Dne 25. března začalo funkční období nové předsedkyně Akademie věd České republiky prof. Evě Zažímalové. Je teprve druhou ženou v historii této prestižní instituce a jejím cílem je soustředit se nejen na vysokou úroveň vědy v naší zemi, ale i na podmínky, kterých se vědcům i výzkumu samotnému dostane. Zcela určitě se jí po nástupu do funkce nedostává moc času, přesto se nám pro TT podařilo položit ji několik otázek. Slibuji, že udělám, co budu moci, aby Akademie věd byla v co nejlepší kondici. Uvědomuji si velmi dobře, že to není práce pro jednoho člověka. Věřím, že posuneme Akademii věd o kousek dál, řekla jste po oznámení výsledku volby. Jaké jsou nyní vaše plány a nejbližší kroky v tomto smyslu? Ze všeho nejdřív musíme co nejlépe zorganizovat práci Akademické rady (AR), která byla zvolena na zasedání Akademického sněmu 21. března. Na jejím prvním zasedání jsme se dohodli na agendách, které budou mít na starosti jednotliví členové, a nyní tedy probíhá předávání agend od členů předchozí Akademické rady. Dále proběhlo jednání se Senátem Parlamentu České republiky a s vedením Grantové agentury České republiky. V nejbližší době plánujeme setkání s vedením Univerzity Karlovy. Projednáváme také připomínky ke klíčovému zákonu o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Ve všech případech usilujeme o nastavení podmínek tak, aby výzkum v České republice měl co nejlepší podmínky a vědečtí pracovníci mohli pracovat co nejefektivněji a na co nejvyšší úrovni. V rámci Akademie věd České republiky budeme například připravovat podmínky pro vytvoření projektového oddělení, které by podporovalo žadatele o ty nejprestižnější zahraniční granty. A pokud to finanční prostředky dovolí, chtěli bychom posílit programy na podporu excelence a také naši platformu Strategie AV21, jejímž motem je „špičkový výzkum ve veřejném zájmu“. Bude asi velmi těžké obsáhnout problematiku dalších částí AV ČR, jestliže jste byla dlouhou dobu ponořena do výzkumu v Ústavu experimentální botaniky a především do jeho specifik a potřeb? Já jsem byla minulé čtyři roky členkou Akademické rady, což je nejvyšší výkonný orgán Akademie věd, takže jsem již do jejího managementu měla možnost nahlédnout. Navíc jsem v minulé AR měla na starosti mezinárodní hodnocení všech ústavů za období 2010–2014, přičemž hodnocení samo proběhlo v roce 2015. V rámci toho jsem se i s dalšími ústavy Akademie věd a s jejich prací seznámila docela dobře. Jaký je rozdíl mezi prací vědkyně a manažerky? Vědec/vědkyně vidí vědeckou práci „zevnitř“, zblízka a v detailu; manažer/ka ji vidí z „nadhledu“ a obecněji, v širších souvislostech. Jednou z vašich hlavních priorit by měla být podpora mladých vědců. Jak konkrétně ji budete realizovat? Jak chcete vůbec mladé lidi získat – dnes v době krize na trhu práce, kdy se je bohaté firmy snaží přeplatit? Vždycky budou mladí lidé, kteří chtějí dělat práci relativně svobodnou, tvořivou, která je bude naplňovat a pro které peníze nebudou tím prvním kritériem. Přesto si myslím, že by měli za svou vědeckou práci dostat alespoň takovou odměnu, jaká by jim umožnila založit rodinu a žít v důstojných podmínkách. Navíc věda je velmi internacionální, globalizovaná a vědečtí pracovníci se porovnávají i se zahraničím – a to také pokud jde o životní podmínky. Budeme se tedy snažit zavést na Akademii věd programy, které by mladým vědcům – rodičům – alespoň trochu pomohly, především finančně. Opět to ale závisí na množství finančních prostředků, které Akademie věd bude mít k dispozici. Co ženy a věda? Má AV ČR možnost je nějak motivovat, třeba prací z domova nebo flexibilní pracovní dobou, školky… Máte vlastní zkušenost v této oblasti? Ano, tuto možnost máme a budeme se ji snažit maximálně využívat. Nebude to ale nic