Druhá nejlidnatější země světa stojí na pokraji bezprecedentní energetické krize. Více než polovina ze 135 uhelných elektráren v zemi jede z posledních rezerv. Zásoby uhlí jsou na kritickém minimu. V zemi, kde se 70 % elektřiny vyrábí z uhlí, je to vážný důvod k obavám. Nedostatek elektřiny by mohl výrazně zpomalit postpandemické hospodářské oživení. Krize pomalu doutnala již několik měsíců. Když se indická ekonomika po smrtící druhé vlně covidu-19 vzpamatovala, prudce vzrostla poptávka po elektřině. Jen za poslední dva měsíce spotřeba energie vyskočila o téměř 17 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2019. Současně se světové ceny uhlí zvýšily o 40 % a indický dovoz této suroviny klesl na dvouleté minimum. Země je druhým největším dovozcem uhlí na světě, přestože má zároveň také čtvrté největší zásoby této suroviny na světě. V současné chvíli však není odkud dovážet. Trh je napjatý všude. Elektrárny, které se obvykle spoléhají na dovoz, jsou nyní do značné míry závislé na indickém uhlí, což zvyšuje tlak na domácí produkci. Indická produkce ovšem v posledních letech zaostávala, protože se země snažila snížit svou závislost na uhlí, aby splnila klimatické cíle. Ceny navíc byly relativně nízké, motivace ke zvýšení těžby byly tedy poměrně malé. Indii straší totéž, co zbytek světa, který se potýká s růstem ceny či přímo nedostatkem energií: rychlý růst cen. „Nedostatek jsme zaznamenali již v minulosti, ale tentokrát je bezprecedentní, že uhlí je nyní opravdu drahé,“ řekl pro BBC Aurodeep Nandi, indický ekonom a viceprezident společnosti Nomura. „Pokud budu (jako společnost) dovážet drahé uhlí, zvýším ceny, ne? Podniky nakonec tyto náklady přenesou na spotřebitele, takže hrozí potenciální inflační dopad,“ dodal. Pokud bude krize pokračovat, čeká spotřebitele rychlý nárůst cen elektřiny. Maloobchodní inflace je i v Indii vysoká (podobně ostatně jako ve velké části světa). Zdražilo vše od ropy po potraviny. Indický ministr energetiky R. K. Singh v rozhovoru pro noviny The Indian Express uvedl, že situace je „na ostří nože“. Země by se podle něj měla připravit, že příštích 5—6 měsíců bude složitých. Vysoce postavený vládní úředník pod podmínkou zachování anonymity potvrdil BBC, že situace je znepokojivá. Pokud bude současný stav přetrvávat, bude mít třetí největší asijská ekonomika problém se zotavit, varuje Zohra Chatterjiová, bývalá šéfka společnosti Coal India Ltd. — státního podniku, který je zodpovědný za 80 % dodávek uhlí do země. „Elektřina pohání všechno, takže nedostatek uhlí ovlivní veškerý průmysl.“
Problém i příležitost Co s tím? Názory se liší. Zohra Chatterjiová označila současnou situaci za „budíček pro Indii“. Podle ní nastal čas snížit přílišnou závislost na uhlí a agresivněji prosazovat strategii obnovitelných zdrojů energie. Situace by ovšem také mohla být dalším impulzem pro indický jaderný program. Ten je velmi ambiciózní a také specifický. Indové dnes provozují 16 tzv. těžkovodních reaktorů, které všechny používají jako palivo přírodní uran. Země tak nemusí stavět závody na obohacování paliva, které jsou technologicky náročné a je těžké pro ně najít dostatek zakázek. Využití přírodního uranu je také v souladu s dlouhodobou koncepcí indické jaderné energetiky, která usiluje o intenzivní energetické využití thoria. Tohoto prvku má země ohromné zásoby, ovšem v běžných tlakovodních reaktorech, jaké jsou v provozu třeba v Česku, ho využívat nejde. Problémem indického jaderného vývoje je ovšem spíše pomalejší tempo a neustálé oddalování původních termínů. Současné těžkosti by možná mohly přispět k tomu, aby se podpora vývoje ustálila, a zároveň se zvýšil tlak na výsledky. To je ovšem možná příliš optimistický předpoklad. Mnohem pravděpodobnější je, že se jako obvykle najde nějaké krátkodobé řešení a pak se na problémy na nějaký delší čas opět pozapomene. Zvláště, když se problém nejspíše podaří překonat. Indie má totiž dostatek jiné energetické suroviny: vody. Silné deště v poslední době zvedly hladinu nádrží, a tak je potenciál výroby z vodních elektráren poměrně vysoký. Někteří analytici se tak domnívají, že k rozsáhlým výpadkům a blackoutům by dojít nemělo. A pokud nějaké nastanou, omezí se nejspíše na venkovské oblasti, protože vláda se bude za každou cenu snažit udržet dodávky pro hospodářská centra a průmysl.
Co bude příště V každém případě ovšem platí, že Indie je před obtížnou otázkou, asi složitější než evropské státy. U nás nedostatek elektřiny či tepla nehrozí, problémem je cena. Což je samozřejmě extrémně nepříjemné, ale Indie má problém ještě větší: poptávku v podstatě nemůže uspokojit ani za běžných okolností, teď je situace už opravdu kritická. Země chce navíc dále snižovat své emise. Uspokojit poptávku po elektřině 1,4 miliardy obyvatel a zároveň snížit závislost na silně znečišťujících uhelných elektrárnách, je tak pro ni náročnějším problémem než například pro Německo. Je velmi těžké si představit, že by se ústřední postavení uhlí v indické energetice mohlo v dohledné době změnit. I kdyby se indický jaderný program skutečně rozběhl hladce a podle plánu, nahrazování uhlí bude trvat desetiletí a samotné obnovitelné zdroje stačit nebudou. Na ty lze přejít pouze, pokud je dostatečná záloha ve flexibilních zdrojích. Nehledě na dlouhodobé investice do více zdrojů energie, bývalí úředníci jako Z. Chatterjiová tvrdí, že krizi, jako je ta současná, je možné předejít lepším plánováním. Domnívá se, že je zapotřebí užší koordinace mezi společností Coal India (největším dodavatelem uhlí v zemi) a dalšími zúčastněnými stranami. Chatterjiová pro BBC dodala, že producenti energie by měli mít povinnost udržovat zásoby na určitou dobu dopředu. To se v Indii nedělo, protože s tím spojené náklady nebyly doposud kompenzovány. Bezpečnost prostě něco stojí a v dobách hojnosti a dostatku se takovou cenu chce platit jen málokomu, nejen v Indii. Dlouhodobé plánování energetické politiky v demokraciích, kde velkou část energie politiků, ale i veřejnosti vyčerpává boj o vítězství v příštích volbách, není jednoduché. Ostatně z Česka to známe dobře: energetická koncepce státu už je v hrubých rysech přijata dlouhé roky, pro její realizaci a zajištění dodávek energií se ovšem mnoho neudělalo. /jj/
