Vyjednavači vlád EU a Evropského parlamentu dosáhli dohody o cílech pro domácí dodávky kritických nerostných surovin, jako je lithium a nikl. Měla by se tak snížit závislost na třetích zemích, především na Číně. Dohoda nad komisním návrhem legislativy týkajícím se kritických surovin posouvá kupředu ústřední bod plánů EU na snížení závislosti bloku na Číně a dalších zemích, pokud jde o klíčové kovy, jako jsou vzácné zeminy, potřebné pro výrobu produktů spadajících do oblasti „čistých“ technologií. Podle návrhu měla Evropská unie do roku 2030 vytěžit 10 %, recyklovat 15 % a zpracovat 40 % své roční potřeby 16 strategických surovin. Studie Eurometaux došla k závěru, že pro dosažení vytyčených klimatických cílů vzroste do roku 2050 v Evropě poptávka po lithiu 35× a poptávka po vzácných kovech 26×. Stejně tak vzroste poptávka po mědi a niklu, a to o 35 %, resp. 100 % ve srovnání se současným stavem. Až 75 % budoucí poptávky by však mohla poskytnout recyklace. Vyjednavači byli nicméně v oblasti recyklace přísnější než původní návrh, píše Euractiv. EU tak bude do roku 2030 usilovat o recyklaci nejméně 25 % své roční spotřeby strategických surovin — oproti 15 % v původním návrhu Komise. Cíl recyklace bude založen na materiálech získaných ze spotřebitelského odpadu, nikoli na roční spotřebě EU. Tuto změnu metody výpočtu Evropská komise vysvětlí v prováděcím aktu, který má být přijat v roce 2027. Splnění tohoto cíle nebude pro země EU právně závaznou povinností. Vyjednavači se rovněž dohodli na zařazení hliníku a syntetického grafitu na seznam strategických surovin. Přírodní grafit již na seznamu byl. „Dohoda je plánem průmyslové politiky pro bezpečné a udržitelné dodávky surovin v Evropě,“ uvedla Nicola Beerová, německá liberální poslankyně Evropského parlamentu, která je hlavní řečnicí tohoto spisu v Evropském parlamentu. Omezení závislosti Evropský parlament a Rada EU, instituce zastupující členské státy EU, se musely dohodnout na společném znění. To se jim v polovině listopadu podařilo a připravily tak půdu pro vstup zákona v platnost na začátku roku 2024. Cílem zákona je, aby žádná třetí země neposkytovala více než 65 % jakékoli strategické suroviny, mezi které jsou zařazeny také kobalt, měď, hořčík a titan. Legislativa stanovuje také časové limity pro udělování povolení pro projekty strategické těžby, recyklace a zpracování. Vyžaduje, aby velké společnosti, které potřebují strategické materiály v klíčových technologiích, prováděly pravidelné hodnocení rizik svých dodavatelských řetězců. Navíc obsahuje ustanovení, jejichž cílem je omezit spotřebu. „Pomocí cílených ekonomických pobídek vytváříme jistotu pro plánování projektů pro soukromé investory — prostřednictvím jednotných kontaktních míst pro společnosti a rychlých a jednoduchých povolovacích postupů s jasnými lhůtami pro vnitrostátní orgány. To podpoří těžbu, zpracování a recyklaci v Evropě,“ stojí v prohlášení. Politickou dohodu nyní musí formálně schválit Parlament i Rada, aby se mohla stát zákonem, což je proces, který obvykle probíhá formou razítkování. O dohodě se bude hlasovat ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) 7. prosince 2023.
