Lanovka má nové srdce Mezi dominanty Prahy patří vedle majestátního Hradu také Petřínská rozhledna. Inspirována pařížskou vyhlídkovou věží, Eiffelovou, byla postavena na vrchu Petřín. A vede k ní unikátní lanová dráha. Členové Klubu českých turistů navštívili v roce 1889 světovou výstavu v Paříži a byli tak okouzleni pohledem na Eiffelovu věž, že se rozhodli postavit si vlastní. V nadmořské výšce 324 m vytvořili podobnou dominantu vysokou však jen 63,5 m. V roce 1890 provedli projektovou přípravu a zajistili potřebné prostředky. Stavbu samotnou zahájili v březnu 1891 podle návrhu arch. Vratislava Pasovského. Autory konstrukce byli Ing. František Prášil a Ing. Julius Souček z Českomoravské strojírny. A 20. srpna 1891 byla rozhledna otevřena v rámci Zemské jubilejní výstavy. Byla to velká sláva. Právem, protože stavba se stala symbolem rozvíjejícího se českého průmyslu a oslavou století technických vymožeností. Navíc k ní postavili další technickou atrakci – lanovou dráhu. S její výstavbou začali teprve v únoru 1891, ale už 25. července ve 3 hodiny odpoledne byla zahájena pravidelná přeprava cestujících. Unikátní technické řešení Tehdy ovšem měla lanovka jinou podobu než dnes. Horní stanice byla umístěna poblíž zahrady Nebozízek, mezistanice neexistovala. Také dolní stanice byla v jiné poloze. Zajímavé bylo technické řešení. Vagony byly taženy díky vodnímu systému. To znamená, že nádrž vagonu, který byl právě v horní stanici, byla naplněna vodou a díky tomu byl těžší než vůz v dolní stanici a při jízdě dolů vlastně vytahoval druhý vagon nahoru. V dolní stanici se otevřela záklopka a voda z nádrže vytekla. A nahoře se voda opět do prázdné nádrže napustila a vagon mohl jet dolů. Trať dlouhou 396,5 m absolvoval za 6 minut. Historické materiály uvádějí, že průměrný sklon tratě činil 267 ‰ (maximální 295 ‰) a překonávala výškový rozdíl 102,2 m. Ve své době šlo o nejdelší dráhu tohoto typu v Rakousku-Uhersku. Tvořily ji tři kolejnice o rozchodu 1 000 mm, uprostřed dráhy se nacházela výhybna o délce 68 m. Jako jeden z bezpečnostních prvků byla použita Abtova ozubnice. Ocelové lano sestávalo z 16 pramenů po sedmi drátech na konopné duši. Mělo v průměru 34 mm. Hlavní kladka, která byla po obvodu vyložena dřevem, aby lano netrpělo třením, měla v průměru 2,8 m. Ve třicátých letech byla lanovka elektrifikována, stala se z ní tak jedna z nejmodernějších lanovek v Evropě. Lanovka s elektrickým pohonem zajištěným Ward-Leonardovým soustrojím vyjela poprvé v roce 1932. Třífázový motor lanovky poháněl dynamo pro pohon motoru lanové dráhy o napětí 500 V, výkonu 150 kW a rychlosti 750 ot/min. Po sesuvu půdy v roce 1965 byla lanová dráha dvacet let mimo provoz, ale při příležitosti spartakiády v roce 1985 byla opět zprovozněna. Jak se bránit zubu času Jak šel čas, bylo samozřejmě nutné provádět na tomto unikátním technickém zařízení nejen pravidelnou údržbu, ale i modernizaci. „Zvláštní pozornost věnujeme především bezpečnosti cestujících, kterých každoročně přepravíme asi 2 miliony,“ řekl nám Pavel Kejha, vedoucí provozu lanové dráhy, která patří Dopravnímu podniku hl. města Prahy. „Pohon s Ward-Leonardovým soustrojím byl využit i při rekonstrukci lanové dráhy v osmdesátých letech firmou ČKD Praha, motor soustrojí byl však převinut z 500 V na 380 V. Informace z vozů lanové dráhy byly přenášeny rádiově do velínu obsluhy.“ Během devadesátých let došlo ke změně v napájení pohonu. „Ward-Leonardovo soustrojí jsme nahradili polovodičovým reverzačním měničem,“ informuje nás Ing. Václav Adámek, ředitel společnosti PEG, s. r. o, jež převzala po zaniklé ČKD starost o údržbu dráhy. „Zaměřujeme se nejen na lanovky, ale také na důlní těžební stroje, na automatizaci, regulaci pohonů různých výkonů, DC systémy a vyrábíme první českou nabíječku pro elektromobily.“ Systém řízení lanové dráhy prošel v roce 1996 rekonstrukcí, kdy bylo původní reléové řízení firmy ČKD Praha nahrazeno řízením pomocí logického automatu. Řídicí člen byl spojen po sériové lince s ovládacím PC, na kterém běžel ovládací program. Toto řešení nabízelo vyšší komfort obsluhy a lepší možnost ovládání celého provozu lanové dráhy. O 12 let později byl však i tento systém nahrazen v té době modernějším řešením, které bylo technicky dost podobné, ale na počítači se provozoval operační systém Windows. Stejně tak se použil nový výkonnější logický automat. „Ovšem čas nelze zastavit a celé elektrické řešení zastaralo jak morálně, tak technicky, a proto jsme vyhlásili výběrové řízení na kompletní rekonstrukci. Vítězně z této soutěže vyšla firma PEG,“ vysvětluje Pavel Kejha. Nový řídicí systém Technici společnosti PEG měli s podobnými zadáními zkušenost, protože se podíleli na modernizaci obdobných zařízení. Vyhodnotili si zkušenosti se svými dosavadními partnerskými dodavateli. Hledali toho, kdo může nabídnout odpovídající hardware i software. „Na konci tohoto výběrového řízení se ukázala jako nejvýhodnější – z hlediska technického i cenového – nabídka společnosti B&R Automatizace,“ připomíná historii přípravy rekonstrukci projektant Ing. Pavel Novák. „Nebylo to velké překvapení, protože jsme s tímto partnerem měli dobré zkušenosti už z jiných předchozích dodávek řídicích systémů.