Elektrický proud si přejeme
získávat z energie vody, větru,
biomasy a atomu. Nechceme, aby
se při jeho výrobě spalovalo uhlí,
rašelina, ropa, ani plyn. A odmítáme
dovoz. Tak si Finové představují
energetický mix své země.
Vyplývá to z výsledků průzkumu
veřejného mínění na reprezentativním
vzorku 1378 osob.
Finové nejsou v Evropě výjimeční.
Obdobně nahlížejí na budoucnost
české energetiky studenti 12
tuzemských středních škol oslovení
na konci školského roku 2009-10:
i mladí Češi požadují rozvoj jaderných
a obnovitelných zdrojů a útlum
uhelných.
Největší podporu Finů získal
rozvoj větrné energetiky (87 %).
Následuje biomasa (80 %), voda
(61 %) a jádro (44 %). Na opačném
konci žebříčku u nich figurují ropa
a uhlí, jejichž omezení si přeje 75 %
respondentů.
Z výzkumů organizovaných
každoročně od roku 1986 vyplývá,
že přijatelnost uhlí jako energetického
zdroje, trvale a prudce klesá.
Naproti tomu prudce roste přijatelnost
jaderné energetiky: ze 17 %
dotázaných, kteří si ho přáli při 1.
průzkumu (ještě před černobylskou
havárií), její podíl na výrobě elektřiny
trvale roste: Finů akceptujících
jadernou energetiku je momentálně
už 69 %.
Tradiční akceptace OZE se vedle
dlouhodobě sledovaného pozitivního
názoru na vodu nově potvrzuje
i v postojích vůči větru a biomase:
podporuje je více než 90 % Finů.
Trvale roste odpor vůči energetickému
využívání ropy. Více než polovina
dotázaných si přeje také snižovat
závislost na dovozu elektřiny. To
v Suomi umožní především výstavba
dalších jaderných bloků. Do 2
let tu začne dodávat proud do sítě
III. blok v Olkiluotu s tlakovodním
reaktorem EPR o výkonu 1600 MW.
Zelenou dalším dvěma blokům (na
ostrově Olkiluotu a na březích Botnického
zálivu na severu Finska) dal
finský parlament letos v červenci.
Finsko spotřebovává ročně 87 TWh
elektřiny, tedy více než dvakrát lidnatější
Česko. Stávající čtyři jaderné
bloky (po dvou v Olkiluotu a Loviise)
zabezpečují podle statistik MAAE
třetinu finské elektřiny. Dovozem
proudu (zejména z Ruska) se kryje až
pětina domácí spotřeby. /ag/
