pokud zahrnuje více budov se vzájemně odlišnými provozními režimy. To je právě případ Špitálky, kde modulární jednotky v nových obytných budovách sousedí s velkou dvoupodlažní halou pro pořádání společenských akcí a rekonstruovaným sdíleným pracovním prostorem v bývalém archivu. Replikační potenciál přístupu z Umey by tedy mohl být velmi zajímavý a jistě stojí za úvahu. Ve Špitálce bude uplatněn inteligentní systém řízení spotřeby energie. Spotřeba elektrické energie hlavních spotřebičů bude automaticky přesouvána do hodin mimo špičku. Systém bude vybaven identifikací intervalů nízkých a vysokých spotřebních tarifů, včetně zpětné vazby pro uživatele (např. upozornění na nadměrnou spotřebu v době špičky). Vzhledem k plánovanému využití jednotek lze oprávněně očekávat, že skutečná spotřeba jednotlivých odběrných míst bude nízká. I přesto je velmi rozumný záměr kompletního osazení lokality inteligentními měřiči (smart metery), a to nejen kvůli rostoucím cenám energií, ale také kvůli podnícení zájmu uživatelů o problematiku úspor energie a dopadů každodenního chování jednotlivců na životní prostředí. Velmi inspirativní jsou pokusy vzorových měst vytvořit digitální dvojče čtvrti (Rotterdam, Heart of South) nebo chytrou platformu otevřených dat jako podklad pro rozhodování a management veřejných záležitostí (Glasgow, Umea). Sběr velkých objemů dat z různých zdrojů a jejich volné zpřístupnění celé veřejnosti je velmi složitý úkol spojený s mnoha technickými a právními problémy. Dopad na podnikání, život a rozhodování ve městě může být velmi podstatný. Je nepochybné, že stávající datový portál města Brna (data.brno.cz, spuštěný v březnu 2018) může čerpat další podněty také z příkladů vyvinutých ve vzorových městech a tak dále přispívat ke zlepšení kvality života obyvatel města.
Závěr Již několik let sleduje laická i odborná veřejnost s velkým zájmem působivé prezentace pilotní brněnské chytré čtvrti Špitálka. Efektní prezentace jsou však pouhou vnější obálkou, pod níž se skrývá spousta složitých obchodních jednání, pečlivého plánování, technických výpočtů a mimo jiné i úvah o co nejúčelnější aplikaci zkušeností z pilotních projektů vzorových měst. Již velmi záhy spatří veřejnost také první fyzické kroky k realizaci této pilotní chytré čtvrti. Na fázi přípravy projektové dokumentace pro získání územního rozhodnutí a stavebního povolení naváží již v následujícím roce tržní konzultace a výběr strategického partnera, následovaný v roce 2024—25 výstavbou dopravní a technické infrastruktury. V roce 2025 bude vlastní výstavba pilotní chytré čtvrti Špitálka zahájena a v roce 2028 by měla být úspěšně dokončena. /Ivana Jakubová, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Vysoké učení technické v Brně/
