Český průmysl i terciární sféra
budou v této dekádě potřebovat
mnoho milionů tun uhlí. Jeho dosud
známé a vytěžitelné zásoby
se však rapidně tenčí. Těžařští
a teplárenští experti odhadli, že už
v roce 2013 nám může chybět cca
4,5 mil. t této stále dražší suroviny.
Nad některými ložisky se plamenně
diskutuje a vedle ryze technických,
geologických, ekologických
a ekonomických argumentů debata
nezřídka sklouzne i ke vzrušeným
emocím.
To platí rovněž pro projekt xkrát
předpokládané a poté znovu zatracované
exploatace černého uhlí
z Podbeskydí, konkrétně ze slojí
Dolu Frenštát. První průzkumy zdejší
lokality (tenkrát ještě jen z povrchu)
proběhly po skončení 2. světové
války. Prokázaly mohutné zásoby
kvalitní suroviny v podzemí a mj.
vedly k vytýčení dobývacího prostoru
přesahujícího výměru 6000 hektarů.
Vlastní výstavba dolu započala
v 80. létech 20. století. V roce 1991
však byly práce pozastaveny a zdejší
ložisko zakonzervováno. Od roku
1995 tu pak těžební společnost OKD
provádí jen zajišťovací provoz. Podle
jejich expertů, v hlubinách pod
beskydskými velikány spočívá více
než 800 mil. t kvalitního černého
uhlí. Při současném stavu techniky
a cen paliva by se vyplatilo vytěžit
nejméně 300 mil. t. Ve hře je podle
expertů nejenom obří rezervoár koksovatelného
uhlí, ale i nemalé zásoby
energeticky využitelného plynu.
Opačné stanovisko k příp. průzkumné
ražbě a následné velkokapacitní
těžbě zastává řada místních
lidí, některé obce a občanská sdružení.
Škála jejich protiargumentů
je poměrně rozsáhlá: od eventuálního
ohrožení povrchových objektů
a vybudovaných sítí v důsledku
poklesů nestabilního terénu, vedle
důlních otřesů a sesuvů půdy, jak
tomu byli svědky na postižených lokalitách
na Ostravsku a Karvinsku,
až po zhoršení životního prostředí
zdejších obyvatel (zvýšená prašnost,
hlučnost, větší zátěž pozemních komunikací
aj.). Kritici poukazují rovněž
na skutečnost, že OKD nemusela
až dosud nikdy operovat v podhorských
regionech. Těžila pouze
v pánvích a tudíž postrádá nezbytné
zkušenosti s takto složitými podmínkami.
Opakující se povodně kritiky
inspirovaly rovněž k analýzám
zdejších půdních a hydrologických
podmínek a souvisejících geodynamických
procesů. Zejména je znepokojily
průsaky velkých kvant dešťové
vody z minulých let do zdejšího
podloží a jejich další pohyb v masivech
okolních horských bloků.
Dokud nebudou k dispozici účinné
technologie, jež by příp. nežádoucí
posuny skalních bloků eliminovaly,
doporučují žádné další kroky k započetí
těžby ve Frenštátě a okolí nepodnikat.
Odpůrci těžby získávají na svou
stranu i některé zdejší podnikatelské
subjekty, které mají pochybnost, zda
by budoucí exploatace uhlí z podzemní
neohrozila jejich provozní a logistické
kapacity na povrchu.
MPO ČR připravuje novou energetickou
koncepci ČR. V ní musí mj.
specifikovat i budoucí pozici uhlí
v surovinové skladbě české energetiky
a teplárenství. S těžbou zdejších
ložisek zdá se - nepočítá. S tím se
alespoň pochlubili zástupci podbeskydské
exekutivy po posledním
jednání s resortním ministrem
Martinem Kocourkem. Nečasova
vláda ji chce posoudit v průběhu
tohoto roku. Má platit 25-30 let.
Třebaže takto „požehnaného“ věku
se zatím "nedožila" žádná z jejich
předchůdkyň, stoupenci těžby
uhlí z Podbeskydí to nevzdávají.
A pokud budou muset na své záměry
rezignovat, okamžitě vznášejí
otázku, odkud a čím zdejší výrobní
a terciární sféra pokryje své
rostoucí požadavky na surovinové
vstupy pro energetické a teplárenské
provozy?
OKD (logicky) registruje obří
surovinový potenciál v Podbeskydí.
Aby se však mohl exploatovat,
musí se provést jeho nový zevrubný
průzkum. Příslušné žádosti leží
na stole. Český báňský úřad však
trvá na svém předchozím rozhodnutí.
Redakce TT několikrát kontaktovala
představitele MPO ČR a OKD
k problematice Dolu Frenštát. Ani
ona zatím žádnou exaktní odpověď
o budoucí perspektivě Dolu Frenštát
neobdržela. To však neznamená, že
bychom ji spustili ze zřetele. B. Karvinský
