Finská architektura – jednoduchost, elegance i návrat k přírodě

Výstava City Home, která se konala nedávno v Praze, byla určitou sondou do vývojových trendů současné finské rezidenční architektury. Představené projekty kladly hlavní důraz na atraktivnost městského života a na těsné spojení architektury a přírody. Koneckonců tyto trendy jsou pro současnou severskou architekturu typické. Realizátorem projektu bylo Muzeum finské architektury v Helsinkách a Skandinávský dům v Praze. Akce se pořádala v rámci projektu Finská zima, který probíhal od listopadu 2007 do února 2008. MĚNÍCÍ SE TVÁŘ MĚST – NÁVRAT K PŘÍRODĚ Podoba dnešních velkých měst se vlivem netradičních ekonomických a sociálních podmínek dynamicky mění. Probíhající změny mají vliv na rozvoj městské struktury, roztříštěnost dopravní sítě a znečištění ovzduší. Těmito problémy se zabýval také minulý ročník bienále architektury v Benátkách. Touha po přírodě a bydlení v krajině prostupuje finskou architekturou a urbanismem odnepaměti. Mnohé z domů jsou dnes situovány v zalesněných obytných zónách na okraji velkých měst. Vnitřní fasády jsou celé prosklené, zdůrazňují pocit jakoby neexistující hranice mezi exteriérem a interiérem stavby. Příroda vstupuje do domu nejen okny, ale i dalšími prvky. Helsinky jsou dnes největším finským městem; aby nedošlo k jejich nekontrolovatelnému rozrůstání, rozhodlo se vedení města pro revitalizaci. Městská struktura byla na mnoha místech dostavěna a centrum města, které zaznamenalo v posledních letech odliv průmyslových podniků, bylo nově adaptováno. Urbanismus současného Helsinského regionu je značně roztříštěný. Služby, průmysl a obchodní domy opouštějí městské centrum a stěhují se blíže k hlavním městským tahům. Populace měst je značně rozptýlená. Výsledkem je často neekologická, nepříjemná a finančně náročná městská struktura s rozrůstající se dopravní sítí. Dopravní infrastruktura ale často nestačí pojmout zvýšenou intenzitu individuální automobilové dopravy. To ale zdaleka není problém pouze Helsinek; na tyto trendy dlouhodobě upozorňují dopravní odborníci v četných evropských metropolí. Problémem je skutečnost, že nárůsty intenzity individuální automobilové dopravy se v mnohých městech nedaří zastavit. DOKONALÁ SOUHRA S KRAJINOU To, co měly vystavené návrhy společné, se dalo velice zjednodušeně prezentovat jako zajímavé a zcela ojedinělé spojení severské elegance a „architektonické“ kultivovanosti. Při bližším pohledu vypluje ale na povrch především citlivé pojetí prostoru exteriéru a interiéru staveb, všestranné využití místních přírodních materiálů a souhra s okolní krajinou. Tyto trendy se objevují nejen v architektonickém ztvárnění konkrétních projektů, ale i v tradičním finském designu. Často zde nacházíme velké prosklené plochy, prostorné balkony a terasy jsou navrhovány s výhledem do přírody. Touha po harmonickém spojení s okolní přírodou - to je fenomén, jenž prostupuje finskou architekturu a urbanismus doslova neustále. BYDLENÍ PO SEVERSKU Pro finské (a nejen finské) bydlení je charakteristická velice citlivá volba materiálů na přírodní bázi, ale také dostatek prostoru a pohodlí pro uživatele těchto bytů. Oblíbeným materiálem v severské architektuře zůstává dřevo. Dokladem toho, že Finové svůj vztah k přírodě a k okolnímu životnímu prostředí neberou na lehkou váhu, jsou i realizace projektů ekologického bydlení na bázi nízkoenergetického domu. Takový pasivní, či nízkoenergetický dům je vybaven například solárními kolektory, k vytápění se využívají i tepelná čerpadla. MĚSTO A DĚDICTVÍ PANELOVÝCH SÍDLIŠŤ Jedním z problémů, se kterým se Helsinky potýkají, je značná zanedbanost bytového fondu, zejména u panelových bytových domů. Tyto objekty jsou často ve velice špatném technickém stavu, potřebují regeneraci a revitalizaci. Podobná situace je i s okolím panelových domů. K intenzivnější panelové výstavbě ve Finsku docházelo v 60. a 70. letech minulého století a mnohé objekty z té doby tak mají svou životnost již většinou za sebou, nehledě na komfort bydlení v těchto domech. Odhaduje se, že dnes žije v panelových bytových domech téměř polovina všech obyvatel Helsinek. NOVÉ FORMY BYDLENÍ Vzhledem k tomu, že se mnohé průmyslové podniky stěhují na okraj města, nabízejí se nové možnosti využití bývalých průmyslových objektů, jakými jsou například železniční překladiště, doky, či skladiště. Tyto opuštěné průmyslové areály se využívají nejen jako kancelářské objekty, ale také prostory pro podnikání a služby, či pro bydlení. Například bydlení v tzv. loftech je pro mnohé Finy stále atraktivnější. Právě lofty nabízejí velice zajímavé a netradiční formy bydlení. Také ve Finsku se již objevily první vlaštovky v oblasti nízkoenergetického bydlení, což je koneckonců pro tuto zemi charakteristické. Jedná se o domy vybavené například solárními kolektory, tepelnými čerpadly a dalšími technologiemi, které šetří životní prostředí. V poslední době se objevily i některé další odvážné projekty, například rodinný dům postavený na speciálních pilotách nad mořskou hladinou. Tyto projekty jsou však většinou technicky a tedy i finančně velice náročné. Pro finskou architekturu je charakteristický i dokonalý soulad moderní a starší zástavby. To vše v plném souladu s přírodou. Helsinky jsou podle mnohých architektů jednou z mála světových metropolí, které si dokázaly zachovat svou jedinečnou a neopakovatelnou atmosféru. CTIBOR ČEJPA