První elektrická tramvaj v české metropoli vyjela na trať přesně před 120 lety. Od té doby
najezdily pražské tramvaje téměř 5,8 mld. vozových kilometrů a svezly více než 36 mld.
cestujících.
Dopravní podnik hl. m. Prahy spolu
s magistrátem a Národním technickým
muzeem připravil na 18. července
oslavy významného výročí v městské
hromadné dopravě a při této příležitosti
uspořádal i speciální jízdu historických
i současných vozidel z depozitářů
střešovického Muzea MHD. V rámci
defilé mohli zájemci shlédnout 11
různých typů kolejových vozidel, od
nejstarších až po současné tramvaje.
Ozdobou přehlídky byl muzejní vůz
s číslem 500, který vyjíždí pouze při
slavnostních příležitostech. Nedaleko
Letenského zámečku byla navíc odhalena
pamětní deska, připomínající 120.
výročí zahájení provozu pražských
tramvají.
První elektrická dráha
v českých zemích
Zprovozněná trať na pražské Letné
byla první elektrickou dráhou
v českých zemích. Projektoval ji nikdo
menší než významný český vynálezce,
elektrotechnik, ale také podnikatel
Františk Křižík, který patřil mezi velké
propagátory využití elektřiny v dopravě.
Elektrická tramvaj byla tehdy
vskutku mimořádnou událostí. Městskou
dopravu v Praze zajišťovala do té
doby od roku 1875 koněspřežná tramvaj.
Za vhodnou příležitost k propagaci
elektrické tramvaje a vůbec elektřiny
v dopravě považoval Křižík Zemskou
jubilejní výstavu, která se konala na
pražském Výstavišti.
Maximální sklon trati byl 17,5 promile,
nejvyšší povolená rychlost se stanovila
na 10 km/h a jízda trvala čtyři
a půl minuty. Dřevěná staniční budova,
zvaná Zámeček, sloužila jednak jako
vozovna a jednak jako čekárna pro
cestující.
Proud o napětí 150 V odebíraly vozy
kladkovými sběrači z trolejového
vedení; elektřinu vyráběl elektrodynamický
stroj poháněný lokomobilou.
Původně trať měřila necelých 800 m.
Roku 1893 byla prodloužena na bubenečské
straně až k Místodržitelskému
letohrádku na délku 1,4 km. Dráha byla
v provozu vždy v letní sezoně až do
roku 1900. Roku 1902 ji zrušili, nebyla
rentabilní. Zpočátku měla k dispozici
dva jednoduché otevřené vozy, v roce
1894 přibyly dva vozy uzavřené. Po
ukončení provozu Křižík všechny čtyři
vozy přestěhoval do Libně, kde od roku
1896 provozoval svou soukromou Elektrickou
dráhu Praha – Libeň – Vysočany.
Než ale elektrické tramvaje začaly
dominovat v pražské městské hromadné
dopravě, uplynulo ještě několik let.
Tratě elektrických drah zpočátku vznikaly
odděleně v pražských předměstích.
Kromě Libně, kde trať zajišťovala
spojení Karlína a později i Vysočan,
vznikly další samostatné úseky v Košířích,
na Vinohradech a teprve poté
začala provozovat elektrické dráhy
v září 1897 i Praha. Po odkoupení sítě
koněspřežné tramvaje od belgického
podnikatele Eduarda Otleta Elektrickými
podniky královského hlavního
města Prahy a její následné elektrifikaci
bylo možné přikročit k budování
jednotné tramvajové sítě v pražské
aglomeraci. /čej/
Foto autor
