Vědci Univerzity v Minnesotě vynalezli opět jedno nové a fantastické uplatnění grafenu. Tento pozoruhodný materiál použili při výrobě velice nepatrných elektronických pinzet, s nimiž je možné uchopit molekuly, které se vznášejí ve vodě. Nanopinzety z grafenu na mikročipu by teď mohly vést například k vývoji revolučních kapesních diagnostických systémů, s nimiž se z každého majitele chytrého telefonu stane zdatný diagnostik. Grafenové pinzety jsou v manipulaci s nepatrnými částicemi a řetězci mnohem účinnější než jiné technologie tohoto druhu. Grafen je tvořen jedinou vrstvou atomů uhlíku, takže vlastně jde o nejtenčí možný materiál, a na možnostech pinzety je to hodně znát. Nové grafenové pinzety samozřejmě nefungují úplně stejně jako pinzety, s nimiž běžně pracujeme v každodenním životě. Využívají princip dielektroforézy, silového působení elektrického pole na elektricky neutrální objekty. Není to nová metoda, ale doposud se používala s kovovými elektrodami. A ty nikdy nebudou tak tenké, jako je grafen. Proto s nimi nebylo možné manipulovat s objekty nanometrové velikosti. Vedoucí výzkumu Sang-Hyun Oh přirovnal vývoj elektronických nanopinzet k tomu, jako by vyrobili miniaturní hromosvody. A na jejich koncích pak nashromáždili velké množství elektřiny. A jak říká Oh, konce grafenových elektrod jsou ty nejvíce špičaté hromosvody na světě. Kromě samotného vývoje grafenových nanopinzet se badatelům povedlo názorně předvést, že jejich pinzety jsou doopravdy k užitku. S jejich pomocí bude možné manipulovat polovodičové nanokrystaly, nanodiamanty nebo třeba řetězce DNA a dalších biologických molekul. Dosavadní metody k zachycení nepatrných částic obvykle vyžadují elektrický proud o vysokém napětí. Grafenové pinzety zvládnou polapit řetězce DNA s napětím kolem 1 V, takže je bude možné použít v běžných elektronických aplikacích.
