Z titulku článku k semináři
konaném nedávno velvyslanectvím
Dánského království
jsem málem vynechal slovo
Zelená, snad v obavách, abych nepopudil
některého ze čtenářů. Leč
nechci se ani dotknout velvyslance
v České republice Ole E. Moeslebyho,
k němuž se připojilo v pořadatelství
semináře Zelená inspirace
z Dánska Ministerstvo životního
prostředí ČR, i když podle našeho
mínění by partnerem mělo být Ministerstvo
průmyslu a obchodu a Ministerstvo
místního hospodářství
ČR. Záštita Ministerstva životního
prostředí byla v tomto případě zavádějící,
neboť to, co je hodnotou
v dánském pojetí „zelené strategie“,
je zisk a návratnost.
Brněnský seminář na půdě Fakulty
stavební VUT Brno nebyl totiž
o ekologii, ale o energii a strategii
její výroby v nejbližších letech
a o úsporách energie v budovách až
směrem k termínu, který tolik irituje
některé naše politiky – Energeticky
soběstačným budovám.
Dovolte tedy, abychom podali, byť
zkratkovitě, o dánské iniciativě během
jejího předsednictví EU krátký
přehled. A kdo bude chtít, jistě se rád
poučí od jedné z nejbohatších zemí
nejen EU (5. příčka s HDP na osobu
12 100 EUR, Česko 8200 EUR), ale
i světa. A pokud si pamatujete heslo
českého předsednictví jak to Evropě
osladíme, Dánové jsou skromnější,
nabízejí EU systémy úspor energie,
vody a dalších surovin a vůbec jim
nevadí, že si vysloužili přezdívku
Šetřílci. Ale zato letos v červenci,
na oslavu svého předsednictví EU
obdrží certifikát ISO20121, který
se uděluje organizacím zajišťujícím
setrvale udržitelný rozvoj. Měřeno
délkou života současníků. Znamená
to, že veškerá činnost vlády byla
podrobena certifikaci nezávislou organizací.
Nepředstavitelné!
VYUŽITÍ ČISTÝCH ENERGIÍ
Jednou se zemí, která byla těžce zasažena
ropnou krizí v 70. letech, bylo
Dánsko, z 99 % závislé na dovozu fosilních
paliv. Dnes je poměr jiný a v roce
2050 by dánská energetika měla být
totálně nezávislá na fosilních palivech.
Není to ani 10 let, kdy Teplárenské
sdružení ČR pořádalo zájezdy našich
odborníků do dánských kogeneračních
tepláren na biomasu. Neboť v tomto
oboru jsou Dánové evropskou třídou,
čemuž odpovídají i ceny za teplo pro
domácnosti. Dánsko má dobrou obchodní
bilanci s ČR a vyváží k nám
ročně zboží za 36 mil. EUR. Mezi jiným
i „zelené technologie“, pokud
do tohoto odvětví zahrneme například
čerpadla vynikající kvality.
Faktem je, že Dánsko dnes kryje
35 % spotřeby energie z obnovitelných
zdrojů, z toho je podíl spalování
biomasy 75% a společně s větrnou
energií by se do 10 let měla podílet
50 %. Jedním z cílů, které si dánská
vláda vytýčila, je snížení spotřeby
energie mezi lety 2012 až 2050 o 12 %.
Mezi jiným to například znamená, že
domácnosti nebudou instalovat individuální
boilery na fosilní paliva, teplá
voda bude z kogeneračních zdrojů nebo
nezávislých alternativních zdrojů.
Otázkou je, jak se podaří sladit
kolísavost alternativních zdrojů, zejména
větrné energie, s aktuálním
diagramem denní spotřeby. Dánská
přenosová síť je propojena s norskou,
švédskou a finskou a Dánové jsou přesvědčeni,
že najdou dostatek nových
systémů řízení celé soustavy, které
známe nyní pod označením Smart
Grid, aby se s kolísáním výroby energie
z OZE vyrovnali. Mimo jiné hovoří
také o flexibilitě odběrů velkých
spotřebitelů.
Je taková strategie vůbec představitelná
pro člověka z ČR? Je to
splnitelné?
Paní Lisbet Braemer-Jensen, propagátorka
akce Act Now, tedy „Konej
nyní“, by jistě nevěřící Tomáše
přesvědčila. Act Now je totiž organizace
politiků, zástupců obchodu
a průmyslových společností s jasným
odhodláním jít všem příkladem.
Jak, doložil například zástupce známé
společnosti Grundfos.
