Hlavní heslo letošního ročníku Hannover Messe znělo Integrated Industry – next steps. Jednalo se tedy o rozvíjení tématu, které se na tomto veletrhu objevilo poprvé v roce 2011. A zdá se, že od té doby je reprezentanti německých průmyslových svazů a německé politické scény, jak to ostatně doložily i jejich veletržní projevy, stále více chápou jako nejschůdnější cestu k tomu, aby Německo a celá Evropa zůstaly i do budoucna vůči ostatnímu světu konkurenceschopné. Naděje pro budoucnost se v nejkoncentrovanější podobě podle nich každoročně ukazuje právě v Hannoveru. Na Hannover Messe se letos představilo kolem 5000 vystavovatelů z 65 zemí (v roce 2012 na veletrh zavítalo 4872 vystavovatelů), přičemž 51 % přicestovalo ze zahraničí. Nejsilnější zastoupení měly vedle hostitelského Německa Čína, Itálie, Nizozemsko a Turecko. Počet evropských vystavovatelů vzrostl z 1360 firem v roce 2012 na letošních 1500. Pořadatelé tento nárůst považují za indikátor toho, že Evropa se hospodářsky konsoliduje. „Evropské firmy znovu výrazně investují do veletržního marketingu a chtějí prostřednictvím Hannover Messe pronikat na zahraniční trhy,“ uvedl Jochen Köckler, člen představenstva Deutsche Messe, organizace podílející se na přípravě veletrhu. Rozvoj informačních technologií a vývoj nových materiálů zásadním způsobem mění výrobní technologie. Tento proces jde ruku v ruce s měnícími se požadavky zákazníků, kteří stále více dbají na efektivní využívání zdrojů a schopnost rychle reagovat na změny na trhu. „Odpovědí na tento vývoj je propojení produktů, strojů a procesů v tzv. chytré továrně budoucnosti,“ komentoval současné trendy Marc Siemering, obchodní ředitel Hannover Messe. „Po chytrých domech a chytrých automobilech postoupila digitalizace až k samotné průmyslové výrobě. Hannover Messe ukazuje cestu k inteligentní továrně – smart factory. Na speciálních prohlídkových okruzích mohli návštěvníci veletrhu zhlédnout, co všechno je již dnes technologicky možné,“ doplnil Jochen Köckler. Propojení výroby se senzorikou a IT umožňuje například produktům znát svou historii, svůj aktuální stav i kroky nezbytné ke svému dokončení. Objevují se nové formy interakce mezi člověkem a strojem, vizuální analytika nabízí řešení, díky nimž bude možné rychle a snadno zobrazit a utřídit velká data, takže obsluha strojů bude schopna rychle a přesně reagovat na nežádoucí změny ve výrobním procesu. „Závod již začal. Koncepce Průmyslu 4.0 se sice zrodila v Německu, avšak země jako USA nebo Čína investují miliardy amerických dolarů do výzkumu zaměřeného tímto směrem a do Hannoveru se přijeli podívat i nejvyšší reprezentanti amerického průmyslu, aby se informovali, jak dále postupovat směrem k ‚chytré továrně‘,“ řekl dále Jochen Köckler.
Vizualizační nástroje stále silnější
Průmysl 4.0 se neobejde bez výkonných vizualizačních nástrojů. Ukázku z této oblasti si pro veletrh připravila společnost PSIPENTA Software Systems. Jedná se o trojrozměrnou vizualizaci výrobních systémů a procesů, kterou lze ovládat prostřednictvím dotykových displejů nebo i bezkontaktně díky technologiím Microsoft Kinect či Biofeedback. Výrobce se zaměřil především na uživatelské aspekty označované jako „ease of use“ a „joy of use“, u nichž – tak jak je tomu v herním průmyslu – hrají zásadní roli intuitivní interaktivní funkce. Moderní komunikační technologie charakterizují mimo jiné aplikace pro usnadnění nejrůznějších obyčejných činností každodenního života a jejich jednoduché dotykové ovládání. Společnost Bosch Rexroth integrovala tyto digitální nástroje do světa průmyslu: s jejím softwarovým portfoliem Open Core Engineering, za něž loni v Hannoveru obdržela ocenění Hermes Award, a Open Core rozhraním lze nyní používat mobilní zařízení k pohotovému a přesnému ovládání strojů. Příklad přináší společnost Glaub Automation & Engineering, která používá akcelerometry v tabletech k programování pohybů strojů po osách. Dříve bylo nutné před programováním vložit dílčí údaje: vzdálenost, koncovou pozici, zrychlení, nejvyšší rychlost a brzdění před koncovou pozicí. Nová aplikace činí tento proces mnohem jednodušším: uživatel pouze položí palce na stylizované otisky prstů na displeji a nakloněním zařízení uvede osu do pohybu. Čím více se tablet naklání, tím větší je zrychlení. Jakmile se palec odlepí od displeje, pohyb ve směru osy se zastaví. Bosch Rexroth tak názorně demonstruje, jak těsně se již dnes světy IT a automatizace dotýkají. Z jiného soudku byla inovace, s níž se na veletrhu představilo Laser Zentrum Hannover (LZH). Toto centrum vyvinulo zcela nový způsob oprav a recyklace uhlíkovými vlákny tvrzených plastů (CFRP). Tyto materiály patří k nejvýznamnějším zástupcům v oblasti tzv. lehkých konstrukcí, a to jak z hlediska vlastností, tak i ceny. Pro svou mimořádně vysokou pevnost jsou velmi ceněny v automobilovém a leteckém průmyslu, kde významně přispívají k redukci hmotnosti. Jejich nevýhodou až doposud bylo to, že se jen obtížně opravovaly, takže většinou bylo nutné vyměnit celý díl. Nová laserová technologie dokáže kompozity s uhlíkovými vlákny opravit tak, že se nejprve poškozená oblast vyřízne a vzniklý otvor se následně vyplní novým materiálem. Tato bezkontaktní technologie je v porovnání se současnými řešeními oprav mimořádně přesná a navíc vyjde levněji. Nová technologie může zefektivnit i samotnou výrobu materiálů CFRP. Při jejich výrobě totiž vždy vzniká poměrně značné množství odpadu, který však díky laserové úpravě lze zrecyklovat a použít jej znovu.
