Evropská unie: jaderná ambiciózní velmoc

Spotřeba elektrické energie ve světě se má v I. polovině 21. století zdvojnásobit. Jaderná energetika jako klíčový prvek energetických systémů s nízkými emisemi může v tomto ohledu značně přispět k pokrytí rostoucí poptávky. EU proto chce v připravovaných strategických plánech těsněji propojit vědu a výzkum s průmyslem. Již dnes EU disponuje největším jaderným průmyslem na světě a zároveň vyrábí 1/3 elektřiny v jaderných elektrárnách. Aby si Evropa udržela toto postavení, bylo v polovině září založeno nové jaderně technologické fórum (Sustainable Nuclear Energy Technology Platform). Má těsněji propojit výzkum a průmysl s cílem definovat a zavést strategickou výzkumnou agendu a také odpovídající strategii dalšího postupu. Experti pokládají založení této nové platformy za velmi důležité. Podle nich také přichází právě včas. Pomůže totiž Evropské komisi při přípravě nového Strategického energetickotechnologického plánu EU. „Pro země, které si to zvolily, je jaderná energetika velmi důležitou součástí jejich řešení energetické nezávislosti a prostředkem pro snižování emisí skleníkových plynů,“ uvedl komisař EU pro vědu výzkum Janez Potočnik. „Je jasné, že potřebujeme řešit dvě důležité záležitosti, ujistit se, že jaderná energetika je ekonomicky konkurenceschopná, a ještě důležitější je zajistit, aby po stránce životního prostředí, které zanecháme příštím generacím, byla tak neutrální, jak to jen nejvíce jde.“ Podle Potočnika může řešit takové zadání jen věda a výzkum, inovace a příští generace jaderných elektráren se zvýšenou bezpečností, efektivností a podstatným snížením množství jaderného odpadu, stejně jako nové způsoby přepracování vyhořelého jaderného paliva a jeho skladování. Nová evropská technologická platforma spojí síly všech zúčastěných stran k uskutečnění vizí rozvoje jaderného sektoru a zároveň definuje výzkum, který promění tyto vize v realitu. Bude také vydávat doporučení Evropské komisi a národním vládám k zaměření jejich úsilí a zdrojů na priority přijaté EU. To prospěje evropské výzkumné základně a pomůže k úspěšnějšímu dialogu s veřejností v klíčových otázkách, jako jsou ukládání jaderného odpadu a bezpečnost a ochrana populace před jaderným zářením. Řada evropských zemí je připravena nejenom pokračovat v exploataci svých už existujících jaderných zdrojů, ale i k výstavbě nových. Jeden příklad za všechny – Velká Británie: britská vláda hodlá během příštích 10 let postavit 10 jaderných elektráren. Toto tempo však může ohrozit pomalé schvalování nových staveb a také nedostatek odborníků, zejména zkušených projektových manažerů. Šéfové britského jaderného průmyslu zároveň upozorňují, že nadcházející renesance jaderné energetiky v Evropě i v dalších zemích, zejména v Ruska, Číně a Indii (s cílem zamezit emisím skleníkových plynů a omezit dovoz energie), může v příštích letech ztížit dostupnost dodávek klíčových dílů reaktorů. Británie nechce čekat, až budou uspokojeny objednávky ostatních. Proto musí urychlit schvalovací proces nových jaderných elektráren. Rod Christie, šéf operací GE ve východní Evropě a v Rusku, upozornil, že jen Rusko má v plánu v nejbližším období postavit 40 nových jaderných elektráren. GE je přitom jeden ze čtyř výrobců jaderných zařízení, kteří nabízejí svoji technologii ESBWR v Británii a ucházejí se o příslušná povolení. Soupeří přitom s nabídkou reaktoru EPR od aliance společností Areva a Siemens, s reaktorem AP1000 od Westinghouse a s těžkovodním reaktorem Candu vyvinutém kanadskou AECL. Vyrábět elektrickou energii v jaderných elektrárnách chce v Británii 10 operátorů, včetně British Energy, francouzské EDF, německých E.ON a RWE, společnosti Centrica, vlastníka British Gas a švédské firmy Vattenfall./kar/