Na sklonku dubna se v kongresovém výstavním a společenském centru ALDIS v Hradci Králové uskutečnil již XXI. ročník Dnů teplárenství a energetiky. Tato nejvýznamnější oborová akce ve střední a východní Evropě programově zahrnuje řadu výstavních, přednáškových a prezentačních aktivit. Soudě podle ohlasů stovek expertů z domova i ze zahraničí, největší pozornost na sebe přilákala konference Dálkové zásobování teplem a chladem – Místo teplárenství v budoucí energetice.Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) Evropského parlamentu přijal pozici k návrhu směrnice o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení, která stanoví pravidla k omezování emisí vybraných znečišťujících látek (oxidu siřičitého, oxidů dusíku a tuhých znečišťujících látek) ze spalovacích zařízení se jmenovitým tepelným příkonem 1–50 MW. Návrh směrnice se v ČR dotýká přibližně 5000 provozoven (přibližně 3000 provozovatelů). Ty však vypustí jen necelé 1 % celkových emisí prachových částic. „Pokud by takto vypadala finální podoba směrnice, mělo by to výrazný dopad do cen tepla z menších tepláren, poškodilo by to i stovky malých a středních podniků a podvázalo rozvoj využívání biomasy i bioplynu v České republice,“ vypočítal negativní dopady návrhu předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. „Europoslanci udělali radost Gazpromu, protože téměř nic jiného než zemní plyn by nebylo možné ve středních spalovacích zdrojích využít,“ shrnul ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. „Bohužel, ne všichni naši europoslanci ve výboru hlasovali v souladu s národní pozicí české vlády.“ Výbor pro životní prostředí nejen potvrdil nerealistické emisní limity navržené bývalou Evropskou komisí Manuela Barrosa, ale navíc požaduje jejich dřívější zavedení. „Jsou tam kupř. nesmyslně přísné limity pro oxid siřičitý. To je likvidační pro menší teplárny využívající domácí hnědé uhlí. Znamená to velký problém i pro energetické využití slámy nebo bioplynu. Přitom nikde v ČR nejsou u této látky překračovány limitní koncentrace v ovzduší a emise budou dále výrazně klesat kvůli přísnějším požadavkům na velké elektrárny a teplárny,“ vysvětlil Martin Hájek. Podle platné národní legislativy má dojít k podstatnému zpřísnění limitů pro emise oxidu siřičitého u středních spalovacích zdrojů od roku 2018. „Malé uhelné teplárny i podnikové kotelny se zatím připravovaly na zpřísnění emisního limitu podle národní legislativy. Teď ale vůbec netuší, jak se zachovat, protože evropská legislativa by mohla tyto investice do čistšího ovzduší úplně zmařit,“ upozornil Mirek Topolánek. Dopad zavedení emisních limitů navržených Evropskou komisí si již dříve nechalo posoudit Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR od odborníků na posuzování ekonomických dopadů legislativy. „Česko by to stálo 11 mld. Kč jen na investicích a dojde i k nárůstu provozních nákladů. Postižené nebudou jenom malé teplárny a jejich zákazníci, ale také malé a střední podniky. Nezanedbatelný bude rovněž dopad na veřejné rozpočty státu, měst a obcí, v jejichž budovách by bylo nutné vyměnit kotle a z části přejít na jiné palivo,“ shrnul Ondřej Vojáček z Institutu pro strukturální politiku IREAS. O návrhu směrnice teď budou jednat zástupci Evropského parlamentu s Evropskou radou a Komisí v rámci tzv. trialogu, který určí její finální podobu. Pokud vše půjde dobře, mohla by být směrnice vydána už do konce roku. /pk/