Díly na výrobní lince se poznávají
Jednou z nominovaných firem na letošní cenu Hermes byla Phoenix Contact, která ocenění získala již v roce 2012. V soutěži byla zastoupena produktem Proficloud, díky němuž různá síťová zařízení sama odesílají svá data do cloudu. Data jsou pak přístupná prostřednictvím cloudového konektoru instalovaného v lokální síti Profinet. Uživatel tak může touto cestou zcela zautomatizovat činnost jednotlivých síťových zařízení. Výrazně se tak zjednodušuje jejich kontrola na dálku. Společnost Siemens předvedla další ukázku Průmyslu 4.0 – automatizovanou instalaci automobilových dveří do vozidla VW Golf. Dveře a karoserie se na výrobní lince vzájemně rozpoznají, a to díky čipům RFID, které na sobě nesou. Ty spolu komunikují a umožní tak zjistit, které díly k sobě patří. Scanner přečte data a předá je robotům, jež mohou na jejich základě samy rozhodnout, zda je třeba provést nějaké dodatečné úpravy, a ihned je také provedou. Společnost uvádí, že technologie umožňuje, aby na lince byly současně osazovány i čtyři různé modely vozidel. Firma Zeiss demonstrovala veletržním návštěvníkům nové aplikace pro multimediální 3D brýle OLED cinemizer. Toto téma se stalo žhavým poté, co zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg před časem koupil za 2 miliardy USD firmu Oculus Rift, jednoho z předních hráčů na tomto poli. Avšak zatímco americká firma se orientuje především na herní průmysl, německý Carl Zeiss se snaží obsáhnout mnohem širší pole aplikací. Systém skýtá netušené možnosti například architektům, lékařům, pedagogům nebo i v průmyslové výrobě. Práci architekta si bylo na veletrhu možné i vyzkoušet díky virtuální prohlídce založené na architektonickém programu Graphisoft. Návštěvníci si mohli zkusit také pocity pilota při létání s miniaturní kvadrokoptérou Parrot AR vybavenou kamerou, která přenášela obraz do 3D brýlí.
Největší dobíjecí stanice pro elektromobily IBG/Goeke
Technology Group představila svůj nejnovější příspěvek k tématu e-mobilita nazvaný iProcell. Jedná se o flexibilní, plně automatizovanou výrobní buňku na elektromobily, která podle výrobce bude znamenat revoluci ve výrobě automobilů. Montáž v ní probíhá zcela novým způsobem, používá se omezený počet zcela unifikovaných dílů z recyklovatelných materiálů, což dovoluje výrazně zkrátit čas montáže a snížit cenu konečného produktu. Řešení pro tuto oblast nabídli rovněž vědci z Fraunhoferova institutu. Výsledkem jejich práce je mikro smart grid pro největší německou dobíjecí stanici pro elektromobily. Stanice se nachází přímo v parkovacím domě Fraunhoferova institutu ve Stuttgartu a tvoří ji 30 stanic se střídavým proudem a jedna se stejnosměrným. Baterie elektromobilu se v těchto stanicích dobije zhruba za 20 minut. Energie pochází z obnovitelných zdrojů, z fotovoltaické a malé větrné elektrárny. V suterénních prostorách a na střeše institutu se nacházejí lithium-iontový a Redbox-Flow akumulátor. Síť může fungovat zcela autonomně, v případě nedostatku uložené elektřiny ji lze propojit s normální sítí. Vědci vytvořili rovněž simulační software, díky němuž mohou vytvářet různé scénáře budoucího vývoje sítě, například s ohledem na změny počasí.
