Po dvou letech příprav schválily začátkem května klíčové výbory Evropského parlamentu regulaci umělé inteligence (AI — artificial intelligence). Zákon představuje skutečně přelom v právních předpisech pro digitální prostředí, a to nejen pro Evropu, ale možná i pro celý svět. EU se nepochybně ujala vedení při definování legislativních mantinelů pro umělou inteligenci. V dubnu 2021 Evropská komise navrhla vůbec první komplexní právní rámec pro tuto technologii: Zákon o umělé inteligenci (AI Act). Návrh se opírá o přístup „založený na riziku“, klasifikuje systémy umělé inteligence na základě jejich potenciálu poškodit práva a bezpečnost. V důsledku toho by vysoce rizikové systémy umělé inteligence, jako jsou systémy působící v lékařském nebo administrativním sektoru, podléhaly přísným předpisům. Diskuse na technické i politické úrovni trvaly dlouho nejen kvůli složitosti problému, ale i z důvodu rychlého nástupu AI i do běžného života. Google nastínil další vývoj Dokladem zrychlujícího se uplatňování AI v každodenní praxi byla i pravidelná akce společnosti Google. Ta na své výroční vývojářské konferenci v amfiteátru Shoreline v Silicon Valley představila ambiciózní vizi společnosti přetvořit své základní produkty, jako je vyhledávání pomocí generativní umělé inteligence. Představení novinek přichází v době, kdy je Google vnímán jako ten, kdo teprve dohání své konkurenty, jako je například OpenAI, jehož modely GPT-3, ChatGPT, GPT-4 a DALL-E vyvolaly v moři umělé intel igence výrazné vlny. Odpovědí na vývoj konkurentů je PaLM 2, který je schopen zpracovávat psaní, kódování a výpočty ve více než 100 jazycích a soubory vědeckých dat. Kromě toho existují specializované verze pro lékařské a bezpečnostní aplikace, známé jako Med-PaLM 2 a sec-PaLM. Je pozoruhodné, že Google integruje PaLM 2 do 25 produktů a funkcí, přičemž několik z nich je k dispozici pro počáteční testování prostřednictvím Search Labs. Jedním z takových produktů je Bard, AI chatbot, který nyní běží na PaLM 2. Tento chatbot je navržen tak, aby pomáhal vývojářům s kódováním ve 20 programovacích jazycích.
Generativní umělá inteligence je integrována také do vyhledávače Google. Jeho cílem je zpracovat více dotazů současně a poskytnout jedinou doporučenou odpověď vygenerovanou umělou inteligencí. Google také plánuje přidat do svého systému vyhledávání obrázků funkce, které uživatelům pomohou porozumět původu obrázků, kdy byly poprvé indexovány a kde jinde by se mohly nacházet. Tato funkce bude zvláště užitečná při rozlišování mezi skutečnými fotografiemi a fotografiemi vytvořenými nebo zpracovanými umělou inteligencí. Google vyvíjí Duet AI for Workspace, sadu funkcí umělé inteligence poháněné PaLM, které budou spuštěny koncem tohoto roku. Tato sada obsahuje funkce, jako jsou obrázky snímků generované umělou inteligencí v Prezentacích Google, organizování řádků a sloupců na vyžádání v tabulkách Google, jedinečná pozadí ve službě Google Meet a pomoc při psaní pomocí umělé inteligence v Dokumentech Google.
