Evropa zažívá masivní růst počtu elektromobilů a hybridních aut, která kombinují elektrický a benzínový motor. Loni v srpnu jich na kontinentu jezdil milion, koncem roku to mohlo být přes 1,3 milionu. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) odhaduje, že pokud by do roku 2050 vzrostl podíl elektricky poháněných aut na celkovém vozovém parku na 80 %, klesly by evropské emise CO2 o 255 milionu t, což je asi 15 % jejich současné produkce. V situaci, kdy podíl dopravy na celkové produkci skleníkových plynů v Evropě roste, je to dobrá zpráva. Zbývá tedy dořešit, odkud elektromobily energii čerpají: elektromobil napojený na současný energetický mix v Evropě totiž oproti dieselovým vozům za celý životní cyklus vypustí jen o zhruba 15 % emisí CO2 méně. Pokud by ale jezdil jen na elektřinu z nízkoemisních zdrojů, úspora rázem činí 2/3 emisí oproti dieselu, a dokonce 70 % oproti benzínovým vozům. Podle EEA by tak paradoxně mohl rozvoj elektromobility sice vést k poklesu emisí oxidů dusíku, prachových částic a dalších zplodin výfukových plynů, ale na druhou stranu i k růstu produkce oxidů uhličitého a siřičitého v důsledku růstu výroby elektřiny v uhelných elektrárnách, pokud budou udržovány jako zálohové zdroje. Většina scénářů na rozvoj obnovitelných zdrojů totiž počítá hlavně s investicemi do větrných a solárních elektráren, jejichž výkon musí být zálohován. Pod íl spot řeby elektromobilů Odhady množství elektřiny, kterou budou v příštích 30 letech potřebovat evropské elektromobily, se přitom různí. Scénář EEA předpokládá, že do roku 2030 to nebude množství, které by mělo významně ovlivnit evropskou energetiku. Podíl spotřeby elektromobilů na celkové spotřebě elektřiny by podle něj měl z přibližně 0,03 % v roce 2014 vzrůst v roce 2030 na cca 4–5 % a v roce 2050, při výše zmiňovaném 80% podílu elektromobilů, na 9,5 %. V jednotlivých zemích EU by se přitom tento podíl měl pohybovat od 3 % do 25 %. Evropská komise odhaduje, že dodatečná potřeba energie bude v r. 2030 činit asi 63 TWh, tedy přibližně 2,1 % celkové spotřeby, a v r. 2050 asi 372 TWh. Německý Öko-Institut ale hovoří až o 138 TWh v r. 2030 a 448 TWh v r. 2050. Pro srovnání – česká Jaderná elektrárna Temelín v roce 2017 vyrobila 16,48 TWh proudu, takže v roce 2030 by evropské elektromobily spotřebovaly osminásobek a v roce 2050 až 27násobek roční produkce současného Temelína. Celosvětově by podle agentury Bloomberg měly v roce 2040 spotřebovat asi 1 900 TWh, což bude 5,5 % celkové spotřeby elektřiny, a 3 461 TWh v roce 2050, tedy asi 9,0 %. Většina současných prognóz a studií se shoduje, že zvláště ve státech s větším podílem obnovitelných zdrojů by mohla nabídka elektřiny v souvislosti s rozvojem elektromobility kolísat. Proto je důležité co nejrychleji vyřešit problém velkokapacitního skladování elektřiny vyráběné obnovitelnými zdroji a zároveň problém jejich zálohování jinými nízkoemisními zdroji v době, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr. V současné době tyto podmínky splňují především jaderné elektrárny. Zřejmě i proto Evropská komise ve svých nejnovějších dokumentech předpokládá, že v roce 2050 bude evropský energetický mix produkovat 80 % proudu z obnovitelných zdrojů a 20 % v jaderných elektrárnách. Hejl Servis
