Životní prostředí Evropy je kontaminováno řadou nebezpečných látek. Jedním z nejslibnějších věcných i ekonomických nástrojů pro změnu této neblahé situace se měly stát na prahu 21. století tzv. emisní povolenky. Úmysl přispět právě jejich prostřednictvím k posílení ochrany klimatu a k nezbytné ekologizaci energetických, chemických, metalurgických a teplárenských provozů byl nepochybně žádoucí. Realita se časem ukázala jiná. Nic naplat: co do znečišťování ovzduší EU aktuálně náleží III. příčka (hned po Číně a USA). Nechceme a nemůžeme otrávit ani sebe, ani jiné. Do roku 2030 na starém kontinentu hodláme (ve srovnání s rokem 1990) snížit objem škodlivých emisí do ovzduší o 40 %. To je bezesporu ambiciózní cíl. Abychom ho dosáhli, Evropský parlament se v půli letošního února rozhodl resuscitovat emisní povolenky. Novou podobu systému EU ETS odsouhlasilo 379 poslanců. Proti bylo 263 a 57 se zdrželo hlasování. Shrňme si některé závěry, k nimž europoslanci dospěli: a) obchodování s emisními povolenkami se napříště zpřísní b) na trhu bude k dispozici méně povolenek c) změn k udržení tržní stability dozná i jejich rezerva d) emisní povolenky si budou za nových podmínek pořizovat také letečtí přepravci. Převeďme si politické postuláty do řeči čísel: roční tempo snižování emisního stropu vzroste ze současných 1,74 na 2,2 % a výhledově (od roku 2024) až na 2,4 % ročně. Co se týká změn avizované rezervy tržní stability, napříště bude možné do ní převést až 24 % povolenek z oběhu. Ještě exaktněji: počátkem roku 2021 bude z trhu eliminováno 800 mil. přebytečných povolenek. Emisní povolenky byly vždy spjaty s nemalými prostředky. Příjmy z jejich aukcí budou směřovat do dvou fondů, a to přednostně na rozvoj energetických systémů v méně rozvinutých zemích EU a na podporu alternativních zdrojů, nízkokarbonových technologií, systémů CCS aj. Padla už zmínka o leteckém transportu. Oproti období 2014–2016 by toto odvětví mělo získat o 10 procent emisních povolenek méně. Dopady na firmy a občany Zatímco obchodníci s emisními povolenkami a ekologičtí aktivisté mají řadu důvodů k pochvale europoslanců, ekonomové a někteří politici nezastírají obavy. Dopady štrasburského hlasování pocítí zanedlouho celá Evropa a v jejím rámci také Češi. Je správné, že největší znečišťovatelé životního prostředí budou muset více a rychleji investovat do čistších technologií. Jenže tyto kroky povedou ke zdražování energií a letecké dopravy. V Bruselu a Štrasburku už také padly na stůl některé kalkulace dopadů: náklady na změnu systému povolenek by se mohly vyšplhat v celoevropském měřítku na 20–23 mld. eur. Viděno prizmatem nákupčích emisních povolenek, do inovovaného systému se zapojí na 11 000 elektráren, tepláren, oceláren, chemiček, cementáren, vápenek, celulózek, papíren a dalších velkých zdrojů znečištění. Je správné, že poslanci chtějí transformovat i přístupy několik desítek leteckých firem. Co konkrétně ale míní učinit k nápravě poměrů u 2. největšího znečišťovatele této, ale nejenom nynější dekády, silniční dopravy na bázi fosilních paliv? Bývaly časy, kdy zelení optimisté predikovali cenu 1 emisní povolenky v desítkách eur či dolarů. Chiméra! V poslední době oscilovaly v rozmezí 5–6 eur za 1 t. Investovat do náročných ekologických opatření, transformovat letitou výrobu vyžaduje od managementu konkrétních firem nejenom masu předvídavosti a odpovědnosti, ale i stále více disponibilních zdrojů. Ekologick ým iniciativ ám zatlesk á každý? Méně, když jsou spjaty s věcnými a organizačními břemeny, s rozsáhlými investicemi, se ztrátou pracovních míst apod. Ještě nestačil oschnout inkoust na závěrečném protokolu o hlasování EP a řada politiků i lobbistů už začíná operovat s hesly o nezbytné ochraně jednotlivých průmyslových segmentů i národních ekonomik, o zachování některých tradičních energetických a teplárenských kapacit, o nutnosti nalézt a dohodnout potřebné kompromisy atd. atd. Na frekvenci přitom nabírá i konkurenceschopnost evropského průmyslu a dopravy tváří v tvář těm regionům planety, kde se problematika ochrany klimatu řeší okrajově. Evropská produkce i služby se stávají stále dražší. Také zásluhou pokračující ekologizace průmyslových výrob. Zohledňují nové podmínky pro obchodování s emisními povolenkami na roky 2021–2030 i tyto skutečnosti? Soudě podle diskuse některých europoslanců nový systém je zbytečně umělý, příliš komplikovaný a ve svých důsledcích pro Evropu a Evropany kontraproduktivní. Letos v zimě jsme se potýkali s těžkým smogem. Vedle domácích zdrojů a dopravy k němu notně přispěly i dálkové transfery. Ke škodám na půdě, vodě a ovzduší bude třeba doplnit i náklady na léčení lidí. Čas a konkrétní kroky národních vlád ukážou, zda nejnovější redukce a regulace systému emisních povolenek dospějí k optimálním výsledkům. /kar/
