Osm let a tři miliardy dolarů byly zapotřebí k tomu, aby se podařilo v rámci mezinárodního akademického projektu (a za pošťouchnutí ze strany soukromníků) přečíst – přesněji sekvenovat – první lidský genom. Nyní by se stejný výkon dal provést zhruba za den a za cenu 1000 dolarů. Tvrdí to alespoň fi rma Ilumina, která v těchto dnech představila nové zařízení na čtení genetického kódu nazvané HiSeq X. Má to samozřejmě svůj háček. Přístroj musí běžet prakticky nepřetržitě, aby se podařilo náklady udržet pod tisícovkou dolarů za kus. To pak v praxi znamená, že jedna souprava (stroje lze koupit jen v sestavách po deseti kusech) za rok přečte 18 000 lidských genomů. Což se asi povede málokde, a tak díky platům obsluhy a podobným nákladům budou skutečné náklady na jeden genom jistě vyšší. A i kdyby se podařilo zprovoznit „továrnu“ na 18 000 lidských genomů ročně, je otázkou, co s nimi. Takové množství údajů je obtížné uchovávat či zpracovat a analyzovat. Pokrok v technologii sekvenování předběhl zbytek genetiky. Což samozřejmě není až tak hrozné; nabízí se srovnání s IT. Nárůst produktivity práce díky počítačům také přímo nekopíroval nárůst hrubé výpočetní síly počítačů, či chcete-li tzv. Mooreův zákon. Důležitější bylo najít vhodné využití a rozvoj dalších technologií, třeba internetu. Technologický vývoj je tak rychlý, že v loňském roce došlo k ojedinělé události: nadace tzv. X Prizes zrušila svou genetickou soutěž (Archon X Prize) s dotací 10 milionů dolarů. Ty měl dostat první tým, který dokáže dostatečně přesně přečíst za měsíc 100 lidských genomů při ceně pod 10 000 dolarů za kus. Peníze se měly rozdělit na základě přímého klání na podzim roku 2013, ale v srpnu pořadatelé soutěž zrušili, protože její podmínky splňuje v podstatě každá laboratoř, která by si nakoupila dostatek běžně dostupných přístrojů na sekvenování DNA. Ale zpět k novince Iluminy. Přístroj funguje zatím pouze pro lidskou DNA. Není to ovšem dané přímo technologií, ale pouze softwarově, tvrdil alespoň genetikovi Micku Watsonovi údajně nejmenovaný zdroj přímo ze společnosti Ilumina (součástí tiskové zprávy tato informace není). Teoreticky je tedy možné zařízení upravit (v tuto chvíli ale v podstatě jen „hacknout“) pro použití na jiné druhy. Na rozdíl od největší konkurence, zařízení Ion Proton firmy Life Technologies, která je pouze na „čtení“ lidské DNA omezena technologicky. Levné a přesné sekvenování může představovat pro lékaře i pacienty cenné informace, například při nasazení té nejlepší vhodné terapie či určení možných rizik. Při dalším poklesu cen (genom za 100 dolarů?) už by se dalo i reálně uvažovat o tom, že by genomová analýza mohla sloužit diagnostikům při hledání příčin problémů u pacientů s nejasnými příčinami problémů. Levnější technologie může také postupně přinést řadu dalších využití, která dnes nejsou zjevná. Podle již zmíněného Watsona údajně Ilumina dostala nabídku od alespoň jedné země, aby sekvenovala „v podstatě všechny obyvatele“.
