Miliony lidí na celém světě podléhají
zlozvyku kouření. V Evropě
každý rok zemře více než 1,2
milionu na nemoci související
s kouřením. Podle prognózy Světové
zdravotnické organizace
(WHO) roční náklady na léčení
těchto nemocí dosáhnou v roce
2010 zhruba 318 mld. eur. Z toho
bude třetina vynaložena v Evropě.
To opravňuje důkladné zkoumání
příčin závislosti na nikotinu
a hledání způsobu jak efektivně
pomoci kuřákům zbavit se
tohoto postižení.
Mezinárodní výzkumné konsorcium,
částečně financované z prostředků
Evropské unie, zjistilo, že
k závislosti na nikotinu silně přispívá
genetická výbava člověka.
Ověřilo se, že určitá mutace lidského
genomu se vyskytuje specificky
u silných kuřáků. Kopie této genetické
varianty byla nalezena zhruba
u poloviny lidí s předky pocházejícími
z Evropy. Studie zdůrazňuje,
že výskyt této genetické varianty
nezapříčiní, že člověk začne kouřit,
ale u kuřáků velmi ztěžuje odvykání
kouření.
Projektové konsorcium
GENADDICT, které studie organizovalo,
je složeno ze 12 týmů
z různých evropských zemí
(Británie, Španělsko, Francie,
Německo, Polsko, Maďarsko
a Island). Využily rozsáhlejších
mezinárodních průzkumů, které
zahrnovaly obyvatelstvo Evropy,
Nového Zélandu a USA. Celkem
se zkoumaly genetické znaky
35 000 osob. Výsledky projektu
mají význam nejen pro problematiku
kuřáctví, ale i pro závislost
na alkoholu nebo narkoticích.
Genetické uspořádání se ovšem
bude lišit podle druhu závislosti.
Studie prokázala, že přesné určení
genu ovlivňujícího určitý typ
závislosti je možné, i když je to
poměrně obtížné.