Sto padesát roků po prvním
vydání práce Charlese Darwina
O původu druhů přirozeným
výběrem britští vědci vyřešili
Darwinovo dilema. Použili nové
techniky pro zkoumání fosilií na
kamenech pocházejících z období
před kambriem, které nalezl
a zkoumal již Darwinův současník
John W. Salter v roce 1850.
Hledal důkazy o životě před
obdobím „exploze života“ v průběhu
kambria, kdy došlo k náhlému
a velkému zvětšování počtu
druhů. Darwinovo dílo bylo vydáno
v roce 1859 a vysvětlovalo jak
se život postupně během milionů
roků vyvíjel. Svou teorii opíral
o poměrně omezené množství
poznatků z fosilií. V té době pocházely
nejstarší fosilie živočichů
z období kambria, byly tedy staré
zhruba 540 milionů roků. Absence
starších fosilií a minimální výskyt
mnoha druhů v tehdy známých
fosiliích vyvolaly Darwinovo dilema,
protože to neuměl vysvětlit.
Ve své práci to také přiznává, nicméně
současně vyjadřuje naději,
že v budoucnosti mohou být další
fosilie nalezeny. Zdůrazňuje, že
aktuální znalosti v jeho době představují
poznatky jen o malé části
světa.
Profesor Martin Brasier a pan
Richrad Callow z University of
Oxford se v současnosti zaměřili
na skalní formace ve Shropshiru
v Anglii známé jako Longmyndiánská
superskupina, odkud pocházely
vzorky hornin zkoumané
geologem J. W. Salterem v roce
1850. Správně předpokládal, že
zde nalezne důkazy pro život
před kambriem. Bohužel s tehdejší
technikou byl schopen objevit
jen neobvyklé stopy, které mohly
zanechat mikroorganismy. Tento
originální materiál z nálezů v roce
1850 je uložen v muzeu Oxfordské
univerzity. Jsou tam také uloženy
vzorky nálezů paleontologů Mellroye,
Crimese a Pauleyho.
Tento materiál měli badatelé
Callow a profesor Brasier k dispozici,
a kromě toho navštívili
lokality sběru, aby mohli posoudit
kontext vzorků s ostatními horninami
a nasbírali také nové vzorky.
Pro zkoumání nálezů využili
kromě klasické optické mikroskopie
také techniku skanovací elektronové
mikroskopie (SEM). To
umožnilo zkoumat stopy fosilií
značně podrobněji. Nalezli fosilie
pocházející z mikrobiálního života
v období ediakaranu, které předcházelo
kambriu před 542 až 560
miliony roků. Pomocí SEM vyjasnili
morfologii některých fosilií
a pomocí rozptylové spektroskopie
v rentgenovém kmitočtovém pásmu
(EDX) určili chemické složení
fosilních zbytků.
Morfologicky se fosilie poměrně
značně liší. Jsou to řady různých
mikrobů, řas a možná i hub. Klasická
optická mikroskopie naznačovala,
že jde jen o stopy bakterií.
V této souvislosti je žádoucí
upřesnit, že fosilie byly v přírodě
uchovány několika způsoby. Když
byly živé organizmy stlačeny
nadložím, vytvořila se na kamenech
tenká uhlíková vrstva. Jiné
zůstaly třírozměrné, ale mineralizovaly.
Další se nalézají jako
negativní otisky v sedimentech.
Pozoruhodné je, že fosilie z ediakaranu
jsou lépe uchovány, než
v mladších horninách. Nasvědčuje
tomu i skutečnost, že si kameny
v muzeu uchovaly svá tajemství
i 150 roků po jejich vyzvednutí
a posloužily nyní k přeměně Darwinova
dilema na důkaz o mikrobiálním
životě před kambriem,
zdůrazňuje Callow.
Paleontologové však dosud
nemají jasno, jak se udržovaly
mikroby naživu. Předpokládá se,
že žily v mělkých mořích, takže
mohly získávat energii přeměnou
světla, podobně jako to v současností
probíhá u rostlin, ale také
přeměnou organických látek jako
v současnosti u zvířat a lidí. Darwinovo
dilema se sice vyřešilo, ale
vývojoví biologové mají na stole
k rozluštění další hádanku.