Země na severu Evropy, Finsko, které se zavázalo snížit do roku 2050 emise CO2 o 80 %, sází na energetický mix alternativní a jaderné energie. Jako nejlesnatější stát našeho kontinentu může z velké části využívat k výrobě elektřiny biomasu. Ta má sehrát hlavní roli v plánovaném podílu 38 % AZE na celkové výrobě energií do roku 2020. V roce 2012 se biomasa podílela na celkové výrobě elektřiny z 28 %. Pětinu celkové produkce vyrábí Finsko ve vodních elektrárnách. Finové se také těší z levné elektřiny. Podle Finnish Energy Industries činila její průměrná tržní cena vloni 3,7 c/kWh (v USD), téměř o 25 % méně než v roce 2011. Finsko disponuje ambiciózními plány na rozšíření své jaderné kapacity. Koncept jeho energetického programu počítá s dvojnásobným vzrůstem podílu elektřiny vyrobené štěpením jádra už do roku 2025. Až se všechny jaderné projekty dokončí, bude v zemi v komerčním provozu 7 reaktorů a podíl elektřiny z jádra by se měl z dnešních 30 % do roku 2025 zvýšit až na 60 %. Současnými provozovateli jaderných elektráren Olkiluoto a Loviisa jsou státní společnosti TVO a Fortum. Nyní se ke konkurenci přidala soukromá Fennovoima s novou JE Pyhäjoki. Její výstavbu schválil fi nský parlament souběžně se stavbou 4. bloku JE Olkiluo to v roce 2010. V nabídce pro Pyhäjoki jsou tlakovodní reaktor AES-2006 o výkonu 1200 MW ruské fi rmy Rosatom a tlakovodní reaktor EPR firmy Areva s výkonem 1600 MW. Nyní probíhá na ostrově Hanhikivi přípravná fáze stavby. Bude trvat 2–3 roky a zapojí se do ní na 1000 pracovníků. Spuštění elektrárny do provozu se plánuje na rok 2020. Finsko realizuje také velký projekt trvalého úložiště jaderného odpadu Onkalo na ostrově Olkiluoto. Začne se využívat od roku 2020. Má dosahovat do hloubky 400–450 m a pojmout jaderný odpad z JE Olkiluoto 1, 2, 3, 4 a Loviisa 1, 2. Projekt stál více jak miliardu eur a 30 let času. Pro jaderný odpad z elektrárny Pyhäjoki se bude muset vybudovat nové úložiště, pro něž se lokalita dosud nevybrala. Za progresivním vývojem jaderné energetiky v zemi stojí finská veřejnost, která podporuje nukleární energii z 61 % (EU průměr 44 %). Jaderná energie přispívá z velké části na fi nské HDP, kdy energetičtí provozovatelé představují pro hospodářství klíčovou roli. Finská jaderná energetika přispívá i k růstu českého hospodářství – naše firmy (kupř. Škoda, Strojexport, Sigma a další) se podílejí na přestavbách fi nských elektráren. /az/
