Odborné posouzení toků energie a nakládání s ní v objektu představuje energetický audit. Může to být soubor budov, budova, ale i technologie. Jeho cílem je zhodnotit stav užití energie a identifikovat (z technického, ekonomického a ekologického hlediska) optimální způsob dosažení jejích úspor. Energetické audity mají v ČR počátky v polovině 90. let. Povinnost zpracovat je byla zavedena do národní legislativy až v roce 2001, a to do zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Příslušný zákon v platném znění určuje (zákon č. 103/2015 Sb.), včetně příslušných vyhlášek, pro koho je zpracování energetických auditů povinné. Nová legislativa o hospodaření energií zavedla od 1. července 2015 řadu změn v oblasti povinného energetického auditu. Jejím cílem je především upravovat podmínky ke zvyšování energetické účinnosti v ČR a podporovat energetické úspory. Více než 2000 podniků v ČR tak bude muset podle novely zákona zpracovávat každé 4 roky energetický audit. Novela je povinná pro každého podnikatele, který nemá výjimku z titulu malého nebo středního podniku (podle definice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU), a užívá (nebo vlastní) energetické hospodářství. Řešením, jak se pravidelného energetického auditu zprostit, je projít certifikací ISO. „Od minulého roku už firmy nenutí k šetření energie jen ekonomické důvody, tedy snižování nákladů v případě investic do úsporných opatření, jako je zateplování budov nebo využívání šetrnějších technologií. Nově musí každé 4 roky zpracovávat energetický audit, který prověří jejich rezervy energetických úspor,“ říká Ing. Stanislav Teplý, spolumajitel a ředitel Technické divize společnosti Veskom, která energetické audity (zejména v oblasti stlačeného vzduchu) provádí již řadu let. Způsoby, jak firmy mohou naplnit požadavky zákona, jsou tři: » mít energetický audit a opakovat jej každé 4 roky » certifikace podle ISO 50001 (zde není nutné zpracovat energetický audit) » certifikace podle ISO 14001 (zde je nutné zpracovat energetický audit, ale nikoli jej opakovat každé 4 roky). Nicméně i společnosti, pro něž není energetický audit závazný, by ho měly mít z následujících důvodů: » výrazně si tím sníží výrobní náklady » zvýší konkurenceschopnost » vyhoví požadavkům příslušné legislativy i ISO 50001 » vyhnou se problémům a případným pokutám od Státní energetické inspekce a » musí ho mít všechny subjekty žádající o dotace v rámci programu Nová zelená úsporám, jenž je mj. zaměřen na úspory energie. A také žadatelé o dotaci z programu OP PIK, jehož řídicím orgánem je MPO ČR. Energetick ý audit budovy Zahrnuje odborné zhodnocení toků energie a nakládání s ní v objektu. Cílem tohoto odborného posouzení je inspekce budovy, vyhodnocení jejího existujícího stavu a návrh opatření, jejichž realizací by došlo ke snížení spotřeby energie a zlepšení jejího vnitřního klima v souladu s hygienickými předpisy. Výsledky se prezentují v závěrečné zprávě, která popisuje doporučená opatření s potřebnými investicemi, vyčíslení úspor a zisku. Zjištění a výsledky energetického auditu budovy se používají i jako podklad na vystavení požadovaných dokumentů podle národních nebo mezinárodních norem, předpisů a požadavků. Třeba uvést, že zpracovávat průkazy energetické náročnosti budovy, provádět kontroly kotlů, chlazení a klimatizací mohou pouze osoby přezkoušené MPO ČR. Konkrétně se jedná o energetické auditory a inženýry autorizované Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě pro obor pozemní stavby, technologická zařízení staveb, technika prostředí staveb. Při energetickém auditu, který je interdisciplinární, se musí vyhodnotit všechny faktory ovlivňující spotřebu energie a vnitřní klima budovy. Jedná se zejména o obvodový plášť budovy (obalové konstrukce, tj. obvodové stěny, okna, střechy a podlahy), topnou soustavu, systém větrání a klimatizace, systém přípravy teplé vody, automatickou regulaci, osvětlení, různá technologická zařízení (kuchyně, prádelny). Komplexní zpráva z energetického auditu by měla obsahovat souhrn, organizaci projektu (příslušní účastníci), popis existujícího stavu budovy, spotřebu energie v objektu, potenciál úspor energie, popis doporučených energeticky úsporných opatření, environmentální přínosy a zlepšení životního prostředí, realizační plán, finanční plán, popis navrhovaného způsobu provozu, údržby a energetického managementu. Energetický audit se tak stává pro společnosti významným pomocníkem v hospodaření s energií. Návratnost investic do energeticky úsporných opatření je překvapivě krátká. „Efektivním řízením vzduchotechniky, kompresorů nebo čerpadel mohou firmy kupř. získat investované prostředky již do 1 roku. U osvětlení mohou počítat s tří- až pětiletou návratností,“ shrnuje Stanislav Teplý. Rekuperace tepla si na sebe vydělá přibližně za 3 roky. „Z praxe víme, že energetické audity přinášejí opatření, které ročně ušetří firmám v průměru 15 % nákladů na energii. Existují případy, kdy se podniky dostanou i na více než 30 %.