V nedávno uveřejněné tzv. zelené knize „Trh s elektřinou pro německý energetický přechod“ nastínila německá vláda řadu možných opatření, která by měla vést ke zlepšení spolehlivosti a účinnosti dodávek elektřiny na německém území. Rozsáhlá expozice na Hannover Messe 2015 s názvem „Decentralizované dodávky energie“ byla poměrně zásadním příspěvkem do diskuse o přednostech a nevýhodách různých distribučních technologií a jejich roli při utváření energetických trhů budoucnosti. „Předpokládáme, že technologická řešení představená na letošním Hannover Messe, budou hrát při transformaci německého energetického systému rozhodující roli. V posledních letech se expozice věnovaná decentralizované distribuci energií rozrůstala, což odpovídalo zvyšujícímu se zájmu o tyto technologie. Zvláště průmyslové podniky požadují inovativní komplexní řešení, která jim pomohou snížit výrobní náklady,“ řekl Marc Siemering, viceprezident Hannover Messe. Modifikov aná kog enerace Kogenerace neboli kombinovaná výroba tepla a elektřiny (CHP), jejíž účinnost mnohdy přesahuje 90 %, patří v současné době mezi nejprogresivnější energetická řešení. Podle Wilhelma Meinholda, PR manažera německé firmy Sokratherm, může být tato technologie upravena tak, aby co nejlépe vyhovovala potřebám průmyslových závodů, které využívají procesní teplo. „Elektřina vyrobená našimi kompaktními kogeneračními jednotkami je téměř vždy spotřebována při výrobních procesech probíhajících přímo v dané lokalitě. Ze zkušenosti víme, že výrobci často požadují teploty horké vody vyšší, než je obvyklé, tedy 90/70 °C, nebo vyžadují teplo ve formě páry nebo topného oleje,“ uvedl dále Wilhelm Meinhold. Podle něj v současné době existuje pro modifikovanou kogenerační výrobu mnoho průmyslových využití. Lze ji uplatnit například při takzvaném horkém chlazení po nainstalování větších tepelných výměníků. Kogenerační jednotka pak může produkovat místo standardních teplot 90/70 °C teploty 95/80 °C. Horká chlazení se stále více používají v souvislosti s využíváním procesního tepla, například při galvanickém pokovování. „Odpadní plyn vzniklý při kogenerační výrobě, který může být horký až 600 °C, lze použít také k výrobě páry. Výrobny s plynovými turbínami v kombinaci s parním generátorem mohou produkovat elektřinu, teplo (80/70 °C) a páru, kterou lze použít například k tepelnému zpracování v masokombinátech,“ popisuje Wilhelm Meinhold. Flexibi lní decentralizov ané systémy Přehlídka energetických koncepcí na Han-nover Messe nabídla nejen ukázky mimořádně efektivního trigeneračního hardwaru, ale také široké portfolio poskytovatelů služeb, kteří zajišťují účinné, bezpečné a spolehlivé provozování elektrických sítí. Flexibilita decentralizované výroby energií, v jejímž rámci jsou jednotliví výrobci seskupeni do virtuálních elektráren, je dobrým předpokladem pro další rozvoj využívání obnovitelných zdrojů. Andreas Keil, generální ředitel lipské společnosti Energy2market, považuje dostupnost dat vznikajících při výrobě energie za klíčový předpoklad pro spolehlivé a komerčně životaschopné fungování virtuálních elektráren. „Chcete-li být licencován jako nezávislý full-service poskytovatel energie, musíte prokázat, že máte vysoce sofistikovanou IT infrastrukturu. Výměna dat mezi výrobními zařízeními a naším centrálním serverem probíhá v milisekundových intervalech. To nám umožňuje sledovat a kontrolovat celou elektrárnu v reálném čase, a to navzdory velkým vzdálenostem mezi jednotlivými výrobnami. Naše sofistikované systémy umožňují, že