Emise do podzemí až později

Společnost McKinsey&Company zpracovala pro Evropskou komisi studii, která posuzuje perspektivy skladování emisí oxidu uhličitého pod zem, o čemž uvažuje řada energetických podniků v různých zemích. Podle závěrů studie budou tyto technologie komerčně úspěšné až od roku 2030, kdy by je mohla využívat zhruba stovka evropských elektráren. Do té doby budou příliš drahé a energetické společnosti na budování „skladů“ CO2 samy stačit nebudou. Vybudování elektrárny, která umožní zachytávání emisí CO2 pod zemí, prý bude dvakrát až třikrát dražší, než klasická elektrárna. V roce 2030 by ale náklady na zachycení jedné tuny emisí měly vzrůst na 30 – 45 eur, což už prý učiní celý projekt komerčně zajímavý ve srovnání s nákupem emisních povolenek. Do roku 2015 vznikne v Evropě zhruba 12 ukázkových a testovacích projektů. V první fázi se náklady na zachycení tuny emisí budou pohybovat podle citované studie mezi 60 – 90 eury na tunu. U elektrárny o výkonu 300 MW by mohly náklady činit až 1,1 miliardy eur. ČEZ plánuje výstavbu technologií na ukládání oxidu uhličitého pod zem v Hodoníně a severních Čechách, ale podle obchodního ředitele Alana Svobody to nemůže být komerční projekt, hrazený z prostředků zřizovatele. V EU se diskutuje o několika variantách podpory, přičemž Evropský parlament představil jedinou konkrétní z nich. Ta spočívá ve využití strategických rezerv emisních povolenek, z nichž by bylo možné shromáždit více než 10 miliard eur. Evropská komise se zatím nevyjádřila, i když už dala najevo, že na takové projekty by mohla být ke státní pomoci tolerantnější. Eurokomisař pro energetiku Andris Pielbalgs vyjádřil osobní názor, že by se projekty měly platit z unijního rozpočtu, je si však vědom toho, že takový návrh stěží nalezne podporu. Evropské snahy se poněkud míjejí s vývojem světových emisí CO2. Podle amerických vědců se v roce 2007 zvýšily tyto emise o tři procenta, což je prý více, než předpovídaly nejhorší scénáře Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Nový odhad světové produkce skleníkových plynů provedla Národní laboratoř Oak Ridge, která patří pod americké ministerstvo energetiky. Největší objem produkovaných emisí připadá na Čínu, následují USA. Země EU a Austrálie v roce 2007 produkci emisí mírně snížily. Milena Geussová