Před téměř 50 lety našel proslulý archeolog
L. B. Leakey v Keni pozůstatky
předchůdce Homo sapiens, kterého
nazval Homo erectus, tedy vzpřímený.
Tento postoj předurčoval i způsob obživy,
přehledem okolí. Archeologové,
kteří odkryjí naše pozůstatky, budou
jistě zaraženi studiem výkazů vysokých
škol, udělujících rychlokvašné
doktorské tituly politikům. Ti je zřejmě
potřebují k vylepšení své gáže.Takové
masové zvyšování pochablé kvalifikace
archeology jistě zarazí.
Budou určitě překvapeni i tím, jak VUT
Brno ocenilo světoznámého klimatologa,
profesora, inženýra a prezidenta Václava
Klause titulem Doctor honoris causa
v době, kdy si veřejnost připomíná první
počátky falešných sponzorů politických
stran Lajose Bácse nebo R. M. Sinhy,
kteří překrývali jména majitelů zprivatizovaných
podniků z kupónové privatizace
a jejich milionových finančních darů,
jimiž přispěli s vděčností na konto těm,
kdož jim podniky darovali.
Abychom byli politicky vyvážení, tyto
aféry pokračovaly Babmerkem Miloše
Zemana, pak bytem premiéra Stanislava
Grosse a občanský průkaz ztratil také
Jiří Čunek. Události roku 1997 založily
zajímavou nekonečnou tradici skandálů,
jež dnes pokračuje případem Bárta
nebo Vondra. Politické strany se o to
přičinlivě starají a peníze občanů mizí.
V těchto dnech se konal hannoverský
veletrh a nutno konstatovat, že němečtí
politici vytvořili v médiích opravdový
zájem o stav průmyslu a jeho budoucnost.
Ten zažil rok konjunktury přirovnávaným
k zázraku. Není bez zajímavosti,
že německá opatření ke zvládnutí
krize byla našimi profesory ekonomických
věd tvrdě a posměšně kritizována.
Takový zájem o průmysl proto
v české kotlině nehrozí, přestože průmysl
tvoří 35 % HDP a archeologové
si jistě jednou budou lámat hlavu nad
tím, že ještě v roce 1989 to bylo plných
60 %.
Hlava našeho státu vidí největší
problém ne v recesi a neschopnosti
českého průmyslu se jí zbavit, ale
v nezávislosti Ústavního soudu a EU,
tedy institucích, které jej neposlouchají.
Evidentně se tak ve středu Evropy
vyvíjí zcela nový typ člověka, Homo
erectus honoris politicus, jehož
způsob obživy je naprosto jiný, než
práce, ať už u stroje nebo za obrazovkou
CAD systému. Má silné tendence
k parazitismu, tedy formě života,
jež se zdála být už překonána pádem
komunismu. S jasným dopadem
i na průmysl, který je zřejmě pouze
nástrojem získání peněz pro volební
kampaně a posty.
Je také nutné připomenout, že okolí
vnímá hodnotu státu podle toho, jak
se chová tento stát k okolí a dává nám
to pocítit. Homo honoris politicus
jeví tendence přímo opačné, izolacionalistické
a nacionalistické. Ale
budoucnost jistě ukáže, že jak nemohl
přežít člověk neandrtálský vedle
Homo sapiens, neschopen zvládnout
sofistikovanější vnímání prostředí,
vymizí časem i poddruh honoris politicus,
jako pokus o jiné vnímání stavu
světa, než jaký je.Jan Baltu
