„Stařenku Evropu postihla spotová krátkozrakost a není pro ni jednoduché podívat se za horizont krátkodobého a střednědobého plánování,“ nechal se na energetickém fóru v Soči slyšet Alexej Miller, šéf ruského plynárenského gigantu GAZPROM. Komentoval tak současnou politiku EU, která se snaží zmírnit svoji závislost na dovozu ruského plynu. Zároveň ale zdůraznil, že evropský trh zůstane pro GAZPROM nadále klíčový. Těžební a odbytová fakta však ukazují něco jiného. Ruská těžařská firma už začala pociťovat důsledky ukrajinské krize. Ambiciózní záměr vytěžit letos skoro půl bilionu krychlových metrů plynu jí nevyjde. Největší plynárenská společnost světa byla nucena v polovině září plán citelně snížit, a to na 463 mld. m3. Analytici však soudí, že ani tento skromnější záměr se splnit nepodaří. Finální produkce GAZPROMU (odhady se pohybují okolo 450 mld. m3) by mohla být nejnižší od jeho založení v roce 1989. Důvodem je výrazné omezení dodávek Ukrajině, ale i klesající poptávka v Rusku, jehož ekonomika je nyní v útlumu. Navíc GAZPROM musí na domácím trhu zápolit se sílící konkurencí dvou hlavních rivalů: společností Novatek a Rosněfť. Nezanedbatelnou roli hraje také skutečnost, že středoevropští a západoevropští odběratelé mají nyní plynové zásobníky naplněny v průměru z 91 %. Po srovnání: vloni to ve stejnou dobu bylo ze 73 %. Alexej Miller si naopak pochvaluje spolupráci s Čínou, s níž GAZPROM letos v květnu podepsal 30letý kontrakt. Podle něj bude státní čínské společnosti CNPC dodávat až 38 mld. m3 paliva ročně. Je to množství, jež v současnosti odebírá Německo, největší evropský zákazník GAZPROMU. Palivo bude proudit do Číny plynovodem Síla Sibiře o délce 3968 km. Celkové investiční náklady obou zemí se odhadují na 70 mld. USD. První ruský plyn by měl dorazit na jihovýchod během roku 2019. Rusové už práce na svém úseku spustili. Číňané je zahájí v polovině příštího roku. GAZPROM v období 2002–2011 těžil 510–555 mld. m3 zemního plynu ročně. Z 90,7 mld. USD, které vloni utržil za prodej plynu (uvedená suma nezahrnuje DPH a cla), připadlo na „vzdálené zahraničí“ (tedy země za hranicemi bývalého SSSR) zhruba 58 %. GAZPROM vloni dodal 22 evropským zemím (nepočítaje v to bývalé republiky SSSR) cca 173 mld. m3 plynu. V Evropě ho nekupuje pouze několik států. Buď mají dostatek vlastního paliva a ještě ho exportují (kupř. Norsko), nebo plyn odebírají od jiných partnerů (Irsko, Španělsko, Portugalsko, Švédsko). /aa/
