První statistické údaje naznačují, že Evropská unie stojí na prahu nového boomu AZE, konkrétně větrné energetiky. Vloni byly na starém kontinentě vybudovány a spuštěny nové eolické zdroje o celkovém výkonu 11,6 GW. Největším podílem do aktuální evropské bilance přispěly Německo, Velká Británie, Itálie, Rumunsko a Polsko. Evropa tak v současnosti disponuje 105,6 větrnými GW. Podle Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA) tyto vysoké přírůstky mají svůj základ ještě v objednávkách z konce minulé a počátku nynější dekády. Pro období 2013-14 EWEA predikuje zvýšenou míru ekonomické nejistoty a z toho plynoucí zpomalení oboru. Eolika přispěla vloni do globálního potenciálu nových energetických kapacit EU 26 %. Na zelenou energii připadlo 69 % všech nových výkonů. Ve stejném období EWEA zaregistrovala pokračující trend poklesu podílu ropy a uhlí, a to hlavně v důsledku vyřazování starších zařízení na fosilní paliva. Neméně pozoruhodná je i celková statistika již instalovaných větrných kapacit. V jejím čele stojí SRN s 31,3 GW (30 %), před Španělskem (22,8 GW, resp. 22 %), Velkou Británií (8,4 GW, resp. 8 %), Itálií (8,1 GW, resp. 8 %) a Francií (7,2 GW, resp. 7 %). Za pozoruhodnými evropskými čísly ovšem nelze přehlédnout, že 18 členských států EU v realizaci lisabonské směrnice „20-20-20“ pokulhává. Týká se to rovněž ČR.
