Ek ve své aktualizaci výhledové
zprávy „Energy Trends 2030“ dospěla
k optimistickému pohledu
na další pozici a rozvoj jaderné
energetiky v zemích EU27.
I přes pokračující úvahy o postupném
odstavování starších jaderných
elektráren v SRN, Španělsku a v Belgii
ji k tomu vedly především záměry
zachovat stávající kvóty produkce jaderné
energie, příp. je dále posilovat,
a to v Bulharsku, ČR, Finsku, Francii,
Litvě, Maďarsku, Rumunsku,
Slovensku a Slovinsku. Velmi slibně
se rýsují další perspektivy jádra také
ve Velké Británii, či v Itálii.
„Přijímaná opatření umožňují stabilizaci
celkové poptávky po elektřině,
využití obnovitelných zdrojů
energie a částečné oživení jaderné
energetiky. Díky tomu se sníží exploatace
fosilních paliv a významně
poklesnou emise CO2,“ uvádí
zpráva.
Bezemisivita jádra má pro EU27
velký význam. Jaderná energetika
je z pohledu svých ekologických
parametrů jednotlivými evropskými
institucemi pojímána jako perspektivní
energetický zdroj s minimální
produkcí uhlíku.
Prorůstově hodnotí další rozvoj
jaderné energetiky rovněž výroční
publikace MAAE: do roku 2030 predikuje
celosvětový nárůst jaderných
zdrojů z 546 na 803 GW. V roce
2050 pak experti MAAE očekávají
překonání jaderné hranice 1400 GW.
Aby se přijaté plány podařilo naplnit,
k tomu bude zapotřebí v Evropě
vychovat celou novou generaci kvalifikovaných
specialistů. Evropský
parlament a další instituce nejsou
spokojeny s dosavadním řešením
této otázky. Zainteresovaným členským
zemím opakovaně připomínají,
že zájem mladých lidí o studium
a následné uplatnění se v oboru
moderní jaderné technologie není
zatím adekvátní. ČR učinila v poslední
době významný krok k nápravě,
když byl v říjnu na Západočeské
univerzitě v Plzni otevřen studijní
obor „Stavba jaderně energetických
zařízení“. Další kroky ovšem musí
následovat. /ag/