Historii výroby pneumatik u firmy Baťa iniciovala šetrnost

Před osmdesáti roky zahájila firma Baťa ve Zlíně výrobu automobilových pneumatik. Toto historické datum je veřejnosti většinou známo. Již méně toho zejména mladší generace znají o tom, co tomuto zásadnímu rozhodnutí „krále ševců“ předcházelo. V roce 1992 na to na stránkách podnikových novin Barum Otisk zavzpomínal „jeden z těch, kteří byli tehdy u toho“, gumař-legenda pan Melichar Masný: „Rozhodujícím mezníkem v historii výroby pneumatik u zlínské fi rmy Baťa byl rok 1931, kdy podnik exportoval značnou část své produkce do zámoří. Zásilky šly hlavně přes přístavy Hamburk, Rotterdam a Antverpy, kam je dopravovala železnice. Většina vagonových zásilek šla po německých drahách, které fi rmě Baťa poskytovaly značné přepravní slevy. Když se však německá železnice rozhodla výhodné přepravní smlouvy neobnovit, zdražila se doprava baťovských výrobků téměř o 100 %. Došlo k přerušení zavedených obchodních styků, fi rma zřizovala v zahraničí vlastní sklady a pro dopravu obuvi bylo zakoupeno několik velkých aut značky Bussing i s přívěsnými vozy. Podle propočtu měla být tato doprava rychlejší a také levnější. Skutečnost však ukázala, že tomu tak není. Kalkulaci nejvíce ovlivňovaly pneumatiky. Jedna souprava s vlečkou měla 14 plášťů značky Deka rozměru 12,00–20. Cena jedné pneumatiky byla tenkrát 7150 Kčs, vzdušnice stála 670 Kč. Při odběru 100 pneumatik a při slevě 40 % byla skutečná cena 4692 Kč, tedy na tehdejší dobu velmi vysoká. Často se stávalo, když souprava přijela z dálkové cesty, že jedna i více pneumatik byly prasklé. Kvalita tehdejších gum nebyla ještě na výši, bylo hodně separací, pláště vystřelovaly. Výrobce reklamaci zpravidla neuznával s poukazem na přetížení a přehřátí. Náklady na dopravu tedy neúnosně vzrostly, a tak Tomáš Baťa rozhodl, že si pneumatiky musíme vyrábět sami“.