nového, v mnoha případech se to už děje. Jakým směrem by Akademie věd měla dál jít? Dočetla jsem se, že chcete mimo jiné zlepšit financování instituce, podpořit špičkový výzkum a vyřešit vnitřní zadlužení akademických pracovišť kvůli stagnujícímu rozpočtu… Já budu velmi ráda, pokud se nám alespoň část těchto plánů během funkčního období mého i nově nastupující AR podaří uskutečnit. Další vývoj Akademie věd musí reflektovat celkové aktuální společenské podmínky a rozvoj jednotlivých oborů a jejich potřeb, protože nežijeme a nepracujeme „ve vzduchoprázdnu“. Rozhodně bych ale nechtěla dělat žádné dramatické a skokové změny, protože ty vedou většinou k nestabilitě, a věda potřebuje prostředí stabilní s předvídatelným vývojem. Které obory budete v rámci AV preferovat? Vzhledem k dlouhodobému horizontu výzkumu a na druhé straně vzhledem k aktuálnímu využití? Obecně vzato budeme preferovat obory a vědecké týmy s nejlepšími výsledky – a to bude posuzováno i nadále na základě kvalitního mezinárodního hodnocení. Patří mezi ně ryze technické obory, dnes preferované ze strany byznysu? Jak je podle vás ideální spojit základní a aplikovaný výzkum? Nelze udělat jasnou dělicí čáru mezi základním a aplikovaným výzkumem. Obecně platí, že bez kvalitního základního výzkumu nelze mít kvalitní výzkum aplikovaný. A velká většina vědeckých pracovníků je velmi ráda, pokud vidí praktické výsledky svého základního výzkumu, a propojení základního s aplikovaným výzkumem je často přirozené. A to platí nejen pro technické obory. Jak se díváte na další zdroje financí – dotace ze zahraničí, sponzoring firem…? Myslím, že stále máme – a nejen v Akademii věd – rezervy v získávání grantů ze zahraničí – i proto bych ráda zavedla v Akademii věd ono zmíněné projektové oddělení. Podpora výzkumu ze strany firem je v České republice obecně na výrazně nižší úrovni než ve vědecky vyspělých zemích a tady jsou další rezervy. Je těžké řídit instituci se 60 samostatnými složkami, mezi nimiž může například panovat rivalita? Nebo je těžší řídit ústav? Akademie věd je zřizovatelem 54 pracovišť (= ústavů, tedy veřejných výzkumných institucí), z nichž 52 jsou ústavy vědecké, zbylá dvě pracoviště mají charakter infrastrukturní. Všechny ústavy jsou samostatnými právnickými osobami, kde ředitel odpovídá za jejich chod se vším, co k tomu patří, včetně velké odpovědnosti za nakládání s rozpočtem ústavu, za práci se zaměstnanci, za vědecký výkon ústavu atd. Úkolem vedení Akademie je spravedlivě rozdělovat institucionální finanční prostředky mezi jednotlivé ústavy podle kvality jejich činnosti a potřeb rozvoje, propojovat činnost jednotlivých ústavů, vytvářet a administrovat celoakademické programy na podporu mnoha aspektů vědecké práce (excelence, spolupráce se zahraničními vědeckými institucemi, podpora mladých pracovníků, obnova a rozvoj přístrojového vybavení, stavební investice apod.) a reprezentovat Akademii věd navenek, podílet se na vědní politice, informovat veřejnost a politickou reprezentaci o výsledcích získaných na pracovištích Akademie věd, popularizovat vědu atd. Vedení Akademie věd a řízení ústavu jsou tedy dvě různé „disciplíny“. Máte vést Akademii do roku 2021, to se mi zdá velmi málo času na dosažení dlouhodobějších cílů. Nemůže se stát, že pak, bez ohledu na jejich kvalitu, budou změněny, pokud by se váš nástupce s vašimi myšlenkami a cíli neztotožnil? Samozřejmě tuto možnost nelze úplně vyloučit; předsedu Akademie věd ale vybírá a vládě a prezidentovi republiky navrhuje Akademický sněm, což je nejvyšší orgán Akademie věd sestávající z více než 200 členů. Myslím, že Akademický sněm vybírá předsedy Akademie věd uvážlivě a podle aktuálních společenských podmínek, a zatím byla vždy zachována kontinuita. Hana Janišová