jednotliví výrobci mohou na signál od síťového operátora zareagovat během pouhých několika sekund. Tato úroveň citlivosti znamená, že virtuální elektrárny mohou být velmi zajímavé pro řadu průmyslových podniků a municipalit, které mají velkou spotřebu elektrické energie,“ vysvětlil Andreas Keil. Zelená storage řešení Hannover Messe je nejen největší evropskou veletržní platformou pro oblast ukládání energie a využití vodíku jako paliva, nabízí rovněž synergii se sousední přehlídkou MobiliTec, která se orientuje na elektrickou mobilitu. „Jsme přesvědčeni, že budoucnost je ve výrobě vodíku,“ prohlásil na veletrhu Hannover Messe nekompromisně Bernd Bartels ze společnosti Beba H2 Speichersysteme. Tato severoněmecká firma vyrábí PEM elektrolyzéry o výkonu 2 MW. „Význam vodíku při výrobě zelené elektřiny, ať již pro průmysl nebo pro segment mobility, se stále zvyšuje,“ řekl dále Bernd Bartels. Společnost Gildemeister energy solutions prezentovala na veletrhu své koncepce managementu integrovaných energetických systémů a řešení pro výrobu a ukládání energie. Firma si mnoho slibuje od baterie Vanad-Redox-Flow, kterou vyvinula. Na veletrhu prezentovala její nový model CellCube FB 30-130. „Vanadium má tu výhodu, že při nabíjení a vybíjení neztrácí kapacitu, což znamená, že tento energetický nosič má prakticky neomezenou životnost,“ zdůraznil Lars Möllenhoff, generální ředitel divize ukládání energie. Vzhledem k tomu, jak se rozvíjí výroba energie z obnovitelných zdrojů, je Möllenhoff přesvědčen, že poptávka po této technologii poroste. Energetická řešení Gildemeister energy solutions se na veletrhu Hannover Messe představila poprvé. Nálada je v současné době v celém odvětví ukládání a skladování energie dobrá. Platí to i pro společnosti působící v oblasti výroby vodíkových a palivových článků. „Uvedení Toyoty Mirai na trh a podobné plány dalších výrobců automobilů na vodíkový pohon jsou zprávou na titulní strany novin,“ říká Markus Bachmeier, vedoucí vodíkové sekce ve společnosti Linde, a dodává: „Linde v současné době patří mezi hlavní budovatele infrastruktury vodíkových čerpacích stanic. Nyní jsme ve stavu velkého očekávání, protože poptávka po těchto vozidlech by měla v Evropě, USA a Japonsku v příštích letech dramaticky vzrůst.“ Vodík však nemusí sloužit jen jako pohonná látka pro silniční vozidla. Dokládá to projekt Energiepark Mainz, na němž se podílejí Linde, energetická společnost města Mainz, Siemens a vysoká škola RheinMain. V pilotním projektu, který byl zahájen v květnu loňského roku, tito partneři vyvinuli zařízení, které bude v budoucnu produkovat velké množství vodíku pomocí elektřiny, jež se má vyrábět přímo v daném regionu z obnovitelných zdrojů (z větrné či sluneční energie). Vodík se pak bude ukládat buď v tankerech, nebo v plynárenské síti, aby byl později použit k výrobě elektrické energie nebo tepla. Jaká skladovací technologie si získá nejvíce stoupenců, záleží především na nákladech. V dohledné době se pravděpodobně objeví mnoho řešení, diverzifikovaných podle lokality a typu aplikace. Již teď je však jasné, že současná situace vyžaduje zásadní transformaci energetického průmyslu. A Německo rozhodně není jedinou zemí, která zjistila, že věk fosilních paliv se chýlí ke konci. Témata, jako je „inteligentní“ integrace výroby energií, co nejefektivnější infrastruktura distribuce elektřiny a tepla, různá mobilní řešení, „chytré sítě“ a nové způsoby skladování energie, musejí být co nejdříve zařazena mezi priority politických agend vyspělých zemí. /pj/
