Osobní uhlíkový účet pro
každého. I tak může vypadat
v Evropě ochrana před klimatickými
změnami během několika
let. Zatím se o tomto zásadním
opatření diskutuje mezi experty
a politiky kolem Evropské komise.
Nejen velké firmy, ale každý
občan by po jeho zavedení musel
vykazovat kolika tunami emisí
oxidu uhlíku zatěžuje ovzduší.
O diskusi kolem osobního uhlíkového
účtu informoval nedávno
v Praze profesor Bedřich Moldan.
Obsah tohoto opatření se zatím
vytváří. Je zřejmé, že každý občan
by musel vykazovat za určitý čas
kolika emisemi uhlíku například
z vytápění, vaření, svícení nebo
jízdou auta zatěžuje ovzduší.
Někdo má šetrnější auto s nižší
spotřebou, jiný ekologicky topí, to
by se vše sečetlo.
Podle Moldana jinak by tento účet
vykazoval ve Finsku nebo naopak
v jižních státech Evropy. Musely by
se zohlednit geografické podmínky.
„Je to téma spíše pro politiky,“ upozornil
Moldan, že zdaleka ne všichni
odborníci jej berou vážně.
„Nevidím způsob jak to dostat do
praxe,“ vyjádřil se klimatolog Jan
Pretel. Složitost zavedení tohoto
opatření by podle jeho názoru
byla značná. V každém případě by
považoval zavedení uhlíkového
účtu pro jednotlivce za omezení
osobní svobody.
Průlomový návrh
Zatím návrh není v rozpracované
podobě. Potvrdil to i mluvčí Ministerstva
životního prostředí Jakub Kašpar.
Ministerstvo k tomu nemá žádný
materiál. Upozornil, že si nedokáže
představit zavedení takového osobního
účtu, když se vezme v úvahu
jak složité je například obchodování
s emisemi pro firmy. Pro jednotlivce
by to bylo ještě náročnější.
Osobní uhlíkový účet by se stal podle
expertů průlomovým opatřením.
Vedl by k mnohem většímu zájmu
lidí o ochranu ovzduší. Mnohem více
by se zajímali o levné a úsporné vozy,
šetrné k životnímu prostředí. Do praxe
by se mnohem rychleji zaváděly
alternativní pohonné hmoty, jako
jsou zemní plyn, biopaliva nebo
vodík. Větší zájem by získaly nízkoenergetické
domy a další úspory
energie v bydlení, například tepelná
čerpadla, kondenzační plynové kotle
nebo úsporné osvětlení.
Strach z vody i sucha
Strach Evropy před klimatickými
změnami vede k netradičním
řešením. Kdyby škodlivin přibývalo
takovým tempem jako dosud,
během několika desetiletí by
například devět z deseti světových
velkoměst bylo zaplaveno vodou
z oceánů. Týkalo by se to i mnohých
evropských měst.
Podle vědců zvýšení teploty o dva
až tři stupně by způsobilo vážné problémy
v rozvojových zemích, spojené
se suchem a nedostatkem potravin.
V Evropě by byly oblasti sucha
a severu by hrozily záplavy. Čas
pro zásadní řešení podle některých
odborníků již nastal. Zda se osobní
uhlíkový účet stane oficiálním
opatřením Evropské unie, o tom se
bude teprve rozhodovat. V příštím
roce se například mají představitelé
Evropské unie radit v Kodani jak dál
v ochraně klimatu.
Vít Smrčka
