Na samém sklonku loňského roku, dne 31. prosince, se na americké technologické burze NASAQ začaly obchodovat akcie společnosti Heliogen. Firma, do které investoval mimo jiné i Bill Gates, chce vyrábět novým způsobem „zelené teplo“.
Společnost Heliogen vznikla v roce 2013, a až do roku 2019 byla prakticky „neviditelná“, širokou veřejnost o své práci, a v podstatě ani o své existenci, prakticky neinformovala. V těchto letech do ní ovšem peníze vložila řada fondů či bohatých jednotlivců spojených se Silicon Valley, včetně Billa Gatese. Mezi investory se později zařadila také přední světová ocelářská a těžební firma ArcelorMittal. Heliogen vstoupila na burzu formou, která je dnes u amerických start-upů velmi obvyklá: spojením se speciálně vzniklou investiční společností. V tomto případě šlo o firmu Athena Technology Acquisition. Na sklonku roku akcionáři společnosti Athena schválili podmínky fúze obou společností. Ta byla dokončena 30. prosince po splnění dalších náležitostí. Nová akciová společnost nese název původního start-upu, tedy Heliogen. Následujícího dne, tedy 31. prosince, se s ní začalo obchodovat na newyorské burze. Hodnota nové společnosti byla ve smlouvě nastavena na dvě miliardy dolarů. Zájem o obchodování s akciemi Heliogenu byl zatím hlavně 31. prosince. Jejich cena od uvedení na burzu stoupla zhruba o 60 %. Dobrý důvod pro to nebyl: firma v tuto chvíli nemá prakticky žádný majetek, za sebou minimum praktických výsledků a jeden, na papíře dobrý, v praxi však prakticky neověřený nápad, jak vydělat na přechodu k zeleným energiím. Nedávná analýza na investičním webu SeekingAlpha dospěla k názoru, že investice do Heliogenu zatím nedává smysl. Jde o „odvážný sen“ (moonshot), tedy velmi spekulativní investici s nejistým výsledkem. Burzovní investoři nakonec dospěli k podobnému názoru a cena akcií začala rychle klesat. V době uzávěrky se pohybovala pod hodnotou, se kterou Heliogen na burzu vstupoval.
Ambiciózní plán Připomeňme si, že Heliogen má cíl, který minimálně na poslech zní skutečně rozumně a potenciálně lukrativně: uvést do praxe první dostupný systém na výrobu tepla ze slunečního světla pro výrobu elektřiny. Má být levnou variantou například nejen pro produkci tepla, ale také pro výrobu elektřiny či vodíku. Věnuje se přitom oboru, který podstatou není nijak nový: vývoji solárně-termálních elektráren. To jsou zařízení, ve kterých zrcadla soustředí odrážené světlo do jediného místa, z praktických důvodů na vyvýšeném místě — charakteristické věži uprostřed elektrárny. Vznikající teplo pak slouží k vytváření páry pohánějící turbínu. Heliogen se od jiných systémů ovšem liší v jednom důležitém ohledu, totiž dosažené teplotě. V roce 2019 společnost uváděla, že na „terči“, kde se soustředí paprsky odrážené zrcadly, teplota těsně přesahovala 1 000 °C. Od té doby se mluví až o 1 500 °C. Při takových teplotách se podle firmy dá uvažovat o efektivní a levné výrobě syntetických paliv. Firma toho dosáhla nasazením velmi přesného řídicího systému zrcadel. Její software ve spojení s tímto systémem řídící nastavení jednotlivých zrcadel dokáže udržet paprsky soustředěné na oblast o průměru zhruba 50 cm. I přes jisté výhody tohoto řešení ovšem není jasné, jak může v konkurenci obstát. Fotovoltaické systémy jsou praktičtější, protože vyžadují, obecně řečeno, jednodušší údržbu a fungují i při zamračené obloze a slabším světle. A co je samozřejmě ještě důležitější, jsou dnes jednoznačně levnější. Jejich cena navíc nadále klesá a minimálně z technologického hlediska panuje oprávněná naděje, že by tento trend mohl pokračovat i v blízké budoucnosti. /jj/
