Podle zpravodaje časopisu Technological Review se v laboratořích technologické firmy Monsanto schyluje k vytvoření velmi zajímavé technologie genetické modifikace – a to ve spreji. Firma zatím vytvořila nástřik, který dokáže potlačit například šíření virové infekce nebo zahubit konkrétní hmyz díky „hrátkám“ s jejich geny. Jedná se o sprej, který využívá v molekulární biologii stále ještě čerstvou technologii RNA interference (RNAi), za kterou její objevitelé dostali Nobelovu cenu v roce 2006. V podstatě jde o „rušení RNA“, při kterém malé, uměle vyrobené kousky RNA blokují funkci konkrétních genů v organismu. De facto tím dotyčné geny utlumí nebo úplně vypínají, aniž by samotný gen – tedy sekvence písmen v DNA – se nějak měnil nebo změnil. RNA interference je pořádně horké téma a stále se objevují nové nápady, jak by bylo možné ji využít v nejrůznějších odvětvích biologie. Prozatím to bylo hlavně ve výzkumu a v medicíně, teď podle všeho přichází na řadu zemědělství. Monsanto a další společnosti z oboru, jako Bayer nebo Syngenta, v současné době pracují na RNA sprejích, které by měly proniknout do buněk a tam ovlivnit činnost vybraných genů. Pokud se například RNA sprej zacílí na mandelinku bramborovou, tak ji utlumí životně důležitý gen a ta v důsledku uhyne. Na druhou stranu zemědělským plodinám může sprej pomoci díky úpravě genetické aktivity vylepšit šance na přežití sucha nebo upravit vlastnosti jejich plodů. Výhoda této metody proti klasickým genetickým modifikacím (tedy přepisu DNA rostliny) je v tom, že může mnohem pružněji reagovat na případné mimořádné události, jako je třeba objev nové virulentní podoby nějakého patogenu nebo parazitu – stačí vyrobit sprej zacílený na daný organismus a brzy by mělo být po starostech. Je těžko představitelné, že by si dokázal daný škůdce získat odolnost rychleji, než molekulární biologové dokážou vytvořit novou látku. Navíc je ji možné zacílit na geny, ve kterých změny mohou probíhat jen velmi těžko a pomalu, protože jsou pro daný organismus životně důležité. (V takovém případě se musí dlouho čekat, než „padne“ taková genetická kombinace, která je životaschopná a přitom dost odlišná, aby ani proti ní RNAi sprej nefungoval.) Kromě boje proti škůdcům se samozřejmě otevírá ale i možnost průběžně měnit, upravovat nebo povzbuzovat nebo probouzet geny přímo v rostlině podle přání zemědělce. Alespoň Monsanto (nevíme jak jiné firmy) ale zatím nemá sprej, který by dokázal RNAi zanést hluboko do nitra rostliny. RNAi má zároveň tu velkou výhodu, že v životním prostředí nemá šanci delší dobu přežít. Řádově během dní se bez výjimky rozkládá, v nepříznivých podmínkách i mnohem rychleji. Znamená to, že by měly odpadnout problémy s hromaděním nebezpečných (či jen alespoň potenciálně nebezpečných) látek v životním prostředí a potravinách. I když tedy je tu možnost, že RNAi může ohrozit i jiné organismy než ty, na které byla zacílena, bude to jen na velmi krátkou dobu. A není vůbec sporu o tom, že tato látka je při běžné kombinaci pro člověka neškodná, protože RNAi jíme zcela běžně v naší stravě ve velkém množství. Ale neměli bychom být příliš kategoričtí: lepší bude přesně počkat na to, jak bude vypadat případná aplikace této látky – panuje alespoň teoretické riziko, že sprej by mohl pronikat i do savčích, potažmo lidských buněk. Velkou nevýhodou technologie RNAi byla (a zřejmě do jisté míry ještě je) ale otázka finanční. Před několika lety za ni výzkumníci platily částky nejméně v tisícovkách dolarů za gram, dnes už je to údajně o dva řády méně (tedy v desítkách) a ceny stále padají. Přitom jeden gram přesně nastavené RNAi prý je dost na to, aby vybil všechny hmyzí škůdce daného druhu na jednom hektaru porostu. Což už technologii alespoň zcela nediskvalifikuje, ale také to neříká nic o tom, jaká bude konečná cena na trhu. Pro případný komerční úspěch ale bude snad ještě důležitější, jaký postoj zaujme k technologii veřejnost. Třeba naprosté komerční fiasko první generace GM plodin v Evropě firmy ani biotechnologové vůbec nepředvídali. RNAi spreje jsou v mnoha ohledech možná méně provokativní technologie, ale minulost ukazuje, že alespoň část veřejnosti se ani po mnoha letech nenechala argumenty výrobců a velké části vědecké veřejnosti o přínosech genetických modifikací přesvědčit.