Hermes Award v rukou SAG
V prestižní soutěži Hermes, jejíž vyhlášení výsledků bývá součástí zahajovacího ceremoniálu, letos zvítězila společnost SAG. „Transformace energetických systémů je vedle Průmyslu 4.0 zásadním tématem veletrhu Hannover Messe 2014. Oceněné řešení společnosti SAG významně přispěje k energetickému obratu díky tomu, že dokáže splnit individuální představy zákazníků o inteligentních sítích,“ uvedl Jochen Köckler z představenstva Deutsche Messe. SAG získala ocenění za produkt iNES, který umožňuje postupnou přestavbu rozvodných sítí do podoby smart grid. Modulární a soběstačná měřicí a regulační platforma se skládá z decentralizované evidence stavu sítě propojené s decentralizovanými inteligentními softwarovými agenty. Napájení a zátěžové situace tak lze kontrolovat v reálném čase a podle potřeby je možné vyrovnávat kritické amplitudy. Ve třech krocích, od monitoringu stanic přes sledování sítě až po automatizaci sítě, může uživatel systému iNES optimálně využít síťové kapacity. Do soutěže byly vedle SAG nominovány ještě firmy Bürkert Werke, KHS, Phoenix Contact, Blomberg a Sensitec.
Robotics Award pro KEBA
Další významnou cenu, která se v průběhu veletrhu uděluje – Robotics Award – získala společnost KEBA, a to za robotické zařízení KeTop T10 directMove. Toto zařízení umožňuje velmi jednoduché a intuitivní ovládání robotů. Obsluha může pozici či pohyb robota specifikovat pohybem joysticku vpřed nebo vzad, rotační pohyby pak pohybem joysticku vlevo nebo vpravo. Programátor tedy nepotřebuje nezbytně znát hodnoty požadovaných souřadnic. Na druhém místě se ocitla společnost Fanuc, o třetí místo se podělily Robert Bosch a Continental Reifen Deutschland soutěžící společně s preccon Robotics.
Horkým tématem ochrana autorských práv
Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) a Svaz německých výrobců strojů a strojních zařízení (VDMA) podepsaly na počátku veletrhu memorandum o porozumění, na jehož základě chtějí do budoucna koordinovat postup při prosazovaní zákona na ochranu autorských práv. Výroba strojů a strojních zařízení je motorem německého hospodářství a s obratem 205 miliard € a 993 000 zaměstnanci patřilo toto odvětví v loňském roce k největším zaměstnavatelům v zemi. Podle slov prezidenta VDMA Reinholda Festgea však v loňském roce způsobilo porušování autorských práv výrobcům obráběcích strojů a strojních zařízení škodu ve výši 7,9 miliardy €. Pokud se tento finanční únik převede na pracovní místa, znamenal by ve strojírenském průmyslu příležitost pro 38 000 nových zaměstnanců. Pirátstvím bylo loni postiženo 71 % německých podniků (v roce 2012 to bylo 67 %), což je nejvíce od začátku sledování v roce 2003. Nejvíce postiženými byli výrobci dřevoobráběcích strojů, a to z více než 90 %, následovali výrobci textilních a zemědělských strojů. Téměř tři čtvrtiny výrobců označily za největšího porušovatele autorských práv Čínu. Nemalý podíl (23 %) však má na plagiátorství samotné Německo. Na třetím místě je Turecko s 20 %. Nejčastěji se podle sdělení VDMA kopírují strojní komponenty (64 %), počet designových napodobenin se od roku 2010 téměř zdvojnásobil na současných 56 % a polovina dotázaných podniků si stěžovala na kopírování celých strojů. Každý čtvrtý podnik pak má zkušenost s neoprávněnými reklamacemi plagiátů.
Partnerská země: Nizozemsko
V letošním ročníku Hannover Messe bylo partnerskou zemí Nizozemsko. Volba této země byla dobře odůvodněná: výroba nizozemského průmyslu roste rychleji než ve většině ostatních evropských zemí a rovněž inovace pocházející z Nizozemska jsou v zahraničí velmi úspěšné. Prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Ulrich Grillo uvedl, že Nizozemsko je pro Německo po Francii druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem na světě. Ve srovnání s Ruskem, loňským partnerem veletrhu, dosahuje jejich vzájemná obchodní výměna dvojnásobného objemu. Na veletrhu se představilo přes 270 nizozemských podniků, které pokryly plochu o rozloze téměř 6500 m2. Jejich společným mottem bylo Global Challenges, Smart Solutions. K vidění byly rozmanité technologie pro větrnou, solární či vodní energetiku, technická univerzita Twente představila unikátní roboty, které dokážou rozpoznávat lidské emoce, eindhovenská technická univerzita zase přivezla robot, který dokáže suplovat pečovatelskou službu pro seniory. Nizozemský národní stánek – Holland-Pavillon – nabídl to nejlepší, s čím se tato země může pochlubit, od elektrických městských autobusů a solárních vozidel až po technologie pro kosmický průmysl. Zastoupeny byly rovněž výroba kompozitních materiálů (ocas helikoptéry od Fokker Aerostructures či kompozity pro automobilový průmysl od TenCate), koncepty smart cities (příspěvky měst Amsterdam, Rotterdam a Eindhoven) či elektromobilita (například dobíjecí stanice a People Mover od 2getthere). Petr Jechort