Aby automobilky plnily limity své flotilové spotřeby, většina benzínových motorů už dnes používá přímý vstřik paliva, který oproti vstřiku do sacího potrubí zvyšuje tepelnou účinnost motoru, takže jeho spotřeba klesá. Je tady ovšem jeden nedostatek, protože ve spalovacím prostoru mikročástice paliva neshoří dokonale a tvoří jemné částice (běžně se hovoří o sazích) s rozměry do 10 μm. S jejich limitem 5 g/km nemají starosti motory naftové, zato u motorů benzínových je třeba ve speciálním filtru tyto částice zachytit a zlikvidovat. Filtr pro tento účel je zpravidla vyroben z karbidu křemíku a má spoustu kanálků, které se částicemi hoření zanášejí, takže je třeba se jich zbavit. Jakmile se zvýší tlak ve filtru, naroste množství vstříknutého paliva do spalovacího prostoru, které zvýší teplotu alespoň na 600 °C. Při této teplotě částice shoří a filtr přejde opět na běžný provoz.
