Elektromobily na českých silnicích: kdy a za jakých podmínek?

Nezmýlili jsme se. V minulém vydání TT jsme podrobili analýze novou iniciativu vedení Skupiny ČEZ „FUTUR/E/MOTIO N– Energie zítřka“. Třeba jsme se v ní rámcově zmínili také o jednom z jejich atraktivních projektů – Elektromobility. Na tento článek jste reagovali vzápětí. Energetika se dotýká každého z nás a každé naší činnosti. Podívejme se proto uprostřed letní turistické a motoristické sezony detailněji na pilotní projekt Skupiny ČEZ k podpoře elektromobility v České republice detailněji. ČEZ prezentoval svůj záměr podpořit rozvoj elektromobility u nás na konci června. Na rozdíl od jiných motoristických firem a asociací tento středoa jihoevropský energetický leader pojal kausu komplexně, včetně nezbytného rozvoje infrastruktury. Už tento fakt je pro další osud elektromobilů v ČR velmi slibný. To, že se netechnická česká média omezila jen na přetisk fotografií ze slavnostního aktu, nebo na správné sociální gesto managementu ČEZ zapůjčit je některým neziskovým organizacím, je z ryze technického hlediska pro daný pilotní projekt pouze sekundární záležitost. Management ČEZ si správně a v předstihu uvědomil, že se nemůže omezit výlučně na halasné zdůrazňování technických a ekologických předností elektromobility v ČR. Že její nástup musí podpořit promyšleným procesem technických, věcných i organizačních služeb s vazbou na stávající i budoucí výrobní bázi energetiky a distribučních sítí, včetně jaderné energetiky, a další podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Pokud by ustrnul jen u zelené ideologie typu „I my jsme za bezemisní dopravu v České republice“, s daným problémem by z místa nepohnul. Generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Martin Roman nezakrývá, že pro „ČEZ je koncept elektromobility velkou výzvou“. Elektřina se mu jeví jako dlouhodobě perspektivní řešení problémů dopravy, a její výrobci i dodavatelé jsou tedy logickými partnery celého konceptu. ČEZ správně docenil, že elektromobilita bude jedním z klíčových směrů, kam se bude i česká energetika v budoucnu ubírat. A ještě jeden zajímavý fakt: ČEZ se chce od prvopočátku intenzivně podílet na jejím rozvoji jak u nás, tak v regionu střední Evropy. Koncept elektromobility slibuje řadu efektů, a to nejenom motoristům, ale i svému vyhlašovateli – ČEZ. Jemu i české energetice pomůže zajistit dlouhodobou stabilitu a perspektivu. Nepochybně prospěje našemu životnímu prostředí, zvláště ve velkých městech a v průmyslových aglomeracích se zvýšeným podílem pozemní přepravy osob a zboží. Z širšího celoevropského měřítka: podpoří tolik potřebnou orientaci ČR na znalostní ekonomiku a pokud jej solidně zvládneme, posílí konkurenceschopnost ČR v mezinárodní ekonomické soutěži. Spoléhat zároveň, že českým firmám pomůže snáze zvládnout dopady nynější globální ekonomické krize, by bylo časově nereálné. Masový nástup elektromobility v ČR je „běh na dlouhou trať“. I největší techničtí, energetičtí a dopravní optimisté se zdráhají datovat jeho boom dříve než před roky 2015-18. Noví spojenci Aby vedení ČEZ obstálo s citovaným projektem se ctí doma i v zahraničních oblastech své působnosti, musí k tomu získat podporu příslušné politické exekutivy. Na celonárodní i regionální úrovni. Lze očekávat, že u technicky méně erudovaných politiků ze všeho nejdříve uspěje akcentem na zlepšení životního prostředí a na kvalitu života lidí. Očekávat masový příliv přízně a investic „shora-dolů“ je však nereálné. Municipální politika však může tento projekt podpořit organizačně: kupř. tím, že elektromobily zvýhodní při parkování a vjezdu do center měst a obcí, že dodávkové a osobní elektromobily přednostně využije při svých společensko-správních a sociálních aktivitách apod. Důkazem, že projekt Elektromobility dokáže regiony zaujmout, je už na úvod postoj pražského magistrátu: „Budoucí rozvoj měst se neobejde bez radikálních změn v dopravě, ať již hromadné či osobní. Jednou z cest, jak částečně eliminovat dopady dopravy na kvalitu života ve městech, je hledání nových řešení typu využívání elektřiny místo spalovacích motorů,“ uvedl na slavnostní prezentaci pražský primátor Pavel Bém. A po ruce měl hned širokou plejádu potenciálních uživatelů a provozovatelů elektromobilů v Praze: samotný Magistrát hl. m. Prahy, dále Městskou policii, Muzeum hl. m. Prahy, Galerii hl. m. Prahy, Městskou knihovnu, Dopravní podnik hl. města Prahy, Pražskou informační službu, ZOO Praha, Záchrannou službu hl. města Prahy, Technickou správu komunikací. Ve výčtu lze určitě pokračovat. Naopak, tenký led pro nástup elektromobilů v ČR (a nejenom u nás) představuje reakce současných importérů ropy a jejich zpracovatelů, projektantů, výrobců a prodejců vozidel se spalovacími motory a také plynárenské