Green technologie a obráběcí stroje TOSHULIN

Na úvod celé problematiky „eko strojů“ si dovolím několik všeobecných úvah. Ekologické podnikání má bezesporu smysl. D. Morávek z firmy Atrea říká, že 20 % obyvatelstva planety Země spotřebuje až 80 % energetických a 90 % surovinových zdrojů. Dále, že lidé od dob průmyslové revoluce přestávají žít v souladu s přírodou a jejími zdroji. Je tedy logické, že se objevují snahy tento nesoulad napravit. Obráběcí stroje patří mezi základní výrobní prostředky, bez nichž by nevzniklo nic, co člověk na světě používá, od spotřebních předmětů po výrobní prostředky. Všude a na všem je vidět stopa obráběcího stroje. Je tedy nasnadě, že zmiňovaný nesoulad s přírodou, energetická a surovinová spotřeba začaly být v hledáčku lidí, kteří si tento fakt uvědomují. CECIMO vidí ekodesign jako jednu z mnoha dalších strategických záležitostí ovlivňujících konkurenceschopnost evropského průmyslu obráběcích strojů. Tato skutečnost se projevila v tzv. samoregulační iniciativě, která by měla vést k dosažení environmentálních vlastností obráběcích strojů. Otázkou zůstává, zda průmysl obráběcích strojů bude regulován v ekodesignu samoregulací (což prosazuje CECIMO), nebo mandatorními požadavky, o čemž rozhoduje Evropská komise. TU Darmstadt uvádí, že 42 % elektrické energie spotřebuje průmysl, kam obráběcí stroje bezesporu patří, a z tohoto množství 63 % spotřebují právě obráběcí stroje. Dále TU Darmstadt uvádí, že energetické úspory vzniknou společným úsilím zákazníka (úsporná opatření), výrobce stroje (transparentní vyjádření spotřeby, energetická účinnost jako kritérium při vývoji) a dodavatele energie. Osobně zde vidím jistý rozpor. Jsou totiž určité oblasti průmyslu, kde se užívají obráběcí stroje a kde „proud jenom teče“. Leteckou dopravu každý bere za samozřejmost. Pominemeli lidský faktor, pak každý věří, že je bezpečná. To však vyžaduje precizní a dokonalý přístup při výrobě letadel a jejich komponent. Avšak jenom výroba proudového motoru je nesmírně náročná záležitost jak technologicky, tak i energeticky. Stroj dodaný firmou TOSHULIN o průměru desky 1600 mm má celkový instalovaný výkon 250 kW. Je energeticky srovnatelný se strojem o velikosti desky 4000 mm. Tím chci říct, že nebude snadné najít hranici co je a co není ještě „eko stroj“, stroj šetřící energii. Záleží totiž i na jiných faktorech než je jenom spotřeba energie. Tou může být např. bezpečná přeprava osob v letecké dopravě a s tím související spotřeba energie při výrobě letadel. Jiný pohled je dále třeba zaujmout u kategorie malých strojů a velkých strojů. Zákazník přeci nevyžaduje instalaci velkých výkonů jenom tak. Roli zde hraje zejména technologické hledisko. Mnoho zákazníků své stroje nevypíná a má k tomu své důvody. Může toto výrobce ovlivnit např. optimalizací energetické náročnosti? Těmito otázkami jsem chtěl pouze naznačit možné třecí plochy (a jistě jich je více). Nicméně TOSHULIN se snaží snižovat energetickou náročnost jak ve vlastní výrobě, tak i při konstrukci strojů pro zákazníka. V oblasti výroby dochází k razantní obměně staré výrobní techniky výměnou za novou – modernější. V uplynulých třech letech bylo proinvestováno 250 mil. Kč při revitalizaci výrobních a montážních procesů. Celkem 34 starých výrobních strojů bylo nahrazeno 10 novými stroji, u kterých je předpoklad, že došlo k úsporám instalovaného výkonu o cca 25 % díky nasazení moderních technologií třískového obrábění. Cílený Power management provádíme i při konstruování vlastních strojů. Optimalizací provozu jsme schopni u některých strojů dosáhnout úspory až 28 % instalovaného výkonu. Žádné další úvahy a konkrétní kroky v ekodesignu jsme nerealizovali. Máme tedy před sebou mnoho dalších výzev spočívajících ve snížení ztrát pohybových os, různé zásahy spočívající v automatických funkcích souvisejících s provozem stroje, na které zákazník může zapomenout (vypnutí stroje, média...), která budeme realizovat jak v HW, tak i SW. Zde stojí před našimi konstruktéry pole neorané. Pozadu nezůstáváme ani v ekologii související s nasazovanými technologiemi. Některé pracovní prostory našich obráběcích center mají pracovní prostor o objemu 180 m3. Tento prostor je třeba vysát před otevřením dveří za 40 s a vyčištěný vzduch s obsahem aerosolu 0,5 g/m3 vyfouknout zpět do pracovního okolí stroje. Myslím, že tímto přispíváme významným způsobem k ochraně životního prostředí na pracovišti. Závěrem podotkněme, že oblast ekodesignu, vlastního provozu a užívání zákazníkem, stejně jako celý životní cyklus obráběcího stroje má mnoho skrytých rezerv, kde lze docílit jistých výsledků souvisejících s výše posuzovanou problematikou. Prof. dr. Ing. Jiří MAREK, Toshulin te chnický ředite l