Chtělo by se říct, velkolepé. Jenže
projekt „50 Hertz“ má takřka každý
druhý den potíže s větrem. Jednou
silně fouká, jenže široko daleko žádný
velký podnik, který by mohl právě
v tuto dobu zvýšit svůj odběr. Konvenční
elektrárny musely vloni během
170 dnů snížit výkon, protože větrné
elektrárny vyrobily příliš mnoho elektřiny.
A ta se kvůli nedostatku vedení
nemohla transportovat do Porúří, či
do jiných průmyslových center.
Škoda ekologického proudu. A to je
teprve začátek! Ještě letos bude připojen
k síti další větrný park od Baltického
moře. Následovat má 13 dalších.
Dohromady mají mít výkon tří jaderných
elektráren.
Na burzách s elektřinou dochází
při bouřlivém větru k paradoxním situacím:
kdo nakupuje, nemusí platit.
Dostává za to dokonce zaplaceno!
„Negativní cena proudu“ dokládá nepříjemnou
situaci provozovatele sítě,
který úpí pod radostným boomem větrných
elektráren.
Zde má supergrid své šance: s jeho
pomocí by bylo možné špičkové výkony
(stejně jako okamžitý pokles)
obnovitelné energie regulovat daleko
lépe než dosud. Buď je uplatnit v celistvé
evropské síti, anebo využít norské
baterie a při bouřlivém větru jednoduše
naplnit přehradní nádrž.
Zda dojde k výstavbě supergridu
je samozřejmě také otázkou financí.
Německá energetická agentura, založena
spolkovou vládou kvůli podpoře
obnovitelné energie, vypočítala, že
jen v Německu chybí 3600 km vedení
velmi vysokého napětí. Jeho výstavba
by si vyžádala cca 10 mld. eur. I když
se podaří finance získat, bude instalace
nového vedení stejně zdlouhavá
jako schvalovací řízení. Bude zapotřebí
jednat s mnohdy se zdráhajícími
občany.
Supergrid není nesporný ani politicky.
Výrobcům energie se svými
uhelnými, jadernými a plynovými
elektrárnami vzniká díky ekologickému
proudu konkurence. Greenpeace
i spolková vláda, stejně jako Spolkový
svaz větrné energie, myšlenku podporují.
Od přátel decentralizovaných dodávek
proudu zaznívá kritika. Postoje
zemí EU sázejí rovněž na mix elektřiny.
Zatímco Velká Británie, která
plánuje výstavbu řady větrných parků
na svém pobřeží, supergrid podporuje,
zdá se, že Itálie o něj ztrácí zájem.
Komisař EU Günther Oettinger pak
propaguje při každé příležitosti výstavbu
sítí.
Lhostejní nejsou ani lidé. Když se
v Německu prosadí myšlenka nového
vysokonapěťového vedení, ozvou se
občané příslušných lokalit. Zpravidla
odmítají velký zásah do své krajiny,
mají obavy o zdraví kvůli blízkosti
elektromagnetických polí takové trasy.
V Nizozemsku hledají způsob vyrovnání
kvůli aktuálnímu stavebnímu
projektu. Plánují výstavbu trasy 380
kV o délce 80 km v extrémně hustě
osídlené okrajové části, která zasahuje
Amsterdam, Rotterdam a Haag.
Provozovatel sítě Tennet situaci zmírňuje:
čtvrtina trasy povede pod zemí.
V pozdějším provozu bude vznikající
elektromagnetické pole zúžené. A jako
kompenzaci občanům, kterým vadí
vizuální znehodnocení krajiny, nabízí
nové elektrické stožáry provedené
v elegantním designu. /eb/
Zdroj: Zeit Online