Jel jsem se tam tedy podívat, abych viděl na vlastní oči, co mě čeká, až budu dospělý. Letošní ročník sliboval, že si na digitální transformaci budeme moci doslova sáhnout. A nelhal. Výstavní haly nabité k prasknutí ukazovaly bezpočet aplikací umělé inteligence v průmyslu a robotice, potenciál nového 5G mobilního komunikačního standardu pro průmyslové aplikace, konstrukce z ultralehkých materiálů a nechyběly ani odpovědi na otázky ohledně budoucnosti práce v době rostoucí digitalizace. Branami letošního ročníku prošlo neuvěřitelných 215 000 návštěvníků, z nichž 40 % přijelo ze zahraničí. Již se stává pomalu tradicí, že na většině významných akcí po celém světě tvoří druhou nejpočetnější skupinu návštěvníků, hned po těch domácích, Číňané. Do Hannoveru jich letos dorazilo 7 200. Hojná ale byla i účast ze zámoří, z USA (3 400 návštěvníků) a pochopitelně z partnerské země Švédska (2 600 návštěvníků). Ti všichni měli možnost navštívit během pěti veletržních dní zhruba 6 500 vystavovatelů z celého světa, kteří zde představovali řešení pro budoucnost výroby a dodávek energií, včetně více než 500 příkladů nasazení umělé inteligence v průmyslové výrobě, 5G aplikací a řešení pro nové formy energetiky a mobility. Velkým lákadlem pro návštěvníky byla také, jako již tradičně, robotika. Přední výrobci robotů i robotické start- -upy zde představili nepřeberné množství reálných aplikací pro všechna průmyslová odvětví. Chytré výstavišt ě Významnou premiérou letošního ročníku bylo úplně prvního testovací prostředí pro 5G, které bylo díky technologickým partnerům – společnostem Nokia a Qualcomm – k dispozici návštěvníkům. Premiéra 5G na Hannover Messe také současně odstartovala iniciativu společnosti Deutsche Messe „Chytré výstaviště“, která během několika následujících měsíců promění Hannoverské výstaviště v první na světě, které bude plně pokryto mobilní sítí 5G. Stejně jako se v dnešní době prudce rozvíjí průmysl, vyvíjí se i samotný veletrh. Změny se týkají strategického přepracování koncepce, včetně rebrandingu, nového tematického přístupu i nové fyzické úpravy výstavních ploch. Základem pro další růst veletrhu v klíčových segmentech průmyslu, energetiky a logistiky bude aktualizovaný formát, který počítá se sedmi hlavními výstavními kategoriemi. Příští ročník veletrhu Hannover Messe proběhne od 20. do 24. dubna 2020 a oficiální partnerskou zemí bude Indonésie. Cílem této ostrovní země je stát se do roku 2030 jednou z deseti největších světových ekonomik. Indonésie plánuje být do roku 2020 největší digitální ekonomikou v jihovýchodní Asii. S cílem oživení výroby prostřednictvím zavedení konceptů Průmyslu 4.0 Indonésie zahájila iniciativu „Making Indonesia 4.0“. 5G v průmyslu Technologie LTE sotva vyrostla z dětských plenek a ve dveřích již čeká její nástupce – standard pro bezdrátovou komunikaci 5G. Bohužel je pravda, že mimo velká města a městské aglomerace spousta lokalit stále nemá přístup k vysokorychlostnímu internetu, a to nejen u nás, ale ani v Německu a dalších zemích vyspělého průmyslového světa. To, co pro spotřebitele představuje pouze nepohodlí, pro podniky ale může být devastující. Podle nedávných průzkumů nemá více než 30 % německých domácností připojení přesahující rychlost 50 MB za sekundu. Podle zprávy Českého telekomunikačního úřadu je od roku 2017 pokryto LTE sítí téměř 96 % území České republiky. Tento vysokorychlostní bezdrátový standard sice podporuje rychlost přenosu dat až 150 MB/s, všichni ale víme, jaká je realita. Po spuštění vysokorychlostního mobilního internetu čeká příští generace obrovský skok: 5G se z hlediska výkonu nemůže se svými předchůdci, 4G a LTE, vůbec srovnávat. Tento nový standard může dosahovat až stonásobku datových rychlostí při tisíckrát větší kapacitě. Spotřeba energie na přenesený bajt je přitom pouze asi jedna tisícina oproti spotřebě LTE. Rychlejší sdílení informací bude v budoucnu mnohem důležitější než nyní. V chytré továrně, kde výrobu samy ovládají roboty i stroje, může být pomalé datové spojení fatální. Zde 5G není jen vzdáleným přáním, ale zcela nutnou podmínkou pro fungování procesů. Velké požadavky na přenos dat ale budou mít v budoucnu i další aplikace, jako například videokonference s mnoha účastníky v HD kvalitě nebo aplikace virtuální reality. Očekává se, že přechod na novou technologii 5G bude do roku 2020 spíše nenápadný, pak ale udeří v plné síle. Německo bude první zemí, která bude instalovat 5G na celém území a brzy má být spuštěn i projekt 5G testovacího města. Asie chce začít o něco dříve: 5G má být plně funkční již při konání letních olympijských her 2020 v japonském Tokiu. 