ENET – projekt současnosti i budoucnosti

Jedním z klíčových aspektů pro konkurenceschopnost celé evropské, tudíž i naší ekonomiky, je bezesporu energetika ve všech jejich podobách. Aby se však dosáhlo potřebných výsledků, ovlivňujících život lidí i ekonomiku v potřebném rozsahu, je vysoce žádoucí i mezinárodní spolupráce. V tom se shodli v minulých dnech na Česko – Saské energetické konferenci v Dráždanech český premiér Nečas a saský premiér Tillich. V obdobném duchu možné spolupráce se neslo i následující jednání 43. ročníku energetické konference pořádané Technickou univerzitou Drážďany, katedrou energetiky, za účasti více jak 600 předních odborníků tohoto odvětví, doprovázené workshopem s tematikou využívání jaderné energetiky. Všech těchto jednání byli účastni i pracovníci Centra projektu ENET z VŠB – TU Ostrava. Čím byla tato jednání zajímavá a hlavně co přinesla k formování možné spolupráce, je tématem rozhovoru s prof. Ing. Dagmar Juchelkovou, Ph.D. (vedoucí katedry energetiky a vědeckou manažerkou Centra ENET). Především je třeba říci, že spolupráce zmíněných vysokých škol, ústavů i jednotlivých pracovišť je už dlouhodobější. Zejména v současné době se ukazuje, a to si uvědomují i němečtí kolegové, že další vývoj energetiky má globální charakter a vyžaduje aktivní mezinárodní spolupráci. Je potřeba zajistit, aby dopady využívání energie přinesly žádoucí efekt a neškodily životnímu prostředí. Transfer „německé“ elektrické energie přes naše území zpět do Německa také představuje možný „přeshraniční“ úkol (viz obr.). ? Tím, že jsme sousedy, může zřejmě každé rozhodnutí – politické, odborné – mít značný přeshraniční vliv i dopad… ..ano, energetika v celé její šíři, od formování různých koncepcí, výzkumu až po její využití nezná hranic. V tom je právě už zmíněná nutnost spolupráce, abychom si vzájemně napomáhali řešit problémy i vyměňovali nezbytné poznatky. Už jsem zmiňovala transfer elektrické energie. Uvedu další příklad. V současné době je v centru pozornosti (nejen) v Německu postupné odstavování jeho jaderných elektráren. Tato skutečnost však nezbavuje naše sousedy nutnosti dále se aktivně zabývat problematikou „jádra“. Je tu záležitost stávajících meziskladů vyhořelého jaderného paliva, urychlený postup odstávky jaderných bloků a jejich sanace atd. A to už vůbec nezmiňuji tu skutečnost, že je nutno energii „nezískanou“ z jádra něčím nahradit. Německý soused stojí před určitým dilematem v případě odstavení tohoto vysoce produktivního zdroje. Jen pro zajímavost – v roce 2010 byl podíl elektřiny z jádra na hrubé produkci Německa 22,6 %, přitom pokrytí podílu na zajištění základního výkonu elektrické energie se pohybovalo okolo 46 % a tato energie musí být něčím nahrazena. K zamyšlení je i odpověď na otázku, zda je opravdu jaderná energetika tak nebezpečná nebo je celá situace třeba vyvolána relativním nadbytkem plynu v Evropě, jak některé prameny zmiňují. Také doposud nikdo nevyčíslil co bude krok odstavování jaderných bloků stát konečného odběratele elektrické energie. ? Paní profesorko, tato problematika se netýká jen Německa, ale i dalších zemí, které hodlají ustoupit od jaderných elektráren. Najít plnohodnotnou náhradu za „jádro“, je téměř na Nobelovou cenu. A úlohou vědců, inženýrů, techniků. Souhlasím, dělat však špičkový výzkum, znamená mít nejen dostatek financí, ale i vysoce kvalifikované vědce, techniky, prostě celé zázemí. A to je v současné době leckdy nad síly jednoho státu. Proto jsme v neustálém kontaktu s obdobnými výzkumnými organizacemi ve světě. V případě Německa přeshraniční spolupráce trvá již řadu let. Naší oboustrannou výhodou je blízkost a především vzájemná možnost využití výzkumných základen. V počátcích byla spolupráce zaměřena zejména na pracoviště katedry energetiky v