Elektromobily a bezpečnost

Elektromobilita s sebou přináší šanci pro zachování individuální dopravy, možnost využití obnovitelných zdrojů energie, snížení hladiny hluku ve městech a řadu dalších výhod. Na druhou stranu je nová a dosud nedostatečně zažitá technologie také zdrojem potenciálních rizik. Podívejme se, jaká úskalí elektromobily představují. Nejedná se totiž jenom o rizika, která hrozí při poruše systémů nebo domácím kutilům či personálu v servisech, ale i rizika, kterým jsou v případě nehody vystaveny záchranné složky. Rozdíl od motorů na benzín či naftu je v tom, že elektřina není ani vidět ani nezapáchá. Prvním rizikovým faktorem je nebezpečné napětí v řádu stovek voltů. Takové napětí nedovolují naše normy označovat za vysoké, i když se s tímto termínem často setkáváme. Specializovaná norma jej klasifikuje jako napětí třídy B. Takové označení by mohlo signalizovat, že žádné riziko neexistuje. Ale není tomu tak, napětí v trakčních částech elektromobilů jsou nebezpečná. Rizika úrazu elektrickým proudem a nebezpečí zkratu s následným ohřátím dílů či dokonce požáru, tedy rizika popálení, jsou nanejvýš aktuální. Další novinkou jsou požadavky na bezpečnostní funkce. Nové koncepty pohonů, jako např. motory přímo v kolech, musí být schopny spolehlivě pracovat v nejrůznějších prostředích a navíc nesmí jejich možné závady ohrozit bezpečnost. Jiným příkladem je, že s vozidlem při nabíjení nesmí být možné odjet. Třetím faktorem je chemické nebezpečí. Především u litium-iontových akumulátorů může dojít v případě špatného zacházení k řetězové reakci, která by mohla vyvrcholit požárem baterie. V takovém případě se energie uložená v článcích rychle uvolňuje a hrozí vysoké riziko spojené nejen s teplem, ale i látkami vzniklými při hoření. Dnešní elektromobily jsou konstruovány s ohledem na zmíněná rizika. Elektromobil musí mít oddělená vedení pro kladný a záporný pól, nelze tedy jeden pól ukostřit. Vůz musí být vybaven zařízením pro sledování izolačního odporu a musí zaručit ochranu před dotykem s nebezpečným napětím. Dále je požadováno, aby vodiče s nebezpečným trakčním napětím byly označeny oranžovou barvou. Velká pozornost je věnována zejména testování baterií. Například společnost TÜV SÜD provozuje v USA, Kanadě, Singapuru a od nynějšího podzimu také v Německu speciální laboratoře, které testují chemickou a elektrickou bezpečnost nových článků a baterií pro elektromobily a podrobují je i mechanickým zátěžovým zkouškám, aby simulovaly kritické stavy, do kterých se baterie mohou například při nehodě dostat. V samotných vozech jsou baterie nasazené v místech s nejmenší pravděpodobností poškození. Kromě dodržení těchto bezpečnostních nároků je však nejvyšší čas začít s přípravou servisního personálu formou školení, abychom se pokud možno vyvarovali úrazům na dílnách, až se elektromobily rozšíří. V sousedních zemích už takový proces začal, bohužel často až jako reakce na úrazy. V neposlední řadě je třeba připomenout fakt, že elektromobily vytvářejí při nižších rychlostech méně hluku než automobily se spalovacím motorem. Při vyšších rychlostech pak převládá hluk od pneumatik nad hlukem od motoru, takže výhoda elektrického pohonu se stírá. Malými rychlostmi se elektromobily pohybují v oblastech společně s ostatními účastníky silničního provozu. A právě nezvykle tichý projev elektromobilů ohrožuje chodce, kteří se orientují i podle hluku přijíždějícího auta. Ještě horší situace je u slabozrakých a nevidomých, kteří se pomocí sluchu orientují téměř výhradně. Automobilky na tyto výtky reagují vývojem reproduktorů namontovaných v elektromobilech, které by imitovaly zvuk spalovacího motoru. Výhodou je, že si budete moci vybrat zvuk podle nálady, ale to krásné ticho, které by mohlo být kolem vás, to nenahradí. Ondřej Vaculín, Ph.D. TÜV SÜD Czech s. r. o.