Vítr a pouštní bouře, to jsou nejzávažnější nepřátelé, s nimiž bude zápasit největší optický dalekohled světa – Giant Magellan Telescope (GMT). Do provozu má být uveden v roce 2024 v chilské poušti Atacama, jež je pro pozorování hvězd ideální. Suchý vzduch a řídké osídlení jsou totiž důležitými pozitivními podmínkami pro astronomická pozorování. Ale jeden problém se tady přece jen vyskytuje, a sice pouštní vítr. Představuje skutečnou hrozbu, i když konstruktéři jistě mysleli na všechny aspekty klimatických podmínek. Ve finále pohltí stavba víc než miliardu dolarů, ale bude to stát za to. Zrcadla gigantického dalekohledu vyvinutého v laboratoři Richarda F. Carise na Arizonské univerzitě budou mít průměr 8,4 m. Mělo by jich být sedm a celek by měl představovat zrcadlo o průměru 24,5 m. To umožní získávat extrémně ostré obrazy, které by mohly odpovídat na řadu zásadních otázek kosmologie a astrofyziky. Každý z primárních zrcadlových segmentů váží přibližně 17 t a od odlití až po vybroušení jsou zapotřebí asi tři roky. Na observatoři Las Campanas pracují ve výši 2 500 m n. m., tedy vlastně nad mraky, už nyní dva Magellanovy dalekohledy o průměru 6,5 m. Giant Magellan Telescope se staví pomalu a vykazuje zpoždění. Jedním z problémů je skutečnost, že jeho budova vysoká jako dům s 22 poschodími představuje vítaný cíl pro silný vítr, který se do stavby pořádně opírá. Jak bylo nyní oznámeno, astronomové a stavbaři se obrátili se žádostí o spolupráci na konstruktéry společnosti Boeing. Ti mají dostatečné zkušenosti s vývojem a výrobou letadel a předpokládá se, že si poradí i s řízením proudění vzduchu kolem nekonvenční budovy. /ks/