Drážďanech, nyní pod vedením prof. Beckmanna se jim podařilo, obdobně jako nám, otevřít Centrum energetických technologií, jehož význam podpořila i uvedená účast obou premiérů v daném zařízení. Zmíním ještě spolupráci s RWTH Aachen – prof. Senk, univerzita je umístěna ve spolkové zemi, která se potýká se stejnými následky průmyslové činnosti jako my. Zejména problematika sanace starých zátěží je velmi zajímavá a v mnohém i poučná. Ovšem některé jejich využité postupy jsou zatím u nás ekonomicky neefektivní. Naše pozornost je však zaměřena i na zámořská pracoviště, např. Southern Illinois University in Carbondale (USA, IL) – prof. Wiltowski, kde je spolupráce zaměřena na katalytické postupy v čištění plynů a jejich energetickou úpravu nebo také stojí za zmínku spolupráce s kolegy z National Cheng Kung University z Tchaj-wanu – prof. Wu (Research Center of Energy Technology and Strategy). Toto pracoviště je ještě velmi zajímavé v tom, že mají úplně stejnou koncepci a zaměření svého výzkumného centra, zdá se, že i zde jsme našli přes odlišné kultury velkou míru souznění. Obdobný dlouhodobý kontakt mají naši pracovníci Centra ENET s výzkumným pracovištěm na Technické univerzitě ve Vídni – prof. Winter, kde jsou v centru pozornosti zejména chemické procesy spalovacích pochodů. A zdaleka nesmím opomenout spolupráci IEA (Mezinárodní energetická agentura). IEA připravuje celou řadu koncepčních materiálů výhledových studií a je téměř nezbytností a naší povinností být u toho. V posledních 15 létech jsme se aktivně účastnili spolupráce na činnosti IEA v oblasti Implementační dohod fluidních konverzí (IA FBC) a i v oblasti pracovní skupiny využívání fosilních paliv (WPFF). Aplikace těchto poznatků u nás, uplatnění v praxi, by bylo už pořádným krokem vpřed. S náležitou synergií. ? A to je také, mimo jiné, posláním Centra ENET... ...důležité je, že pracovníci Centra ENET realizuje své výzkumné úkoly (TT č.19) v souladu se světovým trendem, kdy se podařilo provázat odborníky mezioborově (od úpravy a přípravy paliva přes technologické přeměny, výrobu tepelné a elektrické energie až po vlivy na životní prostředí). V rámci realizovaných aktivit se podařilo do Centra přímo zapojit zahraniční pracovníky. Již v současné době působí v rámci Centra ENET odborní pracovníci z Evropy i zámoří a připravují se na spolupráci další zkušení výzkumníci i mladí výzkumníci na počátku kariéry. ? Jsme na prahu roku 2012. To, co ještě platilo před „x“ lety, je dnes překonané a jsou před vámi, vědci, nové, dá se říci i záludnější problémy. Naprosto souhlasím. Už jenom zmíněné jaderné elektrárny a jejich odpojení od energetického systému. Jaké mají být adekvátní náhrady? To jsou otázky, na které se těžko hledá odpověď. Některá rychlá politická rozhodnutí mají dalekosáhlé dopady, které při veškeré snaze nelze zatím technicky, ale zejména ekonomicky zajistit. Proto už v nezbytně krátké době se musíme zaměřit na problematiku zajištění dodávek tepla, flexibilních elektrických systémů a možnostem začlenění obnovitelných zdrojů energie do energetického mixu. A to už vůbec nezmiňuji problematiku nakládání s odpadem, to by bylo na samostatný rozhovor, zejména cesta termické recyklace energie z odpadů je v naší zemi opomíjena. ? To je současnost, a do budoucna? Tam už budou patřit možnosti akumulovat produkovanou energii-– tepelnou, elektrickou. Předmětem zájmu je i produkce plynů, akumulace do kaveren, chemické přeměny. Speciální pozornost si zaslouží moderní způsoby akumulace tepelné energie pro dálkové rozvody, kde by právě zkušenosti z ČR mohly být přínosem i pro zahraničí. Stručně řečeno – ne izolované bádání, výzkum, ale naopak spolupráce na široké bázi se světem, je cesta jak docílit kýženého úspěchu. A energetika – je jedním z prubířských kamenů. OLDŘICH HOUŠKA