Odborníci z Fakulty stavební
VUT v Brně chtějí využít ojeté pneumatiky
pro výrobu gumoasfaltových
směsí, které mají zlepšit
kvalitu povrchu českých vozovek.
Vyřešil by se tak ekologický problém
s likvidací starých pneumatik
a také zvýšila bezpečnost na našich
silnicích. Směs kameniva s obsahem
gumoasfaltu s přísadou drcené
gumy z ojetých pneumatik má
totiž vysokou trvanlivost, výborně
eliminuje reflexní a mrazové trhliny
a dobře odolává účinkům vody.
Velkou předností gumoasfaltových
vrstev je možnost podstatné redukce
jejich tloušťky při zachování
stejné doby životnosti jako u povrchů
z běžného asfaltu, což přináší
ekonomické úspory.
Navíc gumoasfaltové směsi znatelně
snižují hladinu akustického hluku
při průjezdu (téměř stejně jako drahé
protihlukové stěny), mají pozitivní
vliv i na menší vytváření vodní clony
za vozidly během deště a mají i protismykové
vlastnosti – zabraňují aquaplaningu.
Velmi významný by byl v případě
širšího využití gumoasfaltových
směsí dopad ekologický – většina
ojetých pneumatik se zatím v České
republice využívá pouze energeticky
jako přídavné palivo v cementárnách
(případně spalovnách) a jen malá
část z milionů již z dopravy vyřazených
pneumatik se po zpracování
stává materiálovou surovinou k další
produkci. Ročně u nás připadá na
jednoho člověka jedna ojetá pneumatika
– to znamená, že 60–80 000
tun pneumatik ročně přibývá. Při
použití gumoasfaltových směsí by
se na jeden kilometr silnice dalo při
čtyřcentimetrové vrstvě ekologicky
recyklovat až 8000 pneumatik. Dlouhodobé
využití starých pneumatik ke
zlepšení kvality silničních asfaltů by
tak mohlo přinést nejen výrazný efekt
ekonomický, ale také ekologický.
Právě proto se gumoasfaltové směsi
staly předmětem zájmu odborníků
z Fakulty stavební VUT v Brně, kteří
je začali ve svých laboratořích testovat.
„Neustále se zvyšující dopravní
zatížení silnic si vynucuje vyvíjet
a používat stále odolnější druhy asfaltových
směsí s modifikovanými pojivy,
schopnými omezit vznik poruch
a zvýšit trvanlivost konstrukce vozovky.
Modifikační příměsí může být
samozřejmě také drcená guma ze starých
pneumatik. V minulosti se i v naší
republice uplatňovaly směsi s názvem
RUBIT s drcenou gumou z pneumatik,
která se přidávala spolu s kamenivem
do míchačky obalovny. Směsi
vzniklé tímto procesem ale neměly
požadovanou životnost. V některých
státech USA i dalších zemích (např.
v Portugalsku) se nyní používá pojivo
vzniklé vmícháním drcené gumy
z pneumatik do asfaltu za vysoké
teploty s kontrolou jeho viskozity
– vzniká tak pojivo všeobecně označované
jako gumoasfalt a materiál do
vozovky jako gumoasfaltové směsi,“
vysvětluje doc. Ing. Jan Kudrna, CSc.,
vedoucí Ústavu pozemních komunikací
na Fakultě stavební.
Gumoasfaltové pojivo se vyrábí
ve speciálních míchacích zařízeních,
kde dochází přidáváním gumového
granulátu do asfaltu k reakci
mezi asfaltem a gumou. „Při výrobě
v mobilním nebo stacionárním zařízení
je do asfaltového pojiva postupně
vmícháván gumový granulát
v množství 15–18 % hmotnosti asfaltu,
čímž se pojivo zahušťuje a drcená
guma v pojivu reaguje a bobtná.
