Úvodní projevy na výstavách
Power Gen bývají nabité fakty. I když
např. dr. Ing. Johannes F. Lambertz,
výkonný ředitel RWE jistě neprozradil
své strategické plány, jeho slova
lze reprodukovat s platností pro ČR.
Trh je podle pana Lambertze
v důsledku krize téměř nepředvídatelný
v tom jak se bude vyvíjet, nicméně
některá fakta jsou pro výrobce
energetických zařízení jasná. Je tu
například skutečnost, že asi 1700
uhelných elektráren na světě (celkový
výkon 1700 GW) je v druhé polovině
své životnosti, jen v Evropě je to 65 %
z celkového počtu fungujících. Už nyní
jsou nahrazovány novými, a to s účinnostmi,
které se ještě nedávno zdály
snem. 500MW elektrárna v německém
Wilhelmshafenu dosahuje 50% účinnosti!
Ostaně, co se tohoto ukazatele
týče, je na tom Evropa s průměrem
38 % účinnosti v porovnání s USA
a Asií s 30 % docela dobře. Jenže –
průměr zvedají nové zdroje v Německu
a zdroje postavené s pomocí EU ve
Španělsku a Skandinávii.
Tento poloostrov, včetně sousedního
Finska, také vykazuje nejlepší výsledky
ve stavbě zdrojů na biomasu, které
ostatně, zcela v souladu s představami
komisariátu EU, prožívají neobvyklý
rozmach. Podobně jako větrné
elektrárny a solární energie. Spaluje
se dnes i podestýlka chovů slepic.
Ano, na světě bude nutné do roku
2030 vybudovat kapacity s výkonem
3700 GW a je tedy otázkou, jaké zdroje
to vlastně budou. Jednoznačně se
hovoří o alternativních zdrojích, kde
se neprojevuje omezení vyplývající
z obchodování s povolenkami CO2. Je
samozřejmé, že právě tyto povolenky
poněkud zamíchaly s trhem, neboť
i jen technicky řečeno, instalace jímání
CO2 na zdroji snižuje jeho účinnost
o 10 %. Zatím se tedy investoři
výstavbě nových zdrojů začínají vyhýbat,
nahrazují se staré technologie
novými a zajímavé je, že vlastně nikdo
moc nepočítá s razantním nárůstem
jaderné energie – i když se o ní hodně
mluví. Kapitolu investic můžeme
uzavřít konstatováním, že v tomto
ohledu vede jasně Asie, kde bude do
roku 2030 postaveno nejvíce zdrojů.
A Asiaté si vybírají, pokud akceptují
zahraničního dodavatele. Zde může
posloužit jeden zajímavý příklad,
Čína investuje do nákupu hi-tech Siemens,
vysokonapěťového 800kV vedení
nového typu, jímž přenáší energii
hydroelektráren na horních tocích
svých řek v horách do průmyslových
oblastí vedeními 1400 km dlouhými.
Beze ztrát a bezpečně.
Aktivita předních dodavatelů vysokonapěťových
zařízení je orientována
na další vývoj i vzhledem k velké
investiční aktivitě do větrných elektráren.
RWE hovoří o nových 300
GW této levné energie, Siemens, ústy
Wolfganga Dehena, výkonného ředitele
energetického sektoru dokonce
o 630 MW s rezervou až do 1000 MW.
(Jen pro zajímavost, tyto kapacity by
pokryly jen 25 % spotřeby domácností
Londýna.) Pohled na mapu Evropy
jasně ukazuje, že počet tzv. větrných
parků v severních částech, zvláště
pobřežních vod Severního i Balstkého
moře, nabízejí obrovské prostory.
Jak by ne, nároky na prostor jsou
ohromné, k instalaci větrných elektráren
o kapacitě 300 GW je třeba
prostor 25 000 km2, u výkonu 700
GW u solárních elektráren současné
technologie je to 8000 km2. Úctyhodné
plochy ale pro současnou dobu
energetického přešlapování, tedy
doby, kdy si někteří politici a veřejnost
připustí, že klimatické změny tu
jsou a budou, zřejmě nezbytné. /bal/