Nový hardware
Google dále představil 6,1ʺ smartphone Pixel 7a vybavený větším snímačem fotoaparátu a výpočetním čipem AI Tensor G2. Telefon také obsahuje funkci Call Assist poháněnou umělou inteligencí s funkcemi jako Direct My Call, Call Screen, Hold for Me, Clear Calling (redukce šumu) a Wait Times (odhad doby zdržení). Na konferenci se také objevil dlouho očekávaný Pixel Fold, skládací smartphone, ze kterého se po rozložení stane 7,6ʺ tablet. Zařízení může provádět jedinečné funkce, jako je živý překlad mezi dvěma jazyky na panelech otočených různými směry. Předobjednávky Pixel Fold budou také obsahovat bezplatné hodinky Pixel Watch. Pixel Fold byl ústředním bodem prezentace projektu Google Universal Translator, konceptu, který Google prosazuje již léta, jehož cílem je usnadnit překlad konverzací v reálném čase. Společnost dále uvedla na trh 11ʺ tablet Pixel, který je možné integrovat do systémů domácí automatizace společnosti Google. Generativní umělá inteligence napříč sortimentem Jedním z klíčových témat konference bylo použití generativní umělé inteligence v produktové řadě Google. Firma například oznámila funkci Magic Compose pro Android, která využívá generativní umělou inteligenci k navrhování odpovědí na textové zprávy. Gmail zavede varovný systém pro případy, kdy se e-mailová adresa uživatele objeví na temném webu, což může znamenat krádež informací nebo jiné zlé úmysly. Fotky Google navíc brzy dostanou Magic Editor pro provádění složitých změn obrázků. MusicLM, funkce, která dokáže přeměnit textové popisy hudby na zvuk, byla další zajímavou novinkou. Google také oznámil, že auta s Androidem budou brzy moci provozovat oblíbené aplikace jako YouTube, Waze, Zoom, Microsoft Teams a Cisco Webex. Projekt Starline, nový 3D videokonferenční systém, je stále ve fázi prototypu, ale byl zmenšen na zařízení velikosti televizoru. Další novou iniciativou je Project Tailwind, aplikace pro notebooky, která obsahuje chatbot schopný získávat informace z Disku Google, organizovat myšlenky a citovat zdroje. Na konferenci se firma snažila dokázat, že pokračuje v úsilí udržet si svou pozici předního hráče na poli umělé inteligence. Tento technologický gigant slibuje další inovace a rozšiřování schopností umělé inteligence a lze očekávat řadu nových nástrojů pro zefektivnění a vylepšení jejich digitálních zážitků. Během dvouhodinové prezentace ukázal, jak pilně zabudovává generativní technologie téměř do všeho, co dělá.
Nejde o módní výkřik
Umělá inteligence (AI) je považována za technologii budoucnosti. Kdekdo o ní hovoří nejen na vědeckých sympoziích a technických konferencích či na stránkách odborného tisku, ale i v televizi a v rozhlase v relacích určených širokému publiku. Její definice stanoví, že umělá inteligence je schopnost strojů napodobovat lidské dovednosti, jako je uvažování, učení se, plánování nebo kreativita. Umělá inteligence umožňuje technickým systémům reagovat na vjemy z jejich prostředí, řešit problémy a dosahovat určitých cílů. Zabudovaný počítač přijímá data (která byla již připravena nebo jsou sbírána pomocí vlastních senzorů a kamer), ta následně vyhodnotí a reaguje na ně. Systémy umělé inteligence jsou schopné pracovat samostatně a také měnit a přizpůsobovat své jednání na základě vyhodnocení efektů předchozích akcí. Některé z těchto technologií existují už více než 50 let, ale teprve pokrok ve výpočetní technice, přístup k obrovskému množství dat a nové algoritmy v posledních letech vedly k významnému průlomu v této oblasti. Vědci, technici, laici i politici se shodují v názoru, že umělá inteligence je zásadní pro digitální transformaci společnosti a stala se tak prioritou EU. Už dnes se běžně setkáváme s uplatněním AI v různých softwarech a výsledkem jejich uplatnění jsou virtuální asistenti, softwary pro analýzu obrazu, vyhledávače, systémy rozpoznávání řeči a obličeje. Poměrně běžné je uplatnění umělé inteligence v robotech, autonomních autech, v dronech a v internetu věcí. Již dnes využíváme řadu věcí, aniž si uvědomujeme, že fungují díky umělé inteligenci. Ta je široce využívána k poskytování personalizovaných doporučení, například na základě našich předchozích vyhledávání nebo nákupů na internetu. AI se využívá k optimalizaci produktů, plánování zásob, v logistice atd. Internetové vyhledávače se neustále učí na základě dat, která získávají pomocí vyhodnocování chování lidí na internetu. Tato data využívají k