AUDITUJTE SVOJE ČERPADLA
Myšlenka je prostá, založená na kalkulaci
návratnosti nové investice
do čerpadel. Vychází z prosté matematiky.
Jeden z 5 elektrických motorů
na světě instalovaných je namontován
k pohonu čerpadla. Spotřebovávají tak
asi 10 % energie využité v elektrických
pohonech. Dvě třetiny instalovaných
čerpadel potřebují přitom asi o 60 %
více elektrické energie než je nutné.
Dánové spočítali, že jejich auditem je
možné ušetřit až 4 % elektrické energie,
což je ve skutečnosti obrovské číslo.
Návratnost investice do jiných pohonů
se přitom pohybuje mezi 0,7 až maximálně
7 let, v průměru asi dva roky.
K této rovnici úspor je třeba doplnit
i druhou stranu. Cena čerpadla a jeho
údržba stojí 15 % ceny celkových nákladů
na pořízení a údržbu, zbylých 85 %
nákladů tvoří pohon, tedy elektrická
energie. Už věříte, že záměnou motoru
za motor s vyšší účinností a regulací
čerpadla na přiměřené otáčky, případně
jejich regulaci je možné dosáhnout návratnosti
investice do dvou let?
Společnost Grundfos nabízí audit čerpadel
a jejich umístění v systémech i v ČR
a mnohé teplárny (kde je mimochodem
návratnost investice nejkratší) již takto šetří
statisíce za elektrickou energii. Příkladem
může být teplárna ve Studénce, tam
je návratnost investice 0,7 roku a roční
úspora energie činí 0,7 mil. korun.
ZVRÁCENÁ FILOZOFIE
KAPITALISMU?
Poradenská firma Lokal Energi
představila na semináři dánský model
efektivního využívání energie,
který vychází ze starých a osvědčených
praktik minulých let, tedy například
u nás již dávno zapomenutou
strategii povinné spolupráce mezi
výrobcem či distributorem a zákazníkem
na snížení spotřeby energie.
(Stojí za to si přečíst staré rozbory
pionýrsky liberalizované energetiky
státu Kalifornie, kde nacházíme rozbory
chyb, které se opakují i v našem
prostředí, včetně zvýšených cen
v důsledku zahrnutí nákladových
položek výrobce do tvorby ceny dodávané
elektřiny! A mimochodem,
všechny práce ekonomů z té doby
hovoří o výrazném zlevnění cen
elektřiny!?)
Základem dánské strategie efektivního
využívání energie je NEB
(Nejlevnější je nevyrobená energie
neboli Non energy benefit). Samozřejmě
i naše energetické firmy provozovaly
či provozují poradenství
zákazníkům jak ušetřit ve vlastním
domě, rozdíl oproti Dánsku je v tom,
že obchod s energiemi není součástí
státu, který naopak podporuje hledání
jak úspor, tak i alternativních
zdrojů energie.
Na téma úspor probíhá na českých
webech docela absurdní debata, ale
podstatné je jedno. Dánsko začalo s
politikou úspor a zvyšování účinnosti
svých zdrojů energie před 30 lety.
Za tu dobu se HDP Dánska zvedlo
o 80 % při zachování uhlíkové stopy,
tedy polopaticky řečeno - bez
navýšení spotřeby elektrické energie
z fosilních paliv!
Výroba energie není pro Dánsko
prostředkem zdanění obyvatelstva
ani zahraničního obchodu. V zemi
existuje na 250 firem, kterým by
český Parlament přidal přízvisko
ekologické. Mezi nimi je například
firma Grundfos či Danfoss a jeden
z největších výrobců větrných elektráren
Vestas, tedy společnosti s miliardovými
obraty. (Grundfos 2293
mil. EUR za rok 2009.) Energie je
v Dánsku liberalizována a privatizována
ale pojímána zcela odlišně než
v našich krajích. Není spjata s výrobci
energetických zařízení, nad
teplárnami a lokálními zdroji si komunity
udržují kontrolu. Nejde tedy
o zvrácenou vizi kapitalismu, jak se
snaží někteří odborníci stojící zásadně
proti existenci lokálních zdrojů
a OZE dokazovat, důkazem je rostoucí
HDP při snižování spotřeby
energie – tedy ekonomický ukazatel
efektivnosti hospodářství, snad můžeme
říci, číslo 1.
ENERGETICKY SOBĚSTAČNÉ
BUDOVY
Dánsko a s ním mnohé další státy
se pokoušely nalézt nové stavební
technologie pro budovy, veřejné
i rodinné, které by vykazovaly menší
spotřebu energie. Je to lákavé téma:
až 40 % vyrobené energie spotřebujeme
k vytápění a provozu budov,
v nichž trávíme asi 90 % svého času.