5G Arena V pavilonu 16 na hannoverském výstavišti byla zřízena skutečná a funkční síť 5G, která obsluhovala osm expozic. Jedním z nejzajímavějších vystavovatelů zde bezesporu byla společnost Zeiss, která představila in- -line procesní řídicí systém pro automobilový průmysl. Zeiss AICell měří všechny klíčové charakteristiky každé jednotlivé části karoserie automobilu při průchodu výrobní linkou, takže poskytuje mnohem přesnější a spolehlivější monitorování a kontrolu dat než namátkové testování. Společnost Bosch Rexroth se této expozice účastnila s mobilním ovládacím panelem, který umožňuje spolupráci mezi člověkem a robotem a do 5G integruje průmyslový ethernet. Specialista na propojování průmyslových systémů Weidmüller vstoupil do 5G Areny s vlastním 5G řešením pro monitorování spotřeby energie při svařování. Systémová analytická jednotka přijímá data přímo z procesu svařování a přes 5G modem a 5G síť je odesílá do vizualizační jednotky Weidmüller. Švédský telekomunikační gigant Ericsson slavil premiéru 5G a výsostné postavení Švédska jako partnerské země veletrhu ve velkém stylu. Své nejnovější výzkumné projekty a produkty týkající se 5G prezentoval kromě 5G Areny na dalších dvou samostatných místech. Mezi další organizace a společnosti, které se účastnily 5G Areny, patřily 5G ACIA (5G Alliance for Connected Industries a Automation), ASTI, Německé výzkumné centrum pro umělou inteligenci (DFKI), Festo, Götting, Harting, HMS Industrial Network, Ifak, Phoenix Contact, R3 Communication, SICP, Siemens a VW užitková vozidla. Umělá inteligence v Průmyslu 4.0 Strojové učení umožňuje generovat předpovědi z velkého množství dat. Toto odvětví umělé inteligence je postaveno na rozpoznávání vzorů a má schopnost samostatně čerpat znalosti ze zkušeností. Z tohoto důvodu nachází tato technologie stále větší uplatnění v průmyslových procesech. Od malých a středních podniků až po velké mezinárodní korporace – všichni sbírají data, která následně mohou využívat. Tato data se následně konsolidují pomocí příslušného softwaru a vyhodnocují se. Aplikace strojového učení se zaměřují na rozpoznávání jednotlivých charakteristik a vztahů a s pomocí algoritmů se je pak snaží zobecňovat. V současnosti se umělá inteligence nejčastěji používá k rozpoznávání obrazu. Mezi další oblasti využití patří digitální asistenti nebo inteligentní roboty, rozpoznávání obličeje a řeči, zpracování řeči, automatizovaný překlad a přepis, analýza textu a videa a samozřejmě autonomní řízení. V chytré továrně jsou výrobní procesy vzájemně propojeny – stroje, rozhraní a komponenty spolu komunikují. Prostřednictvím sběru a analýzy velkého objemu dat (big data) lze nejen výrobní procesy výrazně zoptimalizovat. Chytré systémy nasazené ve výrobních zařízeních například umějí identifikovat předměty na dopravních pásech a automaticky je třídit. Tyto typy systémů se také používají při kontrole kvality, poněvadž dovedou spolehlivě rozpoznat anomálie u konkrétního výrobku. Firmy ale dnes hojně používají strojové učení také v oblasti údržby a servisu. Umělá inteligence dokáže pomocí čidel zachytit spotřebu energie jednotlivých strojů, analyzovat cykly údržby a následně je optimalizovat. Provozní data naznačují, kdy bude muset být například daná komponenta vyměněna nebo kde je pravděpodobné, že dojde k závadě. Čím více dat má systém k dispozici, tím lépe se může optimalizovat a poskytuje přesnější předpovědi. Podle odborníků společnosti, které používají procesy strojového učení, významně zvyšují vlastní ekonomickou výkonnost. Největší přínosy se očekávají v IT a finančním sektoru, telekomunikacích a ve zpracovatelském průmyslu. Budoucnost práce Digitalizace, automatizace a umělá inteligence jsou již delší dobu realitou každodenního pracovního života mnoha zaměstnanců. Často ale však zatím spíše zvyšují nejistotu, než že by opravdu zvyšovaly produktivitu. Důvodem je zřejmě malá informovanost lidí a v neposlední řadě šíření zkreslených informací nejen médii, ale bohužel i ze strany různých poradenských společností. Většina odborníků se shoduje na tom, že jedním z hlavních klíčů k „uklidnění“ zaměstnanců je dát jim pocit, že jsou nenahraditelní, a umělé inteligenci jasně vymezit meze, které budou pro všechny čitelné. Je jisté, že budoucí technologie mají hluboký dopad na organizaci pracoviště a trh práce. A že se tento dopad bude v budoucnu jen prohlubovat. Tato situace by ale určitě neměla být nahlížena jako blížící se kolaps pracovního trhu, ale mnohem více jako jeho postupná transformace. Andrea Cejnarová (a Filípek), Hannover