tomu, aby uživatelům poskytly relevantní výsledky vyhledávání. Chytré telefony používají inteligenci k poskytování co nejosobnějšího produktu. Takzvaní virtuální asistenti, kteří odpovídají na otázky, poskytují doporučení nebo pomáhají s organizací každodenních úkolů, jsou dnes nedílnou součástí našich životů. Software pro překlady psaného i mluveného textu pracuje s umělou inteligencí. Inteligentní termostaty se učí z našeho chování šetřit energií. Architekti chytrých měst zase doufají, že díky umělé inteligenci budou schopni regulovat provoz, aby omezili dopravní zácpy. Zcela autonomní vozidla sice ještě běžně nevyužíváme, automobily jsou ale už dnes vybaveny řadou bezpečnostních funkcí napojených na umělou inteligenci. EU například pomohla financovat automatizované senzory VI-DAS, které detekují možné nebezpečné situace a nehody. Umělou inteligenci využívají i navigace. Systémy umělé inteligence mohou pomoci rozpoznat kybernetické útoky a jiné kybernetické hrozby a bojovat proti nim na základě neustálého vyhodnocování dat, rozpoznávání určitých vzorců a zpětného sledování útoků. Některé aplikace dokážou rozpoznat tzv. fake news a dezinformace. Sbírají data na sociálních sítích a detekují například silně afektivně zabarvené výrazy, zároveň jsou schopné identifikovat, které online zdroje je možné považovat za věrohodné. Vědci se snaží najít způsoby, jak pomocí AI analyzovat velké množství zdravotnických dat a objevit vzorce, které by mohly vést k novým objevům v medicíně, nebo jak zlepšit individuální diagnostiku. Jako příklad můžeme uvést program pro přijímání tísňových volání, který by měl během hovoru rozpoznat zástavu srdce rychleji než lékařský dispečer. Nebo například společnost KConnect, která je spolufinancována EU, vyvíjí vícejazyčné textové a vyhledávací služby, které lidem pomáhají najít nejrelevantnější dostupné lékařské informace. Umělá inteligence by mohla zlepšit bezpečnost, rychlost a efektivitu železniční dopravy díky minimalizaci tření kol a maximalizaci rychlosti. AI může evropským výrobcům pomoci zefektivnit výrobu a vrátit ji zpět do Evropy. Například díky možnosti využití robotů ve výrobě, optimalizaci prodeje nebo včasným předpovídáním údržby a poruch v chytrých továrnách. SatisFactory je výzkumný projekt, který využívá systémy rozšířené reality ke zlepšení spokojenosti na pracovišti v chytrých továrnách.
Evropa potřebuje pravidla
Vzhledem k tomu, že jsme stále víc obklopeni zařízeními ovládanými umělou inteligencí (jmenujme například drony na doručování balíků, autopilotní nákladní auta nebo úklidové roboty), připravila nyní exekutiva EU návrh zákona, který má zákazníkům pomoci zmírnit důkazní břemeno. Návrh směrnice o odpovědnosti za umělou inteligenci doplňuje zákon o umělé inteligenci, připravovanou legislativu o umělé inteligenci, která se stává větší součástí života společnosti. Návrh pravidel, který ještě musí schválit vlády EU a Evropský parlament, výslovně uvádí, že zranění lidé mohou žádat odškodnění, pokud software nebo systémy umělé inteligence způsobí škody, ať už na životě, majetku, zdraví, nebo soukromí. Zatímco oběti budou stále muset prokázat, že škodu způsobilo něčí zavinění, komise navrhla dva způsoby, jak to spotřebitelům usnadnit. Nová pravidla by vyžadovala, aby společnosti zveřejňovaly informace o vysoce rizikových systémech umělé inteligence, aby oběti mohly identifikovat odpovědnou osobu a skutečnou chybu, která škodu způsobila. Dalším nástrojem je „presumpce kauzality“, což znamená, že oběti stačí prokázat, že výrobce nebo uživatel nedodržel určité požadavky a povinnosti, které škodu způsobily. Pokud společnosti tyto informace neposkytnou, předpokládá se, že neudělaly to, co měly podle těchto požadavků a povinností udělat. Produkty podle návrhu pravidel zahrnují cokoli od aktualizací softwaru (které například činí produkty obětí pro chytré domácnosti nebezpečnými, nebo když výrobci neopraví problémy s kybernetickou bezpečností) až po lékařské zdravotní aplikace a autonomní vozidla. Klíčové výbory Evropského parlamentu schválily začátkem května regulaci umělé inteligence, tzv. EU AI Act. Výbory pro vnitřní trh (IMCO) a občanské svobody (LIBE) návrh podpořily drtivou většinou, což zřejmě umožní složitý text posunout až k finálnímu hlasování, asi již příští měsíc. Jde o skutečně přelomový právní předpis pro digitální prostředí, a to nejen pro Evropu, ale možná i pro celý svět. /Karel Sedláček/