“ A programátor Ing. Jan Maštera doplňuje: „Společně jsme s vývojáři B&R Automatizace vypracovali koncepci modernizace. Věděli jsme, co chceme komunikovat, a dodavatel zase věděl jak. Z elektrické části lanovky zůstal vlastně jen motor. Chtěli jsme jen nejnovější techniku, ale takovou, na kterou budeme moci navazovat i v budoucnu.“ Pro společnost B&R Automatizace nebyly tyto požadavky ničím neobvyklé. „Máme totiž zkušenosti s podobnými zařízeními především v Rakousku, ale i v České republice,“ říká Ing. Martin Větrovský, manažer projektu za společnost B&R. „Na zadání plně odpovídal náš moderní systém vizualizace, který pracuje na standardu HTML 5. Tento moderní systém vizualizace běžel na dvou dotykových panelech. Větší z panelů je 24″ a slouží jako panel pro ovládání lanovky přímo pro operátora. Je mechanicky připevněn na pohyblivé rameno. Druhý, menší z panelů, je 15″, je umístěn ve dveřích prvního rozváděče ve strojovně, kde se nachází celé silové (výkonové) zapojení pro napájení lanovky, a umožňuje ovládání rozvodny. Oba displeje jsou kontrolovány z řídicího průmyslového PC z řady 2100 a k tomuto počítači jsou připojeny vstupně/výstupní karty v decentralizovaném zapojení, které sledují informace z více než 100 signálních míst. Zapojení odpovídá nejnovějším standardům a díky decentralizaci karet je dosaženo elegantního řešení a zároveň úspory kabeláže.“ Řídicí PC je umístěn v horní stanici lanovky vedle velínu operátora. Zde dochází k vyhodnocení signálů, jako jsou například rychlost lanovky, traťové snímače, koncové traťové snímače, signály z rozvodny, vyhodnocení bezpečnostních tlačítek, měření teploty motoru lanové dráhy apod. Řídicí PC je propojen po sběrnici s autonomním regulátorem přes komunikační protokol MODBUS RTU. Přes tento protokol si mezi sebou tyto dva systémy předávají informace a zároveň řídicí PC dává regulátoru mimo jiné povely k jízdě a hodnotu požadované rychlosti. Na řídicím PC běží tzv. poruchová ochrana, která hlídá víc než sto nestandardních stavů lanové dráhy. Poruchová ochrana je rozdělena do tří kategorií a podle těchto kategorií řídicí systém určí, jestli dojde k zastavení lanové dráhy (nouzové zabrzdění bezpečnostní brzdou, nebo zda PC pošle do regulátoru žádost o zastavení po nastavené křivce), nebo jestli pouze upozorní (výstraha na panelu obsluhy) obsluhu na problém, který není nebezpečný pro provoz. Velikým přínosem této poruchové ochrany je, že se díky ní dají lépe diagnostikovat vzniklé poruchy a tím i jejich příčiny. Jak hodnotíte přínos nového řídicího systému? Ing. Pavel Novák: „Použití decentralizovaného systému sběru informací řídicím systémem umožnilo získávat a vyhodnocovat výrazně větší množství dat s menšími náklady, než tomu bylo u předchozích řešení. Díky tomu je možné ve velmi krátké době lokalizovat případnou poruchu a to také usnadňuje její odstranění. Koncepce technologie je rovněž navržena tak, že při případné poruše jedné části systému nedojde k poškození jeho dalších částí. Tím je dosaženo jeho vysoké spolehlivosti s důrazem na minimalizaci času odstávky pro řešení případných problémů.“ Ing. Jan Maštera: „Spolehlivost nového řešení, rozšiřitelnost do budoucna, rychlejší identifikace poruch a vyšší výpočetní výkon nového systému.“ Pavel Kejha: „Celkově musím rekonstrukci hodnotit kladně. Nově instalované zařízení přispělo k lepší diagnostice i větší přehlednosti vizualizace a tím i k celkově většímu komfortu pro strojníky. Zařízení nové generace nám poskytuje větší spolehlivost a bezpečnost pro cestující a to je naše priorita. Neoddiskutovatelným plusem je i možnost dalšího systémového rozvoje s ohledem na moderní trendy. Díky většímu sběru a jedinečnému zpracování dat má strojník kompletní přehled o provozním dění na lanovce.“ Ing. Václav Pravda, vedoucí pobočky B&R Praha, dodává: „Za společnost B&R bych chtěl podotknout, že jsme rádi, že si firma PEG vybrala pro tento zajímavý projekt právě řízení B&R a že její pracovníci odvedli perfektní práci.“ A jaká bude budoucnost? Nový systém umožňuje zajímavé novinky. Cestující by třeba pomocí chytrých telefonů mohli průběžně sledovat nejen jízdní řád, ale i další informace o jízdě a okolí. To je sice zatím jen ve výhledových plánech, ale krásné výhledy na stověžatou Prahu se z lanové dráhy nabízejí už dnes. Karel Sedláček