lobby, která velmi aktivně horuje za další kolo plošné plynofikace, tentokráte v dopravní soustavě ČR. Škála technických a provozních předností elektromobilů je však nezpochybnitelná: za provozu nevypouštějí žádné emise škodlivých plynů (CO2, NOx apod.). Celkové emise CO2 (se započtením emisí z výroby elektřiny) se liší podle způsobu výroby: při využití obnovitelných zdrojů, či proudu z jaderných elektráren, se pohybují kolem 0,25 g za každý ujetý kilometr. Mimochodem: současný energetický mix Skupiny ČEZ generuje 95 g.km-1. Standardní benzinové vozidlo vypustí za ujetý kilometr 164 g CO2. Ekologičtí aktivisté ocení minimální hlučnost elektromobilů. Jak bude reagovat obchodní sféra, dovozci a zpracovatelé ropy na fakt, že z hlediska uživatele jsou náklady na pohonné látky elektromobilů v přepočtu na ujetý kilometr již nyní levnější než u standardního auta se spalovacím motorem, to zatím nikdo netuší. A nadšená patrně nebude ani servisní sféra: celkové náklady na provoz elektromobilů jsou srovnatelné s běžnými vozy, ale do budoucna lze očekávat jejich výrazné snižování. Pokud se managementu ČEZ nepodaří v jejich řadách získat nové a dlouhodobé spojence, realizace jeho projektu v každodenní praxi narazí. Tenčící se zásoby uhlíkových paliv (doma i v cizině) a zhoršující se životní prostředí do značné míry předurčují výsledek „války o nové pozice a nový zisk“. Ve hře jsou čas, síly a peníze, které buď efektivně využijeme, anebo je marnotratně proplýtváme. ČEZ nehodlá projekt Elektromobility vzdát Toto ujištění padá při každé diskusi s jeho vrcholným manažerským týmem. To je slibné. Dokonce už pro něj naplánoval tři realizační fáze. V úvodní fázi pilotního projektu se chystá do poloviny roku 2010 zprovoznit nejméně 10 elektromobilů formou bezplatné zápůjčky vybraným neziskovým organizacím. Jako první získá model osobního vozu Fiorino Combi a nákladního minivanu Fiorino Cargo pražský Domov Sue Ryder. Data z provozu elektromobilů (spotřeba, dobíjecí praxe atd.) budou monitorována. Další fáze pilotního projektu proběhne do roku 2012. Počítá s nákupem až 100 elektromobilů a jejím cílem bude (při simulaci reálného dlouhodobého provozu) otestovat infrastrukturu pro jejich dobíjení v Praze a Ostravě. ČEZ očekává aktivní zapojení exekutivy obou měst, především při budování veřejných dobíjecích stanic. S prvními exaktními poznatky v rukou se uskuteční jednání s potenciálními strategickými partnery, s předními výrobci automobilů. Do pilotního projektu ČEZ investuje cca půl miliardy korun. Zkušenosti z pilotních fází a navazovaného partnerství s výrobci elektromobilů ČEZ využije v dlouhodobých plánech, kdy se bude profilovat jako poskytovatel služeb elektromobility (III. fáze). Elektromobility v Evropě Na začátku epochy motorismu byly síly elektromotorů a spalovacích motorů de facto vyrovnány. Stačí se jen detailněji začíst do startovací listiny úvodního ročníku silničního závodu veteránů Paříž-Peking. Časem se v dopravě prosadil (a dodnes jí dominuje) energeticky i ekologicky ne příliš efektivní spalovací motor. Přestože se řada jeho parametrů postupně zlepšila, lokální emise a hluk dopravy představují stále palčivější problém. Klíčovými podnikatelskými hráči v konceptu elektromobility budou nejenom výrobci a distributoři elektřiny, ale i výrobci motorů, nových baterií, vozidel, stávající subdodavatelská a servisní sféra. Zahraniční zkušenosti ukazují, že procesům elektromobility patří budoucnost a četné technické a podnikatelské protiklady se mohou a dokáží shodnout v řadě stěžejních bodů už dnes. Velké evropské energetické společnosti v cizině generují, anebo aspoň podporují, podobné projekty a krok za krokem investují peníze do prvních infrastrukturních konceptů v západoevropských městech (kupř. v Berlíně). Řada podnikatelských subjektů se aktivně zapojuje do vytváření infrastruktury, která je pro elektromobily nezbytná. Mnoho zajímavých obchodních příležitostí vycítila i při subdodávkách. Problém nelze zúžit výlučně na dnešní zastaralé baterie, zvláště na jejich nedostatečnou kapacitu, která v průběhu jízdy ještě klesá. Všem „hráčům“ je jasné, že třeba zvýšit dojezdovou vzdálenost vozidel i samotnou rychlost jejich dobíjení. Podpořit nástup principiálně nových technologií, kupř. na nanobázi, nových materiálů apod. Těžko odhadovat, s jakými pocity budou listovat zažloutlými stránkami dnešních novin a časopisů naši vnuci a pravnuci. Jedno je jisté: s odsuzujícím despektem vůči všem nám, motoristickým generacím 20. a počátku 21. století. My jsme jim nenávratně vyplýtvali obrovská kvanta ropy a znečistili ovzduší, půdu a vody ještě na stovky let dopředu. Snad to v horizontu příštích 15-20 let dokážeme aspoň částečně zvrátit. Třeba drtivým nástupem energeticky i ekologicky příznivější elektromobility. /uai/