V 6. rámcovém programu
vědeckotechnického rozvoje
v Evropské unii probíhal projekt
Milénium evropského klimatu.
Záměrem bylo zjistit,
zda současné klimatické změny
překračují meze přirozených
dlouhodobých změn počasí
jaké proběhly v průběhu
uplynulého tisíciletí na území
Evropy. Na projektu spolupracovali
vědci ze 40 universit
a výzkumných institucí.
Pro rekonstrukci průběhu počasí
v minulosti vědci využili
různé metody a spojili znalosti
mnoha vědeckých disciplín.
Paleoklimatolog Rob Wi l -
son z University St Andrews
ve Skotsku zdůrazňuje, že šlo
o skutečně multidiciplinární
projekt, který využíval poznatky
z analýz historických archivů,
zkoumaly se podle letokruhů
průběhy růstu stromů, prováděly
se chemické a fyzikální
rozbory usazenin ve vodních
nádržích, v jádrech vyjmutých
z vrtů v ledovcích, i z vrtů v oblastech,
kde zůstaly neporušené
horní vrstvy zeminy. Užívaly se
metody matematického modelování
a statistické analýzy.
Každý přístup má své silné
stránky i slabiny. Samozřejmě,
že se pro vytěžení maxima poznatků
ze získaných reliktů minulosti
využívaly silné stránky
jednotlivých metod tak, aby získaná
data umožnila co nejvěrněji
zobrazit historii posledního
tisíciletí evropského klimatu,
vysvětluje Rob Wilson
Práce na projektu byly ukončeny
letos v červenci a závěrečné
zprávy pochopitelně ještě
nejsou k dispozici veřejnosti.
Nicméně, průběžné výsledky
jak se během prací na projektu
Milénium hromadily pro oblast
Evropy, byly srovnávány
s poznatky IPCC (Mezinárodní
panel pro studium klimatických
změn). Ten se problémem
klimatických změn zabývá
v globálním měřítku. Evropská
data se vesměs shodovala s poznatky
IPCC, a to nepochybně
připívá k posílení věrohodnosti
výsledků evropských studií,
dodává Rob Wilson. /šu/