Dánsko například postavilo podle
Steffena Petersona z Technické
university v Aahusu svoji první pokusnou
budovu s výrazně sníženou
spotřebou energie již v roce 1974.
Čili naznačilo, že ke stavbě takových
budov byly technické prostředky
již v 70. letech minulého století.
Základním parametrem realizovatelnosti
v běžné praxi byla cena.
Není proto divu, že EK postupovala
v tomto bodě v souladu se snahami
a dokonce i některými předpisy
členských států (mezi nimiž nebyla
bohužel ČR) a v současné době jsou
tyto snahy vtěleny do druhé evropské
směrnice o energetické náročnosti
budov (Směrnice EP a Rady
2010/31/EU), neboli EPBD II.
Tato směrnice dráždí některé naše
odborníky i laiky motem v záhlaví
směrnice, tedy 20/20/20, kde se
zdůrazňuje nejenom snížení spotřeby
elektrické energie o 20 %, ale
tím i emise, a co nejhoršího, směrnice
doporučuje – nikoliv zavazuje
- podíl obnovitelných zdrojů na celkovém
portfoliu na 20 %.
Odmysleme si pozadí Směrnice
EPDB II a hovořme o energeticky
soběstačných budovách. Dánové
financují prostřednictvím bohatých
firem, které se na případném
úspěchu budou podílet budoucím
ziskem, některé experimenty, jimiž
chtějí ověřit, jak dalece je cíl směrnice
EPBD splnitelný. (Směrnici
tedy nezesměšňují a nekritizují, ale
experimentují.)
MODEL HOME 2020
Společnost Velux zahájila projekt
stejného jména, který zahrnuje stavbu
celkem 6 domů s vysokou energetickou
soběstačností. Domy stojí
v Dánsku (jeden společenský druhý
individuální), v Británii, Francii,
Rakousku a poslední v Německu.
Pokusné domy jsou stavěny s využitím
stávajících technologií, ale
návrh vychází ze zcela jiných principů,
než na jaké jsme zvyklí. Mezi
lety 2009 až 2011 se v pokusných
domech vystřídaly vždy dvě rodiny
s odlišným způsobem života.
Právě přístup k provozu domu se
ukázal v některých případech jako
rozhodující, využívání sluneční
energie vyžaduje totiž určitý režim
provozu, jemuž je třeba se částečně
přizpůsobit.
Zajímavá je filozofie projektu:
„Nikdy nezměníte věci tím, že proti
nim bojujete. Změnit něco znamená
postavit nový model, který svojí
existencí změní existující postupy
na zastaralé.“
Mluvíme o projektech, kde spotřeba
energie na m2 klesá pod 15 kWh
ročně a níže, včetně ohřevu vody
a topení. Model Home 2020 testuje
nejenom materiály, ale i optimální
plochu zasklení, které zaručuje
světelnou, ale i tepelnou pohodu.
(Bližší na www.velux.com/modelhome2020.
Doporučujeme.) Tam
zájemce najde i příklady úředních
a veřejných budov stavěných se stejným
cílem. Co nejnižší spotřebou
energie.
Mnoho lidí se domnívá, že domy
směřující k minimální spotřebě energie
jsou klimaticky nevhodné. Dobrá
ventilace dobře zaizolovaných domů
je jistě problém, ale energetická bilance
by popřela vše. Ing. arch. Pawel
Wargocki z Dánské technické university
přednesl sérii důkazů o tom, že
vnitřní klima je v současné době hrubě
zanedbáváno (zvláště ve školách).
Možná vás překvapí, že škody způsobené
špatnou ventilací a vnitřním
klimatem ve školách v USA jsou odhadovány
až na neuvěřitelných 175
mld. USD ročně.
Závěrečné shrnutí semináře by potěšilo
nejednoho architekta, pokud
by byl přítomen. Přehled nízkoenergetických
projektů v Dánsku,
jak je viděl a zhodnotil Steffen
Petersen, dával jasnou představu
o námitce mnoha architektů v naší
zemi, že realizace EPBD II silně
narušuje volnost architektonické
tvorby. To je samozřejmě strašný
omyl, stejně jako celý přístup části
české odborné veřejnosti k něčemu,
co Dánové nazývají Zelená
strategie. Rozhodně se nebojí zelené,
vykalkulované a finančně
návratné energie, což by nás mohlo
skvěle inspirovat. Jan Baltus