Proces míchání a reakce trvající 45 až
90 minut při teplotě 175 až 200 °C
výrazně mění vlastnosti pojiva – silně
se zvyšuje jeho viskozita, snižuje
se penetrace a zvyšuje se bod měknutí,“
popisuje doc. Kudrna. Gumový
granulát se z ojetých pneumatik
získává mechanickým vícenásobným
mletím, ale je možné separovat ho
i kryogenním drcením zmrazených
pneumatik kapalným dusíkem.
Výzkum kalifornského ministerstva
dopravy potvrdil, že gumoasfaltové
vozovky mohou mít při zachování
stejné doby životnosti podstatně
sníženou tloušťku proti běžným
vozovkám z asfaltového betonu.
Gumoasfaltové směsi mají totiž vyšší
odolnost vůči únavě, stárnutí, trvalým
deformacím a trhlinám. Za období
30 let, kdy jsou gumoasfaltové směsi
v Kalifornii používány, vyžadují
vozovky s tímto povrchem výrazně
nižší náklady na údržbu a opravy.
Zprávy z mezinárodních konferencí
týkající se využití ojetých pneumatik
dokonce zdůrazňují celkovou možnost
snížení tlouštěk asfaltových vrstev
na polovinu. Výhodná je i možnost
opětovného využití (recyklace)
gumoasfaltových povrchů. Z nevýhod
použití směsí je třeba zmínit
vyšší pracnost, větší energetickou
a organizační náročnost a také nižší
operativnost obaloven. Vyšší náklady
na výrobu gumoasfaltu však převyšují
úspory z delší trvanlivosti a možnosti
pokládání tenčí vrstvy (až o 45
procent) asfaltového koberce.
Odborníci z Fakulty stavební VUT
v Brně v současnosti ověřují funkční
vlastnosti gumoasfaltových směsí
náročnými laboratorními zkouškami.
Výsledky je skutečně prokázáno, že
získané informace nebyly nadsazené.
„Běžná směs vydržela 100 000 přejezdů,
gumoasfaltová 300 000 přejezdů
pneumatikou. Zjistili jsme, že
gumoasfalt má až 12krát větší odolnost
vůči únavě,“ říká doc. Kudrna.
Ve spolupráci s firmami CONSULTEST
a REIMO již došlo i k praktickému
využití gumoasfaltových směsí
přímo v silničním provozu na vozovkách
poblíž Černošic a Karlštejna.
Specialisté z VUT v Brně spolupracují
i s Českým průmyslovým
sdružením pro recyklaci pneumatik.
Podle Ladislava Blažka z tohoto
sdružení je situace s recyklací starých
pneumatik v ČR krajně neuspokojivá.
Na rozdíl např. od Slovenska u nás
podle Blažka nefunguje recyklační
fond, do kterého přispívají výrobci
a dovozci pneumatik, kteří staré
pneumatiky nelikvidují sami. Proto
je také u nás cena gumového granulátu
z pneumatik až dvojnásobná
proti zemím, kde je recyklace z tohoto
fondu dotována. „Stav se zřejmě
zlepší až v roce 2012, kdy bude v EU
uzákoněna povinnost materiálového
zpracování veškerého odpadu,“
dodal Blažek.
Zda budeme v příštích letech jezdit
po silnicích, které budou částečně
zhotoveny ze staré gumy, ukáže
až komplexní vyhodnocení výsledků
nyní probíhajících praktických
zkoušek. Důležitý bude samozřejmě
i postoj výrobců klasických asfaltových
směsí, pro které je ze ziskového
hlediska výhodná jejich menší
životnost a nutnost časté obnovy.
O jak velký obchod se jedná, svědčí
i množství ročně vyrobených tradičních
asfaltových směsí – v celé ČR
je to cca 7,5 mil. tun. Kdyby jen u 14
procent z tohoto množství (1 mil. tun)
bylo při běžném dávkování použito
12 000 tun odpadového gumového
granulátu, mohlo by podle docenta
Kudrny z oficiálních i těch černých
skládek v naší zemi každý rok zmizet
25 000 tun starých pneumatik.
IGOR MAUKŠ