V Estonsku bylo uzavřeno i z českého pohledu zajímavé řízení na typ připravovaného jaderného reaktoru. Estonská společnost Fermi Energia si totiž vybírala dodavatele malého modulárního reaktoru. Přitom vybírala ze stejných typů reaktorů, které pro první modulární reaktor zvažuje i společnost ČEZ. Nabídky podaly společnosti GE Hitachi, NuScale a Rolls-Royce.
Společnost Fermi Energia oznámila výběr společnosti GEH jako vítězného dodavatele malého modulárního reaktoru a uvedla, že nyní podepíše smlouvu o vývoji projektu a předběžných pracích. Uvedla, že při výběru technologie kladla důraz na technologickou vyspělost, vytvoření referenčního zařízení, ekonomickou konkurenceschopnost a účast estonských společností v dodavatelském řetězci. Nabídky s komplexní technickou dokumentací potřebnou k odhadu nákladů na výstavbu očekávala do prosince. „BWRX-300 je v principu varný reaktor, který používá a dobře zná řada evropských zemí včetně Finska a Švédska,“ poznamenal Kalev Kallemets, generální ředitel společnosti Fermi Energia. „Konkrétní model reaktoru je však mnohem menší než ty, které se používají v jaderných elektrárnách našich severních sousedů, což umožňuje vyšší bezpečnost, nižší náklady a kratší dobu výstavby. Zároveň je možné se opřít o zkušenosti sousedů a nabídnout spotřebitelům čistou elektřinu za přijatelnou a stabilní cenu.“
Do budoucna levnější
Malý modulární reaktor BWRX- -300 (viz obr.) je vodou chlazený varný reaktor o výkonu 300 MWe s pasivními bezpečnostními systémy a přirozenou cirkulací chladiva. Je založen na zjednodušené konstrukci 1 500MW reaktoru ESBWR od společnosti GEH, který má certifikaci amerického regulátora NRC již od roku 2014. GEH tvrdí, že díky výrazně jednodušší konstrukci ve srovnání s vodou chlazenými malými reaktory jiné konstrukce nebo se stávajícími velkými jadernými reaktory bude BWRX-300 vyžadovat až o 60 % nižší kapitálové náklady na vyrobenou MWh. Zatím ovšem tento předpoklad nebyl nikdy prakticky ověřen, a tak je nutné ho brát s jistou rezervou. Navíc uváděná cena nepochybně platí pro kusy ze zavedené produkce, nikoliv pro první zařízení svého druhu. A rozdíl v nákladech v podobných případech bývá obrovský. „Vzhledem k tomu, že počáteční výstavba bude zahájena v Kanadě, považovala společnost Fermi Energia tento reaktor ze tří obdržených nabídek pro výstavbu v Estonsku za nejvhodnější,“ uvádí zpráva estonského dodavatele energií. Na základě zkušeností s projektováním a výstavbou jaderné elektrárny Darlington u Toronta v Ontariu lze totiž postupně zahájit i plánování, projektování a výstavbu estonské jaderné elektrárny. Zatím je totiž k realizaci v Estonsku poměrně daleko. Nejprve bude zapotřebí, aby došlo k úpravám legislativy, našla a schválila se vhodná lokalita (tady výběr už nějakou dobu probíhá), zařízení dostalo povolení od jaderného dozoru, proběhlo stavební řízení včetně vypořádání námitek veřejnosti a pak samozřejmě samotná stavba. Šéf Fermi Energie Kallemets tvrdí, že první estonský jaderný reaktor by se mohlo podařit spustit do Vánoc roku 2031, takový odhad se ovšem zdá dosti optimistický. Pokud tedy nevydrží současná krize v energetice a napětí s Ruskem, které nepochybně bude motivovat k urychlení celého procesu.
Několikaletá spolupráce
Společnosti GEH a Fermi Energia spolupracují od roku 2019, kdy byla uzavřena dohoda o spolupráci na potenciálních aplikacích pro nasazení reaktoru BWRX-300. V roce 2021 obě strany uzavřely dohodu o týmové spolupráci v klíčových oblastech, které zahrnovaly podporu licencování a rozvoj dodavatelského řetězce. Jak už zaznělo, nejde v poslední době o jedinou předběžnou objednávku na BWRX-300. Minulý měsíc bylo oznámeno, že společnosti GEH, Ontario Power Generation (OPG), SNC-Lavalin a Aecon podepsaly smlouvu o umístění SMR BWRX-300 v lokalitě Darlington společnosti OPG. V srpnu loňského roku zahájila společnost Tennessee Valley Authority plánování a předběžné licencování potenciálního nasazení reaktoru BWRX-300 v lokalitě Clinch River v Tennessee. V červnu 2022 kanadská společnost SaskPower oznámila, že vybrala BWRX-300 pro potenciální nasazení v Saskatchewanu v polovině 30. let 21. století. Alespoň na papíře mají s tímto reaktorem velkolepé plány v sousedním Polsku. Společnost PKN Orlen tvrdí, že by ráda do roku 2038 na území Polska postavila až 79 reaktorů BWRX-300 na zhruba dvou tuctech lokalit. Rozsah je dán i tím, že Polsko čeká v příštích desetiletích odchod od zatím dominantních uhelných zdrojů, energetiku tedy čeká zásadní proměna. Zatím ovšem samozřejmě jde pouze o záměr, který může ještě mnoha způsoby ztroskotat. Zatím alespoň ORLEN Synthos Green Energy (OSGE) a její partneři zahájili předlicenční proces podáním žádosti o posouzení BWRX-300 polské Národní agentuře pro atomovou energii. Na podporu globálního nasazení reaktoru BWRX-300 má společnost GEH uzavřeno memorandum o porozumění nebo jinou dohodu mimo jiné se společnostmi v Kanadě, České republice, Polsku, Velké Británii, USA a Švédsku. Společnost GEH rovněž zahájila proces certifikace projektu BWRX-300 ve Velké Británii. „Výběr BWRX-300 polskými, švédskými a dalšími evropskými společnostmi dává jistotu, že kompetence a dodavatelský řetězec vybrané technologie budou v Evropě dostatečné,“ uvedl Kallemets. /jj/