“ Audity stlačeného vzduchu Příkladem výrazných úspor ve firmách může být výroba a distribuce stlačeného vzduchu, což je velký spotřebitel elektrické energie. Některé prameny uvádějí, že až 10 % elektřiny v průmyslu se spotřebovává právě na jeho výrobu. Typické náklady na provoz kompresoru za 10 let tvoří z 12 % pořizovací cena, z 3 % náklady na instalaci, z 15 % náklady na údržbu a zbytek 70 % jsou výdaje na energii. Mezinárodní studie přitom dokládají, že kompresory nabízí vysoký potenciál pro snižování nákladů. Ve většině případů se jedná o 10–30 % úspory spotřeby elektřiny. Audity stlačeného vzduchu zahrnují analýzu stávajícího systému výroby a distribuce stlačeného vzduchu, sběr potřebných dat, jejich analýzu a komplexní zprávu včetně doporučení a vyčíslení ztrát. Vlastní měření a audit může být rozšířen o měření úniků stlačeného vzduchu na rozvodech. Lokalizace se provádí pomocí ultrazvukového detektoru LDE-10. V místě úniku dochází vlivem turbulentního proudění vzduchu k tvorbě ultrazvuku, který je zachycen detektorem. Přesné místo je pak potvrzeno použitím speciálního spreje pro lokalizaci úniků. Každý odhalený únik je označen štítkem a řádně zdokumentován. Úniky generují velké ztráty stlačeného vzduchu. Je nutné je odstranit pokud možno okamžitě. Když vyjdeme z konkrétní praxe společnosti Veskom, pak se běžným měřením úniků při výrobě a distribuci stlačeného vzduchu zjistí, že úniky tvoří až 33 %! Ve středně velkém podniku s 250 zaměstnanci kupř. tyto ztráty dosahovaly v absolutním finančním vyčíslení až 1 mil. Kč ročně. Přitom náklady na odstranění vad jsou nízké a návratnost je obvykle jen několik málo měsíců. Nejčastějšími místy úniků bývají netěsnící rychlospojky, přípojné hadice ke spotřebičům, rozpadlá těsnění apod. Nalezení úniků je možné namydlením přípojek stlačeného vzduchu, poslechem slyšitelných úniků nebo ultrazvukovým detektorem úniků. Největší podíl úniků je lidským uchem neslyšitelný. Detekuje se pouze pomocí ultrazvukového měřiče. Doporučeným opatřením bývá instalace průtokoměru do potrubí, jenž bude zaznamenávat spotřebu stlačeného vzduchu. Tím je možné průběžně ověřovat množství spotřebovaného vzduchu, resp. cenu vyrobeného 1 m3 při podělení celkovou spotřebovanou energií v kWh. Chce-li majitel nebo provozovatel budovy snížit spotřebu energie a s tím spojené provozní náklady a nepotřebujete přitom zpracovat energetický audit v rozsahu požadovaném zákonem o hospodaření energií (č. 406/2000 Sb.), možné řešení představuje zpracování studie energetických úspor s důrazem na energeticko-ekonomickou optimalizaci provozu či objektu. Ta je zacílena na co nejvyšší snížení provozních nákladů cestou snížení spotřeby energeticky náročných technologií (tepla, či elektřiny, páry, či stlačeného vzduchu) a tepelných ztrát budovy. V rámci energetické optimalizace se jednak odhalí hlavní zdroje nadměrné spotřeby a plýtvání energií, ale také se hledají různé možnosti využití kombinace a využití odpadních energií. V prvním případě plýtvání se navrhnou opatření k jeho snížení či odstranění. U druhé části se doporučí různé kombinace využití energií , kupř. na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení technologického procesu podle specifických potřeb zadavatele. Pro jednotlivé varianty lze zpracovat srovnání z hlediska investičních nákladů, provozních nákladů na získávání a spotřebu energie, průběhu cash-flow a stanovení rizik realizace jednotlivých variant. Takové srovnání umožňuje výběr vhodné varianty řešení z hlediska energetické bilance provozu, návratnosti investice a optimalizace provozních nákladů. Další eventualitou je zpracování studie energetických úspor metodou Energy Efficiency Retrofit Survey. Jde o velmi efektivní, rychlou a ve srovnání s energetickým auditem méně nákladnou metodu vyhledání potenciálu energetických úspor v budovách a provozech. Konečně je to zpracování studie v rámci EPC projektu (Energy Performance Contracting), což je jeden z nástrojů, jak v praxi snižovat provozní náklady se zaručeným smluvním výsledkem s předem definovaným rámcem investic, úspor a návratnosti včetně trvalé udržitelnosti. Pozitivní příklady z praxe „Samosprávy na základě výsledků energetického auditu se rozhodují pro vhodvhodnou variantu řešení, které jim uspoří energii a zároveň zajistí tepelnou pohodu budovy včetně chlazení a řízeného větrání,“ konstatuje Ing. Václav Kahoun, vedoucí obchodního oddělení Tepelných čerpadel firmy Veskom. Zateplení budovy samo o sobě nic neřeší. Důležité je zvolit vhodný typ vytápění a vzhledem k vlnám letních veder i způsob chlazení. Podle propočtů jsou nejefektivnější z tohoto hlediska tepelná čerpadla. Sice mají vyšší počáteční investici. Ta se však v průběhu několika let vrátí. Pak jsou jimi vybavené budovy vytápěny a „chlazeny“ s minimálními náklady.
